Trump je zahnán do kouta, nemá důvod Putinovi ustupovat. Schůzka prezidentů zastíní summit G20

Daniel Anýž Daniel Anýž
Aktualizováno 7. 7. 2017 13:25
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek vyzval Rusko, aby přestalo destabilizovat Ukrajinu. A potvrdil, že USA stojí za společnou obranou NATO. Nyní přijel do Hamburku na summit nejvyspělejších ekonomik G20. Zde se už poprvé setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na rozdíl od přátelské atmosféry, kterou zažil ve čtvrtek ve Varšavě, čeká nyní Trumpa minové pole problémů - především odpor členů G20 proti jeho zahraničně-ekonomické politice.
Donald Trump s manželkou Melanií po příletu do Hamburku, kde se americký prezident účastní summitu G20.
Donald Trump s manželkou Melanií po příletu do Hamburku, kde se americký prezident účastní summitu G20. | Foto: Reuters

Hamburk/ Praha - Americký prezident Donald Trump je podruhé od svého nástupu do Bílého domu v Evropě. A oproti své první květnové návštěvě má v programu jednu výraznou změnu.

V květnu se Trump zúčastnil summitu G7 na Sicílii a pak navštívil centrály Evropské unie a NATO v Bruselu. Vesměs to byla napjatá jednání, kde došlo i na otevřené kontroverze.

Čtvrteční návštěva Polska byla oproti tomu příležitostí, aby americký prezident sklidil vřelé přijetí ze strany tamních politiků i veřejnosti, která tleskala jeho projevu na náměstí Krasinských ve Varšavě.

Jenže právě čtvrtek ve Varšavě byl pro Trumpa poslední a jedinou bezkonfliktní chvílí jeho současné cesty do Evropy.

V pátek a sobotu v Hamburku, na summitu nejvyspělejších ekonomik G20, už Trumpa čeká jen minové pole problémů.

A taky jednání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, které začne v 16:00. Oba politici si už stihli alespoň podat ruku.

Tvrdý vzkaz Rusku

Právě Putinovi přitom Trump poslal už ve čtvrtek jasný vzkaz.

Americký prezident vyzval Rusko, aby přestalo se svými "destabilizačními aktivitami na Ukrajině a jinde". A místo toho se zapojilo do "společenství zodpovědných zemí" v obraně civilizace před společnými nepřáteli.

Trump ve Varšavě taky potvrdil, že USA pevně stojí za článkem 5 zakládající smlouvy NATO o společné alianční obraně.

Zároveň Polsku poděkoval, že na svém území hostí kontingent amerických vojáků, což sami Poláci berou v první řadě jako odstrašující pojistku proti možné agresi ze strany Moskvy.

"Zásadní otázkou naší doby je, jestli má Západ vůli k přežití," prohlásil Trump ve Varšavě.

A nyní v Hamburku bude mít příležitost, aby Vladimiru Putinovi vysvětlil své názory osobně a detailně. Například svoji představu o řešení situace na Ukrajině nebo o příští roli diktátora Bašára Asada v Sýrii.

Až Donald potká Vladimira

Skupinu G20 čeká celá řada zásadních témat: od migrace až po jaderný program KLDR. Právě schůzka Trump - Putin ale může v médiích vše zastínit.

"Není žádná konkrétní agenda. Bude to o všem, o čem bude chtít prezident mluvit," odmítl Trumpův poradce pro národní bezpečnost H. R. McMaster upřesnit konkrétní témata setkání.

Už předem je ale jasné, že Donald Trump nastupuje do schůzky ze zdaleka složitější pozice než Vladimir Putin.

Po celou předvolební kampaň a ještě po nástupu do Bílého domu avizoval, že chce mít s Ruskem a osobně s Putinem dobré vztahy. Chtěl s ním vyřešit zmíněnou Ukrajinu i situaci v Sýrii.

Ruce mu ale svazuje takzvaná "ruská aféra". V rámci ní americké úřady prošetřují Trumpovy lidi z loňské předvolební kampaně kvůli kontaktům s Rusy. Zároveň se objevilo podezření, že se toto vyšetřování snažil americký prezident zastavit.

Jakýkoli ústupek, který by nyní Trump vůči Putinovi v Hamburku učinil, by mu doma v USA mohl přitížit.

"Prezident je zahnán do kouta. Proč by Putinovi na jejich prvním setkání jakkoli ustupoval? Čím si to Putin zasloužil?" popsal Trumpovu situaci pro deník The Washington Post Nicholas Burns, který byl za někdejšího prezidenta George Bushe americkým velvyslancem v NATO.

Na horké půdě Hamburku

A Rusko není jediné. Oproti přátelské atmosféře ve Varšavě Trumpa čeká odlišné přijetí v Hamburku i od ostatních členů G20.

Zřejmě bude čelit takřka jednotné opozici vůči jeho zahraniční a ekonomické politice, kterou symbolizuje heslo "Amerika na prvním místě".

Trump je skeptický vůči tržním dohodám USA se světem, které podle něj jeho zemi ekonomicky poškozují. Ze stejného důvodu na začátku června oznámil, že USA odstupují od globální Pařížské dohody o klimatu.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která předsedá jednání G20, nejen kvůli tomu avizovala "velmi složité" rozhovory.

Summit je pro ni příležitostí, aby zabodovala u německé veřejnosti před zářijovými parlamentními volbami. Už předem se tak vůči Trumpovi velmi kriticky vymezila.

"Kdokoliv věří, že problémy tohoto světa mohou být vyřešeny protekcionismem a izolacionismem, žije v bludu a dělá obrovskou chybu," uvedla před týdnem během svého projevu v Bundestagu.

Potvrdila také, že klimatická dohoda musí platit i navzdory případné absenci USA. "Klimatická dohoda je nezvratná, jednání o ní je uzavřené," uvedla Merkelová.

Trump jen tak neuhne

Jenže Merkelová uznává, že zároveň nelze předjímat, v jaké závěry summit G20 vyústí.

Dříve bylo běžné, že už na začátku setkání skupiny nejbohatších států světa byla víceméně hotová závěrečná deklarace. To ale s nástupem Trumpa neplatí.

Například v květnu na setkání skupiny G7 na Sicílii Trump v závěrečné deklaraci zablokoval právě zmínku o tom, že dohoda z Paříže je nezvratná a "důležitá pro bezpečnost a prosperitu naší planety".

Je možné, že v Hamburku se tento scénář zopakuje.

Evropská unie se taky staví do opozice proti Trumpově tržní politice.

V předvečer summitu G20 se tak například domluvila s Japonskem na vzájemné dohodě o volném obchodu.

Jenže Trump na Twitteru vzkázal: "Spojené státy udělaly jedny z nejhorších tržních dohod ve světové historii. Proč bychom měli pokračovat v dohodách se zeměmi, které nám nepomáhají?"

Od nástupu do Bílého domu už Trump odstoupil od transpacifické tržní dohody USA s jedenácti dalšími zeměmi (TPP), chce zásadně změnit dohodu NAFTA (USA, Mexiko, Kanada) a krajně nejistý je i osud rozjednané smlouvy mezi EU a USA (TTIP).

Krize na hraně války?

Summit G20 se zároveň koná jen několik dní poté, co Severní Korea provedla úspěšnou zkoušku mezikontinentální střely, která je schopná zasáhnout americkou Aljašku.

Ve středu se kvůli tomu sešlo z podnětu USA mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Jeho cílem bylo uvalení nových sankcí na Pchjongjang.

Kvůli odporu Číny a Ruska ale schůzka skončila bezvýsledně a Donald Trump ve čtvrtek ve Varšavě reagoval, že "Spojené státy zvažují velmi ostré kroky" vůči KLDR.

Americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová už předtím prohlásila, že "možnost diplomatického řešení se rychle uzavírá" a že USA teď musejí zvažovat možné nasazení "všech svých kapacit, včetně vojenských sil".

Přímo v Hamburku bude severokorejská krize hlavním tématem separátního jednání Donalda Trumpa s japonským premiérem Šinzóem Abem a novým jihokorejským prezidentem Mun Če-inem.

Ještě zásadnější, a nejspíše také napjatější, bude ovšem Trumpova schůzka s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem.

Jejich vzájemný vztah se v posledních týdnech výrazně zkomplikoval. Trumpa zklamalo, že Peking prý není ochoten pomoci s řešením severokorejského problému.

Čína pak některé poslední kroky Washingtonu, jako bylo uvalení sankcí na čínskou banku, označila za provokaci ze strany USA.

Ve svém středečním vzkazu na Twitteru Trump naznačil, že jeho výchozí pozice pro jednání s čínským prezidentem bude asertivní.

"Obchod mezi Čínou a Severní Koreou vzrostl v posledním čtvrtletí o 40 procent. Takže to je ta spolupráce Číny - ale museli jsme to zkusit," přiznal Trump, že jeho optimistický předpoklad o účinném zatlačení Pekingu na Pchjongjang se zatím nenaplnil.

Pro Rusko byla z hlediska jejich zájmů horší volbou Clintonová, od Trumpa si slibovali, že bude schopnější se s nimi dohodnout jejich způsobem. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 minutami

V indické nemocnici podlehla zraněním mladá žena, kterou před dvěma dny přepadla a zapálila skupina útočníků. K soudu vypovídat jako oběť znásilnění.

před 5 minutami

Česko má před sebou první lyžařský víkend nové sezony

Jako první spustily vleky v pátek skiareály v Branné a v Karlově v Jeseníkách, dnes se rozjedou na Černé hoře u Janských Lázní a v Malé Úpě v Krkonoších, na šumavské Kvildě, beskydském středisku Bílá a ve Stupavě na Uherskohradišťsku. V porovnání s loňským rokem ale většinou zahajují sezonu o něco později. Ostatní areály pokračují v přípravě na sezonu a zasněžují, přírodního sněhu totiž mají minimum.

Na otevření se teprve připravuje i největší krkonošské středisko Špindlerův Mlýn. Na dnešek a neděli má sice naplánovaný program SkiOpening, sezonu zahájí ale až v pátek 13. prosince.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

Bílý dům oznámil, že se nehodlá účastnit řízení v Kongresu, které se týká možné ústavní žaloby na prezidenta Donalda Trumpa

Trump čelí snaze demokratů zbavit ho funkce kvůli červencovému telefonátu, v němž vyzýval nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby spolupracoval na vyšetřování jeho demokratického politického rivala Joea Bidena. Demokraté to označují za nepřípustné zatahování cizího státu do kampaně před prezidentskými volbami, které Američany čekají příští rok v listopadu.

Právní poradce Bílého domu Pat Cipollone označil vyšetřování prezidenta Trumpa kvůli ukrajinské aféře za "naprosto neopodstatněné" a nespravedlivé. 

Podle stanice CNN by členové právního výboru měli o žalobě hlasovat v týdnu od 9. prosince. Celá Sněmovna reprezentantů by pak mohla o ústavní žalobě rozhodovat v předvánočním týdnu po 16. prosinci. Poté se obžaloba dostane k projednání Senátu, kde však Trumpovi republikáni mají většinu a je krajně nepravděpodobné, že by návrh zbavit prezidenta úřadu podpořili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy