Londýn - Náklady vynaložené na ochranu klimatu se vrátí z možná nečekaného směru - díky úsporám za lékařskou péči. Ochrana klimatu by totiž měla zlepšit zdravotní stav populace po celém světě.
Konstatují to vědci v sérii odborných studií publikovaných v posledním čísle uznávaného lékařského časopisu Lancet.
Rizika jsou známá, přínosy míň
Lékaři už dlouho předpokládají, že zvyšování průměrné teploty zemské atmosféry a následné změny klimatu musí mít dopady na lidské zdraví.
K pozitivním může patřit fakt, že méně lidí zemře či onemocnění v důsledku podchlazení.
Na druhou stranu ovšem vyšší teplota umožní rozšíření hmyzu a dalších přenašečů tropických onemocnění do dalších oblastí světa.
Zejména v rozvojových zemích nedostatek vody sníží hygienické standardy. Neúroda kvůli suchu zvýší počet onemocnění spojených se špatnou výživou. Stěhování obyvatel z vyprahlých oblastí povede i k novému šíření infekčních chorob.
Vědci však nyní publikovali v časopisu Lancet studie, z nichž vyplývá, že snaha zabrzdit tento vývoj může mít dokonce ještě dosud nezvažovaný pozitivní efekt navíc. Při své práci využili situačních propočtů v bohatých i rozvojových zemích.
Úbytek smogu
Například snížit vypouštění skleníkových plynů, které rozehřívají atmosféru, se bude muset menším spalováním benzínu a nafty v autech. Tedy zavedením úspornějších automobilů nebo vozů na úplně jiná paliva.
To ovšem na druhé straně sníží množství onemocnění dýchacích cest, protože poklesnou nynější zplodiny z výfuků, včetně mikroskopických částeček nebo přízemního ozonu, které poškozují lidské plíce.
Kdyby dokonce lidé zčásti nahradili některé popojíždění v autě vlastním aktivním pohybem (chůzí, jízdou na kole), zlepšil by se jejich zdravotní stav a snížil by se počet onemocnění srdce a cév, doplnili vědci.
Méně masa, méně nemocných srdcí
Dalším zdrojem skleníkových plynů je produkce masa, zejména hovězího. K získání kilogramu masa se spotřebuje několikanásobně větší množství rostlinného krmiva, a tedy i více spálených pohonných hmot na poli. V žaludcích skotu navíc při trávení vzniká další významný skleníkový plyn metan.
Snížení spotřeby masa by nejenom prospělo k lepšímu klimatu, ale i k nižší konzumaci živočišných tuků, a tedy i k menšímu výskytu nemocí srdce.
Snížení počtu tepelných elektráren spalujících fosilní paliva (a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji či jadernou energií) by vedlo ke zlepšení zdravotního stavu lidí zejména v rozvojových zemích, kde se zplodiny z tepelných elektráren nečistí tolik jako ve vyspělém světě.
Omezenější pohodlí
Vytlačování fosilních paliv z našeho hospodářství nás nutí měnit náš životní styl a omezují naši svobodu dělat, co se nám líbí," uvedl v redakčním komentáři šéfredaktor Lancetu Richard Horton.
"Jak však ukazují nyní publikované studie," dodal, "souvisejí s tím také zatím nedostatečně známé zdravotní výhody."
