Nejvyšší kontrolní úřad: Státní rozpočet je špatně připraven na případnou recesi

ČTK ČTK
15. 9. 2019 8:41
Státní rozpočet je na případnou ekonomickou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety. Příčinou jsou podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) stále se zvyšující povinné a obdobné výdaje rozpočtu i vliv silné závislosti na plnění daňový příjmů, které reagují citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu. Ministerstvo financí to odmítlo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Martin Svozílek/Economia

Úřad ve svém stanovisku píše, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu loni vzrostly na 1069,1 miliardy korun a vyžádaly si tak víc než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích.

NKÚ připomíná, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu. "Je tedy zřejmé, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje při zpomalení ekonomiky vytvářejí silný tlak na státní rozpočet, jelikož nižší příjmy musejí pokrývat vysoké 'povinné' výdaje," varuje úřad.

Vláda by proto podle něj měla v době ekonomického růstu usilovat o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorvních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.

"V současnosti má Česká republika jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU," uvedlo v reakci ministerstvo financí. Poukázalo na to, že loni hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem 0,9 procenta hrubého domácího produktu, což je druhý nejlepší výsledek v historii.

Ministerstvo vyzvalo k revizi systému sociálních dávek

Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje podle ministerstva dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit, tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.

Ministerstvo financí také poukazuje na to, že na mandatorních a kvazimandatorních výdajích se podílejí víc než polovinou sociální výdaje. "Ministerstvo financí přitom dlouhodobě upozorňuje na nutnost přistoupit k revizi systému sociálních dávek, kterou musí provést Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento krok by mohl výrazně přispět ke snížení podílu mandatorních výdajů na příjmech či výdajích státního rozpočtu," sdělil tiskový odbor ministerstva.

NKÚ připomíná situaci v roce 2009, kdy kvůli propadu příjmů skončil rozpočet ve schodku 192,4 miliardy korun proti plánovanému deficitu 52,2 miliardy. Pokud by se obdobná situace opakovala letos, schodek rozpočtu by se z plánovaných 40 miliard podle NKÚ propadl až na 220 miliard korun.

Ve zprávě také stojí, že loni se opět opakoval vysoký rozdíl mezi plánovaným a skutečným výsledkem hospodaření státního rozpočtu. Zatímco plán předpokládal schodek 50 miliard, rozpočet skončil v přebytku téměř tří miliard. Podíl výdajů na investice na celkových výdajích loni sice vzrostl na 8,3 procenta, ale nedosáhl na deset procent, jako tomu bylo v době ekonomické recese.

Prezident NKÚ Miloslav Kala však ocenil, že česká ekonomika si loni dokázala udržet tříprocentní růst. Ocenil, že rozpočet skončil v přebytku, i to, že celkové příjmy státu loni meziročně vzrostly.

Dodal, že příjmy státu jsou stále silně závislé na přímých daních, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení. "Taková závislost může být do budoucna riziková, zejména pokud přijde ekonomické ochlazení," napsal.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy