Nejisté ve změně klimatu: Bude špatně, nebo ještě hůř?

Josef Tuček
25. 6. 2009 16:00
Odborníci diskutují v Bruselu o oteplování
Kde bylo nedávno chladno, se budou lidé za chvíli opalovat. Jenže to nemusí být pokaždé výhodné.
Kde bylo nedávno chladno, se budou lidé za chvíli opalovat. Jenže to nemusí být pokaždé výhodné. | Foto: Reuters

Brusel (Od zpravodaje Aktuálně.cz) - Kolem globální změny klimatu je mnoho nejasností, konstatovali vědci účastnící se největší ekologické konference pořádané Evropskou komisí, nazvané Zelený týden, která právě probíhá v Bruselu.

Nejistoty však nejsou v tom, že by snad někdo z nich o oteplování pochyboval.

"Zpracováváme snímky z družic. Máme jich v archívu dost z posledních desetiletí. Na nich jasně vidíte třeba to, jak se ztrácejí pevninské ledovce," řekla na konferenci profesorka Christiane Schmulliusová ze zeměpisného ústavu univerzity v Jeně. "To, že roste průměrná teplota, je naprosto zřejmé."

Vliv člověka? Samozřejmě!

V debatách v České republice se objevuje otázka, zda je oteplování přirozené, nebo za ně může lidská činnost. Ve světě je ovšem už vyřešená. O lidském vlivu málokdo pochybuje - ani na konferenci Zelený týden.

Vliv lidí dokládají třeba rozbory vzorků atmosféry vhodně "uložených" například v arktických ledovcích. Ukazují, že od začátku průmyslové revoluce, zhruba od roku 1750, kdy se začala ve velkém spalovat fosilní paliva, se stále zvyšuje množství oxidu uhličitého v ovzduší. Oxid uhličitý je přitom jedním z nejvýznamnějších "skleníkových" plynů, které pod sebou zadržují teplo jako sklo ve skleníku.

Vstup do budovy Charlemagne, patřící Evropské komisi, ve které probíhá Zelený týden. Před vchodem jsou vystavena auta s nižší spotřebou.
Vstup do budovy Charlemagne, patřící Evropské komisi, ve které probíhá Zelený týden. Před vchodem jsou vystavena auta s nižší spotřebou. | Foto: Josef Tuček

Nejasnosti jsou pouze v tom, jak dalece se změna klimatu projeví.

Něco málo napovídá prehistorie, protože Země v minulosti procházela obdobími teplejšími i dobami ledovými. Jejich příčinami, podle obvyklých vysvětlení, byly změny vzájemné polohy Slunce a Země, případně kolísání sluneční aktivity, nikoli dnešní překotné spalování fosilních paliv.

Nepřesné modely

Polární oblasti byly zřetelně teplejší než dnes naposledy před 125 000 lety. Tehdy byla hladina moře o čtyři až šest metrů vyšší než nyní. To by dnes byla naprostá katastrofa, protože podél mořského pobřeží žije velká část lidstva.

Předpovědi pro příští období se však spíše přiklánějí k představě, že koncem století bude hladina moří vyšší o 18 až 59 centimetrů, zčásti z vody, která přitéká z pevninských ledovců, a zčásti kvůli zvětšování jejího objemu při vyšší teplotě.

Podobně nejasný je i samotný odhad, o kolik se zvýší průměrné teploty, přijatý Mezivládní komisí pro klimatické změny při OSN: od 1,1 po 6,4 stupně Celsia v roce 2100.

"Naše počítačové modely nemohou být zatím přesnější. Některá data, která do nich zadáváme, nejsou dostatečně přesná," konstatovala už zmíněná profesorka Schmulliusová.

Jedna z debat expertů na konferenci Zelený týden v Bruselu.
Jedna z debat expertů na konferenci Zelený týden v Bruselu. | Foto: Josef Tuček

Extrémů přibývá

"My se tu bavíme o tom, nakolik přesně dokážeme odhadnout situaci v roce 2100, ale přitom klimatická změna už probíhá a přináší potíže," usměrňoval debaty na Zeleném týdnu Jeff McNeely, hlavní vědecký pracovník Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN).

Více tepelné energie v ovzduší zvyšuje už dnes pravděpodobnost extrémního počasí, od větší síly hurikánů přes hojnější období ničivých veder až po častější prudké srážky a povodně.

"Už dnes víme, že v Evropě bude nejvíc zasažena naše oblast Středomoří, a to především delšími obdobími sucha, která poškozují zemědělství, a ještě zvyšují riziko vzniku lesních požárů," konstatoval Sokratis Famellos, který v Řecku koordinuje ekologické projekty Evropské unie nazvané LIFE-EU.

Severní Evropa může možná zčásti profitovat - možnosti pěstování zemědělských plodin se díky oteplení zřejmě zlepší. U střední Evropy je vše složitější, protože potenciální výhody teplejšího klimatu pro zemědělství pravděpodobně převáží dopady horka a sucha. Zvýšení teploty jednak umožní snadnější šíření zemědělských škůdců, ale ještě zkomplikuje nebo úplně znemožní velkochov hospodářských zvířat v budovách bez klimatizace.

Méně uhlí, více Slunce i uranu

"Tady nevymyslíme nic jiného, než že musíme nahradit energetické zdroje založené na spalování uhlí a dalších fosilních paliv," uvedl pro Aktuálně.cz na konferenci Zelený týden český ministr životního prostředí Ladislav Miko.

"Nejdůležitější určitě bude využití energie Slunce, a dále pak využití vodíku jako paliva. Vodní a větrná energie může být doplňková, ale ne hlavní. A v celkovém energetickém mixu se těžko obejdeme bez jaderné energie, i když lepší by byla fúzní energie než ta současná ze štěpných reaktorů," shrnul. "Ale samozřejmě nejlepší bude ta energie sluneční - v tomto případě je reaktor, který ji vyrábí, dostatečně daleko od Země..."

 

Právě se děje

před 8 minutami

V depu v Praze vykolejila při posunu lokomotiva, část příměstských vlaků stojí

V železničním depu v Praze Vršovicích v úterý ráno vykolejila při posunu lokomotiva. Nehoda zastavila provoz příměstských vlaků mezi hlavním nádražím a Braníkem. Obnovení provozu České dráhy předpokládají v poledne, vyplývá z jejich webu. Co bylo příčinou vykolejení stroje, se vyšetřuje. "Následně bude nakolejení speciální technikou a oprava kolejiště," uvedly dráhy.

před 37 minutami

Putin Saúdské Arábii nabídl systém protiraketové obrany S-400

Rusko je po útoku na saúdskoarabská ropná zařízení připraveno Rijádu pomoci a prodat mu systém protiraketové obrany S-400. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin po pondělních rozhovorech o Sýrii s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a íránským prezidentem Hasanem Rúháním v Ankaře. Informovala o tom agentura Reuters. 

Další zprávy