OSN volá o pomoc. Docházejí jí peníze na pomoc uprchlíkům

David Kohout
7. 9. 2015 20:30
Organizace spojených národů potřebuje navýšit rozpočet svých agentur, které pečují o 40 000 000 běženců po celém světě. Hlavní komisař UNHCR António Guterres varuje před nenávratnými škodami. V Iráku už musela být uzavřena zdravotnická centra, v uprchlických táborech dochází jídlo. To běžence vrhá do spárů pašeráků lidí či radikálních organizací typu Islámský stát.
Syrské uprchlické tábory
Syrské uprchlické tábory | Foto: Reuters

New York - Humanitární organizace pečující pod hlavičkou OSN o uprchlíky jsou kvůli desetiprocentnímu propadu ve financování na pokraji bankrotu.

Některé už nejsou schopny plnit své poslání a pomoci lidem v konfliktních oblastech Blízkého východu a Afriky.

Například Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) proto snižuje příděly jídla v uprchlických táborech, omezuje zdravotní péči a zavírá nemocnice.

Hlavní komisař UNHCR António Guterres varuje před nenávratnými škodami, které podobná opatření mohou mít. "Téměř 60 milionů lidí dnes po celém světě utíká před konflikty. Počet se zvyšuje každým dnem," prohlásil již dříve. Jen za minulý rok připadlo podle UNHCR na každý den 42 000 nových uprchlíků. Přitom UNHCR zajišťuje pomoc více jak 40 milionům lidí po celém světě.

Stále se zhoršující podmínky v Libanonu a Jordánsku, kam před válkou uprchly čtyři miliony Syřanů, nutí stále větší počty z nich k riskantní cestě do západní Evropy. Pokud se podle Guterrese nepodaří navýšit rozpočty těchto organizací, povede to k eskalaci uprchlické krize.

Bez jídla i lékařů

Situace se přitom zhoršuje každým dnem. V posledních měsících došlo ke snížení potravinových přídělů pro syrské uprchlíky v Libanonu a Jordánsku.

Stejná úsporná opatření postihla i somálské a súdánské běžence v Keni. Lidé, kteří uprchli z Dárfúru a přežívají v táborech v Čadu, by se mohli do několika málo dní ocitnout bez jídla. Úplně se taky uzavřela zdravotnická střediska napříč Irákem. Celkově v srpnu OSN uzavřela 184 klinik. Tři miliony lidí se tak ze dne na den ocitly zcela bez zdravotnické péče.

Světová zdravotnická organizace (WHO) se proto snaží sehnat zhruba 60 milionů dolarů na zajištění fungování zdravotnické péče v Iráku.

Zatím se jí však podařilo získat jen pět milionů, a to od soukromých dárců. Podle Michelle Grayerové, ředitelky pro krizové řízení WHO, se nedostatek financí negativně podepíše na zdraví celé populace. "Lidé nejsou očkováni a trpí podvýživou. K tomu se přidávají psychické problémy způsobené traumaty z války," popsala situaci. Hrozí mimo jiné, že se vymknou kontrole infekční nemoci, jako například cholera.

Podhoubí extremismu i nebezpečná cesta na Západ

Nedostatek potravin, špatná či žádná zdravotnická péče a stále se rozšiřující chudoba v táborech by se mohly stát živnou půdou pro teroristické a extremistické organizace operující na Blízkém východě. Převážně mladí lidé by se tak mohli stát snadnou kořistí pro nábory například Islámského státu.

Nejzranitelnějšími jsou přitom uprchlíci v Libanonu, kterým zbývá na jídlo asi 300 korun měsíčně.

Podle mluvčího Světového potravinového programu při OSN Dina El-Kassabyho pak hlad donutí uprchlíky k tomu, aby se buď vydali na nebezpečnou cestu do Evropy, nebo vrátili do Sýrie.

"Jak se chudoba čím dál zvětšuje, musíme dělat větší a větší škrty. Matky dětí nám říkají, že musí žít v provizorních přístřešcích, protože všechny peníze dají za jídlo," popisuje situaci pro britský The Guardian El-Kassaby. V těchto podmínkách se pak není čemu divit, že část lidí upírá svůj pohled na Západ, zatímco hlavně mladí muži končí v rukou bojovníků Islámského státu.

Pracovníci UNHCR, kteří uprchlíkům pomáhají na řeckých ostrovech, pak tvrdí, že nově příchozí do náruče pašeráků vehnaly stále se snižující příděly jídla i nedostupná zdravotní péče. Carlotta Samiová, mluvčí UNHCR pro jižní Evropu, potvrdila, že většina lidí přijíždí do Evropy ve zbídačeném psychickém i zdravotním stavu. "Jeden syrský uprchlík přicestoval s tím, že měl v břichu pozůstatek kulky a doufal, že v Německu najde odbornou chirurgickou péči," uvedla.

Kdyby skutečně došlo k tomu, že řada humanitárních organizací by musela ukončit svou činnost, jednalo by se podle Guterrese o katastrofu, ne-li sebevraždu Západu. "Vedeme proto rozhovory uvnitř OSN, aby se změnily systémy financování a humanitární organizace mohly požádat členské státy OSN, aby navýšily své příspěvky," dodal na závěr Guterres.

Rozpočet humanitárních organizací při OSN pro letošek činí 40 miliard liber. Více jak dvě třetiny této částky tvoří dobrovolnické příspěvky. UNHCR pak pomáhá 40 milionům lidí ve 125 zemích světa a zaměstnává přes 7500 lidí.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Útočník na severu Tuniska ubodal Francouze, pak zranil vojáka

Útočník na severu Tuniska zabil nožem francouzského občana, který byl v zemi na návštěvě u příbuzných, a zranil jednoho tuniského vojáka. S odkazem na ministerstvo vnitra o tom informovala tuniská agentura TAP. Osmadvacetiletý pachatel je na útěku, policie však zná jeho identitu. Motiv útoku je zatím nejasný. V posledních letech na bezpečnostní složky i zahraniční turisty v Tunisku často útočili islamističtí ozbrojenci, připomíná agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy