Obrazem: Takhle jste zvířata z pražské zoo ještě neviděli

Prohlédnout si 12 fotografií

Zub zmije gabunské (Bitis gabonica) - Fotografie ze skenovacího elektronového mikroskopu barvená počítačem. Tento tvar přeci znáte. Ano! Od doktora! Jeho účelem je proniknout kůží a vpravit do ní co nejrychleji kapalinu skrz kanylu vedoucí vnitřkem zubu. Zda je však injekční jehla okopírovaný zub zmije, anebo ocasní hrot štíra, se již patrně nikdy nedozvíme - oba tvary jsou si velmi podobné.

Peří holuba chocholatého (Ocyphaps lophotes) - Skládaná fotografie ze světelného mikroskopu (86 rovin ostrosti). Reflexně modře zbarvené velké krovky jinak šedohnědý holub chocholatý patrně příliš neocení. Ve své australské domovině je i díky nim snadným cílem predátorů. Za nějaký ten risk však tato krása, jak se zdá, přeci jen stojí.

Svlečka hroznýšovce. Právě kvůli schopnosti zbavit se staré opotřebované kůže, tedy přesněji její vrchní vrstvy, se hadi stali symbolem sebeobnovování, či dokonce nesmrtelnosti. Hadi svlékají vrchní vrstvu pokožky vcelku, a to zpravidla několikrát do roka (frekvence záleží na věku či zdravotním stavu hada). Kromě výměny opotřebované části za novou se tím často zbaví i množství vnějších parazitů. Svlékání je náročný a hormonálně řízený proces, před kterým se hadí kůže zakalí. A protože hadi mění kůži i na povrchu očí, nějakou dobu před svlékáním kvůli zakalení nevidí. Ale řekněte - nestojí lesklá a většinou pestřejší nová kůže za to?

Peří člunozubce afrického (Balaeniceps rex) - Fotografie ze skenovacího elektronového mikroskopu barvená počítačem. Celkově šedí člunozubci patří mezi velmi nenápadné obyvatele afrických bažin. Člunozubec sám o sobě působí jako pomalu kráčející socha mezi trsy papyrusů, a není proto ani divu, že byl západní vědou popsán teprve v polovině devatenáctého století. Krycí zbarvení člunozubce je navíc značně umocněno i jemným prachem, který vzniká rozpadem pochev per a který jej dopomáhá mimo jiné také chránit před vlhkem.

Foto: Petr Jan Juračka

Martina Křížová, ve spolupráci s Petrem Janem Juračkou

19. 10. 2014 12:22

V pražské zoo začíná výstava unikátních snímků Petra Jana Juračky vytvořených vědeckými technikami s použitím mikroskopu.

Fotogalerie - Velmi neobvyklá výstava unikátních záběrů bude ode dneška k vidění v Zoo Praha: nejde o fotografie pořízené běžnými fotoaparáty, nýbrž vědeckými technikami s použitím mikroskopů.

Petr Jan Juračka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy snímal chovance pražské zoo po čtyři roky, aby získal zvětšeniny zubů, peří, srsti či jiných struktur, o kterých nemáte mnohdy ani tušení. S pomocí kurátorů zoo získával průběžně velmi zajímavé materiály, které pak v laboratořích připravoval pro mikroskopii - ať již tu běžnou, světelnou, nebo dokonce v UV světle či pro skenovací elektronový mikroskop.

Výstava bude umístěna v Gočárových domech, přímo v areálu pražské zoo. Na výstavě nebudou však k vidění jen snímky pořízené v klidu laboratoře, ale i světově unikátní snímek živého všiváka sloního, fotografovaný na hřbetu živého slona.

Prohlédnout si 12 fotografií