V roce 2021 se tým vědců z evropských výzkumných organizací rozhodl změřit míru koronaviru nutnou k vyvolání infekce. Shromáždili 36 dobrovolníků z Velké Británie, kteří dosud onemocnění neprodělali a nebyli očkovaní. Účastníky vystavili působení viru. U 16 z nich monitorovali reakce imunitního systému i před nakažením.
Ze sledovaného výběru onemocnělo šest lidí. V krvi a buňkách nosohltanu zbylých testovaných, kteří zůstali zdraví nebo měli hraniční výsledky, vědci objevili zvýšené ukazatele genu HLA-DQA2. Málo prozkoumaná molekula by měla zabránit vážnému průběhu covidu, píše web Science News.
U účastníků s hraničními výsledky nákaza propukla v nosohltanu první den po infikování. Po okamžité reakci imunitního systému hladina viru klesala. Naopak dobrovolníci s jasně pozitivním testem měli antivirovou reakci pomalejší a nákaza se setrvale zvyšovala. Právě rychlá imunitní odpověď by mohla být další příčinou mírných příznaků nemoci.
Jeden z autorů studie Marko Nikolić považuje výsledky za přelomové, protože se soustředí na reakci organismu v raných fázích kontaktu s virem. "Nyní dokážeme lépe porozumět širokému spektru imunitních odpovědí. Zjištění mohou vést k vývoji potenciálních léčiv a vakcín, které kopírují přirozenou obranyschopnost organismu," uvedl vědec z University College London pro web Science Daily.
