Odlišnost, která se vyplatila. Omlazená Toyota C-HR nechce měnit kabát

Odlišnost, která se vyplatila. Omlazená Toyota C-HR nechce měnit kabát
Foto: toyota
Martin Frei Martin Frei
25. 11. 2019 12:33
Toyota C-HR vyvolala před třemi lety senzaci. Mezi kompaktní crossovery, které se stávají běžným zbožím a nabírají stále usedlejší rysy, vtrhla s radikálním designem a ještě k tomu pod značkou, od níž by takovou divočinu nikdo nečekal. Výstřední kukuč stále zabírá, a tak se mohly letošní úpravy zaměřit na jemnější jízdu a vyšší výkon.

Tohle auto vyniká na dnešní dobu vzácnou vlastností. Je odvážné. Nepotřebuje se líbit všem a také se nebojí někoho odradit. Ber nebo neber, originalita není bez konfliktu. Příznivci jsou ovšem ve zjevné většině. C-HR se velmi dobře prodává a polovina zákazníků přichází od jiných značek.

Letošní modernizace po vzhledové stránce přinesla jen jemné retuše - nárazníky, lišty a optiku světel, přičemž přední diodová se naučila svítit do zatáčky. Vzhledem k trvající oblibě není hlubších operací třeba. I když si na druhou stranu můžeme zaspekulovat, jestli by tak radikální tvary bylo vůbec možné dále rozvíjet.

Foto: toyota

V nabídce nechybí elegantní dvoubarevné laky, které vidíte na snímcích z prezentace na portugalském pobřeží. Vypadají skvěle a na rozdíl od fólií vám se neodrbou v myčce. Škoda jen, že střecha je vždy černá. V létě pod dní bude ještě větší horko a přidaný výkon klimatizace přidá další půllitr ve spotřebě.

Stejně nenápadně ožila kabina, v níž stylisté prosadili jemnější povrchové úpravy některých výplní. Pobytu uvnitř tak dodali o něco luxusnější nádech. Obrazovka informačního systému zůstává na stejném místě, zmizely dotykové plošky po stranách. Samotné menu je stále trochu nepřehledné.

Novinkou je nabídka druhého, silnějšího hybridního pohonu. Elektřina se tak může kromě benzinové osmnáctistovky spojit i s dvoulitrem. Pro pořádek dodejme, že zde nejde o energii nabíjenou ze zásuvky. Malá vyrovnávací baterie zachycuje přebytky energie při jízdě s lehkou nohou nebo při zpomalování, aby pak pomohla při zrychlení. V nabídce kromě hybridů figuruje ještě benzinové turbo 1,2 litru, volí ho však jen 5 % zákazníků.

Foto: toyota

První svezení v nové verzi potvrzuje, že u C-HR opravdu nešlo o make-up. Interiér získal nejen na eleganci, ale také na odhlučnění. Úpravy na více než deseti skrytých místech karoserie přinášejí znatelný efekt a konejšivá jízda má blízko k pohodlí domácího kina, které vám na sklo promítá ubíhající krajinu.

Silničky kolem portugalského pobřeží se navíc mírně podobají těm našim, vzorně hladký povrch tu najdete jen málokdy. Přesto se C-HR i na velkých 18" kolech vypořádává s nerovnostmi a hrboly uhlazeně a klidně. O pohodlí na české půdě nemáme obavy.

Hybridní pohonné ústrojí Toyoty se od většiny konkurentů liší inteligentní převodovkou e-CVT, která za všech okolností plynule vyrovná otáčky spalovacího i elektrického motoru. Jednoznačně preferuje plynulý styl jízdy bez prudkých zrychlení, kdy se benzinový agregát hlasitě a neekonomicky vytáčí. Chce to trochu trpělivosti, ale postupně zjistíte, že i bez pískání pneumatik jste rychlí dost.

Foto: toyota

Nová možnost volby mezi elektrifikovanou osmnáctistovkou (kombinovaný výkon 90 kW) a dvoulitrem (kombinovaný výkon 135 kW) budí zdání rozdílu dne a noci, ale skutečnost je mírnější. Nejvyšší výkon se totiž dostavuje s plynem v podlaze při nejvyšších otáčkách, a to není způsob, který by se u hybridu vyplatil.

Dvoulitr rozhodně přesvědčí pohotovějšími reakcemi v první vteřině po sešlápnutí plynu, nicméně dál je to otázka osobní volby. Oba hybridy nabízejí příjemně tichou, plynulou a uživatelsky snadnou jízdu bez spojky a nutnosti řadit, osmnáctistovka je úspornější a levnější.

Foto: toyota

Ve třídě kompaktních crossoverů začíná být dusno. Po dlouhém váhání naskočila celá skupina Volkswagen, což zamíchalo kartami i prodejem stálic jako Nissan Qashqai a Kia Sportage. Proti nim má C-HR nepřehlédnutelnou výhodu výrazného stylu, Toyota navíc projevuje sympatickou poctivost v tom, jak auto průběžně zlepšovat i na místech, kterých si u prodejce nevšimnete.

Houstnoucí konkurenci odpovídají i příznivé ceny, i když s poznámkou, že Japonec zůstává Japoncem a téměř nezná individuální příplatky. Základní výbava Comfort se samočinnou klimatizací, parkovací kamerou a 17" litými koly stojí s motorem 1.2 Turbo 539 900 Kč, s hybridní osmnáctistovkou 619 900 Kč. Stavitelnou bederní opěrku řidiče nebo parkovací senzory najdete až ve stupni Style, který je o čtyřicet tisíc dražší, na dvoulitrový hybrid si připravte 714 900 Kč. Diodové světlomety a bezklíčový přístup jsou vyhrazeny provedení Executive, které se silnějším hybridem vyjde na 779 900 Kč.

 

Právě se děje

Další zprávy