Po nočním sporu se Jevišovka zklidnila

Tomáš Fránek
3. 4. 2006 11:58
Jevišovka - Evakuace obyvatel z obcí u Jevišovky není taková, jak původně požadoval hejtman Jihomoravského kraje. Voda z velkého jezera se totiž nerozlévá tak rychle jak se původně předpokládalo, místy začala dokonce ustupovat nebo se ji podařilo odčerpat.
Železniční násep, který od sebe dosud odděloval dvě části obřího jezera nad obcí Jevišovka na Břeclavsku, začal přetékat a dokonce se na jednom místě protrhl.
Železniční násep, který od sebe dosud odděloval dvě části obřího jezera nad obcí Jevišovka na Břeclavsku, začal přetékat a dokonce se na jednom místě protrhl. | Foto: Aktuálně.cz

V neděli přitom začal přetékat železniční val, který měl chránit obec Jevišovka před vodou.

Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek v neděli po čtvrté hodině odpoledne nařídil evakuaci skoro 4000 lidí z obcí Jevišovka, Novosedly, Drnholec a Nový Přerov na Břeclavsku. Jezero u obce Jevišovka, kde už byla část lidí evakuována, už má rozlohu téměř tisíc hektarů, stoupání vody se ale zastavilo.

Dnes ráno měla začít postupná evakuace asi tisícovky obyvatel Novosedel, povodňová komise zatím evakuaci odložila. Obyvatele obce ohrožuje především rozvodněný potok z Rakouska, voda má kulminovat večer.

"Tuto oblast neustále důkladně sledujeme. Někteří lidé zůstávají i přes nařízení o evakuaci ve svých domovech. V kritických chvílích nebudeme váhat, a do bezpečí je necháme převézt třeba i za použití násilí," uvedl Juránek

Starostové ještě včera večer lidi vůbec evakuovat nechtěli, podle nich to bylo předčasné. "Lidé vědí, co mají dělat, a náhradní ubytování máme zajištěno," řekl také starosta Drnholce Josef Čapek. A znovu se od starostů ozývají stesky na nepřesné informace od Povodí Moravy.

Rozdělené jezero

Jezero se vytvořilo už ve čtvrtek spojením proudů rozvodněné Dyje a řeky Jevišovky. Hladina v něm stoupá. Laguna je totiž stále doplňována vodou z jiného jezera u nedalekých Hrušovan nad Jevišovkou. Obě jezera od sebe odděloval železniční násep.

Voda se podle informací z dispečinku Povodí Moravy přelévá také přes hráze v Bocksgrabenu v Rakousku, voda teče na Moravu do Polního potoka a míří k domům v Novosedlích.

A ještě nikdy v historii nevypouštělo vodní dílo Nové Mlýny tolik vody jako nyní, přesto do nádrží už dnes přitéká stejně vody, jako z ní odtéká.

To, jak se podaří Novým Mlýnům regulovat vodu, totiž bude pro vývoj povodní na dolním toku Dyje a soutoku s další rozvodněnou řekou Moravou rozhodující. Voda z Nových Mlýnů se zatím rozlévá do poldrů a lužních lesů, stoupá pomalu i hladina řeky.

Zatěžkávací zkouška

Z nádrží, které zažívají zatěžkávací zkoušku, už tak odtékalo na šest set padesát metrů krychlových za sekundu. Nyní krizový štáb rozhodl o snížení odtoku, důvodem je ochrana Břeclavi a celého lednicko - valtického areálu.

Rekordní odtok už české úřady nahlásily také slovenským a rakouským povodňovým komisím, Dyje i Morava totiž ovlivňují situaci i v těchto zemích.

Vodohospodáři už kvůli obrovskému množství vody začali využívat všechna zařízení na třech nádržích, které regulují přítok i odtok vody. "Jsou na něm používána zařízení, která byla od vzniku těchto tří nádrží nevyužita," říká šéf břeclavské povodňové komise Vilém Vyhnálek.

Napjaté očekávání

Lidé v okolí Nových Mlýnů tak napjatě očekávají, jak se bude situace dál vyvíjet, na nádrže se nyní jezdí dívat stovky lidí.

Podle hydrologů se situace na rozdíl od Vranovské přehrady, kde se čeká mírný pokles množství odtékající vody, na Nových Mlýnech v dohledné době nezlepší.

"Tolik odtékající vody z nádrží, to jsem opravdu nikdy neviděl," řekl Aktuálně.cz starousedlík Lubomír Sečkař z Mikulova. "Je to určitě zatěžkávací zkouška, vždyť nádrže byly postaveny kvůli tomu, aby bránily povodním," uvedl Milan Tesař, který se na Nové Mlýny přijel podívat z Brna.

Žaloba kvůli polím?

Voda už neohrožuje Hrušovany. "Vojáci těžkou technikou navyšili stávající hráz, která je v tomto úseku dlouhá přes 300 metrů," řekl starosta Hrušovan Miroslav Miloš.

Kvůli rozvodnění Dyje a Jevišovky navíc Povodí Moravy hrozí žaloba. Tu chce podat rakouský ekologický zemědělec, který má pronajaté pole právě u Jevišovky. Pole nyní zalila voda, podle zemědělce kvůli chybnému postupu Povodí Moravy při vypuštění Vranovské přehrady.

Kontroverzní nádrž

O vodní nádrže Nové Mlýny a jejich vliv na krajinu se už dlouho přou ekologové a vodohospodáři.

Nové Mlýny jsou soustavou tří přehradních nárží, Horní Mušovská, Střední Věstonická, Dolní Novomlýnská. Byly postaveny v letech 1975-1988 na řece Dyji jako ochrana proti povodním, na využití energie i kvůli zavlažování. Voda tří nádrží se dnes rozlévá na více než 3000 hektarech.

Přehradou na Dyji chtěli vodohospodáři zabránit dalším povodním, které oblast od čtyřicátých let minulého století postihly hned několikrát. Kritikové ale upozorňují na to, že kvůli stavbě vodního díla byly zničeny vzácné lužní lesy, které také plnily protipovodňovou funkci.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy