Zprávy

Národní park Šumava rozdělil veřejnost. O ochraně přírody rozhodují poslanci

26. 2. 2017 18:45

Poslanci projednávají novelu zákona o ochraně přírody. Kritici senátních změn se obávají toho, že úpravy ohrozí nejcennější části šumavské přírody a umožní vstup developerů a lobbistů do chráněných území. Seznamte se se novými pravidly, které má novela přinést pro národní parky a jaké změny do novely vnesli senátoři.

Sněmovna řeší střet o ochranu přírody na Šumavě

Poslanci v těchto dnech rozhodují vleklý střet o ochranu české přírody. Zápas o podobu novely, která se týká ochrany přírody ve všech českých národních parcích, je vyústěním letitého sporu, jak se chovat v tom nejrozsáhlejším − Národním parku Šumava. Hlasovat budou poslanci nadvakrát. Napoprvé rozhodnou o verzi zákona, kterou dostali v polovině ledna od senátorů. Ti vládní návrh novely odmítli, když přísnou ochranu šumavských lesů omezili a zmenšili velikost oblastí, kde by lidé nesměli stavět a hospodařit.

Pokud návrh senátorů neuspěje, přijde na řadu původní podoba zákona, kterou již sněmovna loni v prosinci výraznou většinou odsouhlasila. Ta rozšiřuje například zóny, ve kterých by obce a podnikatelé nesměli hospodařit, i oblasti, kde by byla příroda zcela ponechána svému vývoji.

Spor o podobu národních parků

	Poslanecký návrh	Senátní úpravy
1.	Umožňuje zavádět klidová území, s omezeným vstupem jen po určitou dobu, na celém území národního parku, nezávisle na zónách.	Senátoři chtějí svázat možnost vyhlásit klidové území jen se dvěma nejchráněnějšími zónami - se zónou přírodní a zónou přírodě blízkou.
2.	Rozložení nebo velikost zón lze měnit nejdříve po patnácti letech od té doby, co začnou v parcích platit.	Senátní návrh škrtá původní pravidlo, že se zóny mohou měnit nejdříve po 15 letech.
3.	Navrhuje zákaz používání přípravků na hubení škůdců (takzvaných biocidů) na celém území národního parku.	Přípravky na hubení škůdců (takzvané biocidy) zakazuje používat všude, s výjimkou zahrad a lesních školek.
4.	Obsahuje zákaz provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky.	Senátoři navrhují zakázat pouze ohňostroje nebo zábavní pyrotechniku se zvukovými efekty.
5.	Hlavní slovo má mít v národních parcích příroda a její ochrana.	Senátoři zavádí do novely nový účel národních parků - zajistit udržitelný rozvoj územně samosprávných celků. To nelibě nesou ekologové i autoři zákona, protože podle nich staví na stejnou úroveň ochranu přírody jako rozvoj obcí nebo krajů.

Změní se ochranné zóny, má přibývat divočiny

Původní návrh novely počítá s tím, že rozloha nejchráněnější, přírodní zóny, se bude postupně rozrůstat. Zprvu bude přírodní zóna v podstatě kopírovat hranice dnešního bezzásahového území - má tedy tvořit 24 procent plochy parku. Z části dnešní druhé zóny se zase stane zóna přírodě blízká. A ta se po patnácti letech promění taktéž na nejvíce chráněné pásmo. Postupně má tedy “divočina” zaujímat více než polovinu celkového území parku. O tom, jaká konkrétní území postupně do bezzásahového režimu vstoupí, rozhodne vyhláška.

Zóna	Dnešní členění	Plánované členění
I.	Přísná přírodní- Nejpřísněji chráněné území s přirozeným vývojem bez ovlivnění člověkem. - Turisté se mohou pohybovat pouze po vyznačených trasách.	Přírodní- Turisté se oproti současnému uspořádání mohou pohybovat i mimo vyznačené trasy. - Jde o divočinu, do jejíhož vývoje se může zasahovat jen velice výjimečně, například odstraňováním nepotřebných staveb, lovem některých zvířat (jako třeba divočáků nebo srn), či zásahy proti nepůvodním druhům.
II.	Řízená přírodní- Většinové území, kde je cílem udržet přírodní rovnováhu. - V lesích se může hospodařit jen velice omezeně.	Přírodně blízká- Příroda částečně pozměněná člověkem, do které lze zasahovat pouze pokud je to třeba.
III.	Okrajová- Zastavěné území, určené pro trvalé bydlení, služby, zemědělství či rekreaci.	Soustředěné péče- Jde o místa s unikátní přírodou, kterou člověk významně pozměnil a bez jeho trvalé péče by zanikly.
IV.		Kulturní krajiny- Tvoří ji zástavba a zemědělské plochy. Ve výkladu senátorů by do této kategorie spadaly automaticky všechny lesy, které jsou výrazně pozměněné, a bylo by tak možné v nich trvale těžit a hospodařit.