Omyly vědy: Převratný objev svět uznal až po sebevraždě

Jakub Novák
3. 5. 2012 11:30
Teorii Louise Pillemera vědecká obec nejprve zpochybnila. Další díl seriálu Aktuálně.cz
Doktoři James Shannon, Louis Pillemer a Rolla Dyer.
Doktoři James Shannon, Louis Pillemer a Rolla Dyer. | Foto: U.S. National Library of Medicine

Cleveland Heights - Na konci srpna roku 1957, ve svých devětačtyřiceti letech, náhle skonal imunolog Louis Pillemer. Podle všeho spáchal sebevraždu. Doma po něm zůstala manželka a čtyři mladí synové.

Po sobě ale zanechal ještě něco: objev properdinu a s ním spojený příběh slávy, pádu a nakonec i posmrtného uznání.

Pillemer totiž na Western Reserve University (v současnosti Case Western University) vedl výzkumný tým, který v roce 1954 svým objevem změnil pohled na jednu ze složek imunitního systému - takzvaný komplement (viz infobox).

Komplement je součástí vrozené imunity a představuje jakousi frontovou linii obrany vůči potenciálně škodlivým látkám a organismům. Zároveň se podílí i na odstraňování starých nebo poškozených buněk v těle.

Komplement

Jedná se o součást nespecifické - a tedy vrozené - látkové imunitní odpovědi. Tvoří ho asi tři desítky různě spolupracujících bílkovin různých funkcí.

K hlavním funkcím komplementu patří schopnost patogen "označkovat", přilákat k němu další složky imunitního systému, spolupráce na rozvoji zánětu a schopnost "proděravět" buňku, která je nebezpečná, nebo poškozená.

Existují čtyři základní biochemické dráhy, kterými se komplement spouští - alternativní, lektinová, klasickáproperdinová. Dráhy jmenované jako první a poslední přitom probíhají podobným způsobem.

Přelomový objev. Nebo ne?

Pillemer a jeho tým ukázali, že látky přítomné v krvi jsou schopné samy nastartovat celý obranný proces. A to bez navázaných protilátek, považovaných až do té doby za nezbytné. 

Navíc objevili novou bílkovinu, kterou nazvali properdin. Zjistili, že je schopná se vázat na různé látky a povrchy a po navázání aktivovat složky komplementu.

Tento objev vzbudil velký ohlas - zejména proto, že se jednalo o první zjištěný příklad existence vrozené imunity.

Po krátkém čase slávy se však začaly objevovat pochybnosti.

Po slávě pád...

Výzkumník Robert Nelson publikoval práci, ve které poskytl poměrně silné důkazy o tom, že Pillemerovy vzorky byly s největší pravděpodobností kontaminovány a že obsahovaly právě zmíněné protilátky.

Tím prakticky znehodnotil Pillemerovu práci a byl zřejmě příčinou jeho následné sebevraždy.

S Pillemerovou smrtí tak zároveň celá jeho hypotéza ztratila svého nejsilnějšího zastánce a properdin byl tak na nějaký čas vědeckou komunitou zapomenut.

... a po pádu opětovné uznání. Ale již posmrtné

V průběhu sedmdesátých let se však začaly objevovat nové práce potvrzující existenci systému nezávislého na protilátkách. A spolu s tím se na scénu opět dostal i properdin.

Ukázalo se, že properdin je důležitý pro stabilitu některých komplexů komplementu. Zároveň je však  schopný rozeznávat jak cizí a "nebezpečné" struktury, tak pozměněné či poškozené struktury tělu vlastní.

V praxi to znamená, že je schopen se navázat například na povrchy různých bakterií nebo buněk vlastního těla, které jsou "naprogramovány" ke spáchání jakési buněčné sebevraždy.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Při nehodě autobusu s poutníky v Saúdské Arábii zemřelo nejméně 35 lidí

Nejméně pětatřicet mrtvých a čtyři zraněné si ve středu vyžádala dopravní nehoda v saúdskoarabské provincii Medína. Informoval o tom podle agentury Reuters policejní mluvčí s tím, že šlo o občany Saúdské Arábie a asijských zemí. Zpravodajský web Arab News uvedl, že nehoda se stala, když se osobní auto střetlo s autobusem s muslimskými poutníky asi 170 kilometrů od města Medína. Web zároveň zveřejnil fotografii hořícího autobusu. Policie uvedla, že incident nadále vyšetřuje a bližší podrobnosti o totožnosti obětí neposkytla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy