Nobelova cena za překlad kódu života

Josef Tuček
7. 10. 2009 14:30
Ocenění za chemii získali tři vědci za poznání buněčných "továren" na bílkoviny
Struktura ribozomu bakterie, získaná pomocí rentgenové strukturní analýzy.
Struktura ribozomu bakterie, získaná pomocí rentgenové strukturní analýzy. | Foto: Nobel Foundation

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za chemii získali tři vědci za výzkum, jak buněčné struktury ribozomy "překládají" kód DNA, a umožňují tak život organismů, od bakterie po člověka, uvedl výbor z Královské švédské akademie věd, který o udělení ceny rozhoduje.

O celkem deset milionů švédských korun, tedy asi 25 milionů korun českých, si stejným dílem rozdělí sedmapadesátiletý americký občan Venkatraman Ramakrishnan, narozený v Indii, ale nyní působící v britské Cambridgi; devětašedesátiletý Američan Thomas Steitz a sedmdesátiletá Ada Yonathová z Izraele.

Ada Yonathová je teprve čtvrtou ženou, která byla oceněna Nobelovou cenou za chemii. Zatím ji obdržela jen Marie Curieová-Sklodowská v roce 1911, její dcera Irene Joliotová-Curieová v roce 1935 a Dorothy Crowfootová-Hodgkinová v roce 1964.

Bílkoviny vytvořené na míru řídí bakterii i člověka

Uvnitř buněk v živém organismu jsou molekuly DNA, které obsahují informaci o tom, jak bude živočich, rostlina nebo třeba bakterie vypadat a jak fungovat. Avšak tuto genetickou informaci z molekul DNA je nutné převést do běžného života. A při tom přicházejí ke slovu také droboučké útvary v buňkách, zvané ribozomy.

Venkatraman Ramakrishnan, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2009.
Venkatraman Ramakrishnan, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2009. | Foto: MRC Laboratory of Molecular Biology
Venkatraman Ramakrishnan
Thomas Steitz, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2009.
Thomas Steitz, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2009. | Foto: Yale Universityy
Thomas Steitz
Letošní "třetinová" laureátka Nobelovy ceny za chemii Ada Yonathová z Izraele
Letošní "třetinová" laureátka Nobelovy ceny za chemii Ada Yonathová z Izraele | Foto: Reuters
Ada Yonathová

Ribozomy, podle informací přenesených k nim zprostředkovaně z DNA, vytvářejí bílkoviny, díky nimž organismus funguje: tvoří hemoglobin, který v krvi přenáší kyslík, protilátky imunitního systému, hormony, jako třeba inzulín, a další desetitisíce sloučenin.

Vzniklé bílkoviny bezprostředně ovlivňují a řídí životní pochody. Pochopení role ribozomů je tedy podstatným příspěvkem k porozumění, jak život funguje na chemické úrovni.

Nová antibiotika

Ocenění vědci pracovali nezávisle na sobě po dvě desetiletí na vytvoření způsobů, jak složitým postupem získat rentgenové snímky struktury ribozomů. V roce 2000 souběžně získali snímky, které ukázaly i to, kde jsou ve struktuře ribozomu umístěny jednotlivé atomy.

Díky tomu je možné lépe porozumět, co se v těchto buněčných "továrnách na bílkoviny" děje.

Přímé praktické uplatnění poznatků se hledá například ve vývoji léků. Vědci nyní poznávají, jak se antibiotika vážou k ribozomům. Proto mohou vyvíjet nová antibiotika, která blokují funkci ribozomů v nebezpečných bakteriích, čímž bakterie zničí. Takové léky právě procházejí klinickými testy a lékaři na ně netrpělivě čekají, protože klasická antibiotika už přestávají na některé bakterie zabírat.

Předání v prosinci

Cena bude vědcům předána na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu 10. prosince, ve výroční den úmrtí vynálezce a průmyslníka Alfreda Nobela, který ocenění ve své závěti založil.

V pondělí a úterý již byla oznámena jména letošních laureátů v oboru lékařství a fyziky. V dalších dnech budou zveřejněni noví nositelé ocenění za literaturu, mír a ekonomii.

V pondělí a úterý již byla oznámena jména letošních laureátů v oboru lékařství a fyziky. V dalších dnech budou zveřejněni noví nositelé ocenění za literaturu, mír a ekonomii.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Českem se v noci na sobotu prohnal silný vítr, lámal stromy a odřízl tisíce domácností od elektřiny

Silný vítr v noci a během sobotního dopoledne v několika krajích zkomplikoval dopravu a zaměstnal hasiče, kteří odstraňovali hlavně stromy popadané na silnice, železniční tratě, chodníky, automobily či elektrické dráty. Nejsilnější poryvy zaznamenali meteorologové brzo ráno na Sněžce, kde vítr foukal v nárazech rychlostí až 166 kilometrů za hodinu. Kvůli poruchám na elektrickém vedení byly ráno tisíce domácností bez elektřiny, nejvíc - přes 20 tisíc odběrných míst - v Pardubickém kraji.

Aktuální výstraha meteorologů na silný vítr se od neděle rozšíří na většinu republiky s výjimkou většiny západních Čech, foukat má až do pondělního rána. Největší nebezpečí hrozí ve Frýdlantském výběžku na severu Čech.

Zdroj: ČTK
Další zprávy