Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za fyziku získávají Američan japonského původu Yoichiro Nambu a dva japonští vědci, Makoto Kobajaši a Tošihide Maskawa.
Všichni ocenění se zabývali výzkumem nepatrných částic hmoty.
Proč je více hmoty než antihmoty
Oceněná trojice fyziků zkoumá odlišné částí jevu zvaného narušení symetrie a projevujícího se u elementárních částic.
Důležitý byl vlastně už při zrodu vesmíru - tehdy vznikla hmota a současně antihmota. Ty se při vzájemném setkání zničí a zbude po nich jen záření. Naštěstí však vznikly nevyváženě, hmoty je o něco více, a tak může náš vesmír existovat.
K objasnění této nevyvážené symetrie přispěli začátkem sedmdesátých let dva výzkumníci z univerzity v Kjótu, Makoto Kobajaši (narozen v roce 1944) a Tošihide Maskawa (1940). Propočítali způsob uspořádání kvarků (částic hmoty, z nichž se pak skládají protony, neutrony a další částice), který asymetrii mezi hmotou a antihmotou z velké části vysvětluje.
Tehdy k tomu předpověděli existenci tří nových typů kvarků. První z nich pak byl prokázán při experimentech v roce 1974, druhý v roce 1977 a třetí až roku 1994.
Kolik váží vesmír
Jiným typem tohoto jevu, takzvaným spontánním narušením symetrie mezi elementárními částicemi, se už předtím zabýval japonský rodák Yoichiro Nambu (narozen roku 1921 v Tokiu, v roce 1952 odešel do USA a od roku 1970 je americkým občanem).
V roce 1960, kdy studoval supravodivost, si jako první všiml, že v rovnicích popisujících chování částic hmoty není úplná symetrie. A to zasahuje i do standardního modelu částicové fyziky, který si vědci pro její pochopení vytvořili.
Nambuho poznatky později vedly k hledání nových částic hmoty, který ostatně právě nyní vrcholí v Evropské laboratoři pro fyziku částic (CERN) v Ženevě. Osm tisíc fyziků z celého světa, i z České republiky, se tam v novém zařízení, zvaném velký hadronový urychlovač, snaží najít částici zvanou Higgsův boson. Právě ta zřejmě ovlivňuje hmotnost celého našeho vesmíru.
Ceny za lékařství už zveřejněny
Laureáty vybrala komise ze švédské Akademie věd. Rozdělí si sumu 10 milionů švédských korun, tedy asi 25,6 milionu korun českých. Nambu získává polovinu a Kobajaši s Maskawou dohromady druhou půlku.
V pondělí už byli oznámeni noví nositelé Nobelovy ceny za lékařství. Získal ji Němec Harald zur Hausen za zjištění, že příčinou vzniku rakoviny děložního čípku jsou papilomaviry přenášené pohlavním stykem, a dva francouzští vědci - Francoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier - za objev viru imunitní nedostatečnosti (HIV), který způsobuje nemoc AIDS. Objevy obou virů umožnily určit, jak se před onemocněním chránit, a také nalézt nové možnosti léčby.
Ve středu budou ve Stockholmu vyhlášeni nositelé Nobelovy ceny za chemii.
Všechny Nobelovy ceny budou slavnostně předány 10. prosince, ve výroční den úmrtí švédského vynálezce a podnikatele Alfreda Nobela, který ve své závěti tato ocenění ustanovil.
