Brusel - Evropský parlament dnes ve Štrasburku neprolomil dlouholeté tabu v podobě pracovní doby ohraničené 48 hodinami týdně.
Kontroverzní změnu europoslanci zamítli, když schválili pozměňovací návrh Alejandra Cercase.
Po několik let trvajících debatách zákonodárci smetli ze stolu návrh, který přetím schválily Rada EU i Evropská komise.
Podle návrhu měla hranice 48 hodin týdně zůstat oficiální všeobecnou normou, jednotlivé země pak měly disponovat možností výjimky. Po jejím přiznání by mohly vrchní hranici posunout na 60 hodin týdně.
Při započítávání pohotovostních služeb by dokonce nejzazší hranice byla na 65 hodinách týdně.
Evropští odboráři se spojili
Proti návrhu v úterý před budovou Evropského parlamentu ve Štrasburku protestovalo několik stovek lidí.
K protestům se sjeli odboráři z celé Evropy. Zájezdy na demonstraci uspořádaly například polská odborová organizace Solidarita či německý svaz Ver.di.
Mezi protestujícími se pohybovali i levicoví europoslanci z parlamentní frakce Sjednocená levice. Akci podpořil i sám šéf frakce, francouzský komunista Francis Wurz. Podle něho by přijetí návrhu znamenalo "návrat do doby Dickense".
Podobně se vyjádřil i český europoslanec a někdejší odborářský boss Richard Falbr (ČSSD). "Návrat do 19. století nikomu nepomůže! Proto je nutné návrh směrnice kategoricky odmítnout, pokud nedojde ke změnám, které navrhuje zpravodaj Alejandro Cercas," napsal v tiskové zprávě.
Kromě pracovních hodin návrh směrnice určoval i minimální počet hodin pro odpočinek, tedy volného času. Toho měli mít pracující alespoň jedenáct hodin denně, o víkendu pak nejméně 35 hodin.
Podle europoslance Falbra by tak bylo dokonce možné, že by se v praxi pracovní doba díky určitým kličkám protáhla na 78 až 89 hodin týdně.
