Ostatně Spojené státy vyžadují, aby všichni, kdo je navštíví, měli pasy s biometrickými prvky, jinak musí žádat o vízum, i když s danou zemí mají USA bezvízový styk.
Jak taková technologie funguje, popsal v rozhovoru s českými novináři Tim Best, šéf divize "elektronické identity" u společnosti LogicaCMG.
A: Jaké jsou perspektivy na trhu pro dodavatele technologií pro biometrickou identifikaci? V roce 2004 to bylo 1,2 miliardy dolarů po celém světě. Jen v Evropě půjde do roku 2010 o půl miliardy dolarů. Zavádění nových pasů, řidičských průkazů, identifikačních karet bude probíhat snad ve všech zemích Evropské unie.
Evropská legislativa navíc požaduje, aby od konce roku 2007 měly všechny evropské pasy v sobě otisk prstu. Francie například začne vydávat nové pasy už v září tohoto roku. Také zavede od dalšího roku pro všechny své občany průkazy s otiskem prstů, digitální fotografií a možná i duhovkou.
Budoucnost je ve firmách
A: Co až budou všichni lidé vybaveni těmito průkazy totožnosti? To je jen jedna část podnikání a v zásadě méně důležitá. I když i ta bude neustále pokračovat, je třeba zajistit možnosti opětovného vydání ztraceného průkazu a podobně.
Nicméně velmi podstatnou součástí podnikání v biometriích jsou služby pro soukromé společnosti, jako jsou banky nebo letiště.
Tak ostatně začínala naše firma. Dodávali jsme tuto technologii pro nizozemské letiště Schipool, které ji nabídlo jako nadstandardní službu svým VIP zákazníkům.
A: Ale banky například přece mají propracované systémy kontrol svých zaměstnanců... Toto by jim to ale velmi usnadnilo. Podle identifikačních karet spojených s jediným heslem by mohli mít zaměstnanci přístup do databází, ke kterým mají oprávnění. Takto si musí pamatovat spoustu hesel pro hromadu aplikací.
A: Ve světě se nyní hodně diskutuje o krádežích identity. Hrozí něco podobného i u biometrických průkazů? Právě naopak. Dosud je velmi jednoduché ukrást identitu. Ale duhovku nelze měnit, ta je stejná od narození. Nelze to změnit ani speciální čočkou, kterou by si člověk nechal implantovat do oka. Dnešní technika je schopna rozpoznat původní duhovku.
A: Říkal jste, že dnes je ukradení identity jednoduché. Jak to, když je třeba se prokazovat mnoha dokumenty? Dnešní systém je založený na důvěře. V bance při půjčce stačí předložit dva doklady totožnosti. Ty někomu ukrást je velmi jednoduché. Lze si pak na něj založit konto.
Nebo v Británii vám třeba po předložení výpisu z účtu a účtu za elektřinu vystaví kopii rodného listu. Na ten si můžete nechat vystavit nové doklady.
U biometrických dokladů by to nešlo. V centrální databázi by se ověřilo, že už nějaké doklady máte, a druhé vám nevystaví.
S oční duhovkou i na daně
A: Nehrozí nebezpečí ukradení veškerých dat? Jsou dva způsoby, jak nakládat s biometrickými údaji. Jeden je centrální databáze, což samozřejmě jisté riziko představuje.
Druhý způsob je, že všechno se uloží jen na příslušný doklad a kontroluje se, zda například reálná duhovka odpovídá té na průkazu.
Právě nyní probíhá debata v Nizozemí, zda data, která se uloží na průkazy budou ještě jinde zálohována v centrální databázi.
A: Jak je vlastně drahé zavést takovouto technologii, zejména v porovnání s tradičními průkazy a identifikačními kódy? Samozřejmě že dražší to je, ale má to mnoho výhod. Neradi hovoříme o konkrétních číslech. Ale technologie až tak drahé nejsou. Jejich cena jde neustále dolů.
Mnohem dražší je komunikace, tedy přesvědčování lidí, že to přináší nejen nepříjemnosti s výměnou pasů či zálohováním některých jejich dat, ale že jim to mnohé usnadní. A to i poté, kdy přejde hlavní důvod, proč státy tyto technologie zavádějí - tedy bezpečnost.
A: Jaké výhody? No například že budou díky tomu moci platit elektronicky daně. To chce zavést Belgie. A dá se toho zjednodušit mnohem víc.
Velmi dobře to svým zaměstnancům prodalo letiště Schipool v Nizozemí. Tam nejdříve tuto službu nabídli VIP zákazníkům. Ti pak odbavením procházeli velmi rychle, nemuseli se zdržovat u pasové kontroly.
No a pak to letiště zavedlo pro identifikaci zaměstnanců. Ti měli pocit, že konečně dostávají něco, co mohli dosud využívat jen VIP lidé, takže se spíš těšili, než že by protestovali.
Big Brother is watching...
A: Na jakém principu vlastně biometrická identifikace funguje? Jsou tři základní metody. Skenování duhovky, otisku prstu nebo celého obličeje. Zatím se většinou duhovka nebo prst přikládá k čtecímu zařízení.
Současné kamerové systémy už ale umožňují, aby se duhovka ověřovala kamerou s infračerveným paprskem třeba na dvacet nebo padesát metrů.
Kamerovým systémem je třeba možné zase na fotbalových stadionech v první půli zápasu naskenovat obličeje fanoušků a podle databáze vyhodnotit nejpozději v druhé půli, zda mezi nimi nejsou výtržníci.
A: Není ten paprsek pro oko škodlivý? Ne, vůbec, to není invazivní metoda. Oku to rozhodně nevadí.
