Nanotechnologie? Nevíme co to je, tak se nebojíme

Josef Tuček
20. 2. 2008 19:44
Vědci jsou v tomto případě opatrnější než veřejnost
Nanotechnologie umožňují pronikat až k molekulové a atomové struktuře hmoty. Takto vypadá zlato složené z atomů, které jsou na obrázku rozpoznat.
Nanotechnologie umožňují pronikat až k molekulové a atomové struktuře hmoty. Takto vypadá zlato složené z atomů, které jsou na obrázku rozpoznat. | Foto: Wikimedia Commons

Boston /od zpravodaje Aktuálně.cz v USA/ - Je to zvláštní: Mezi běžnými lidmi je více odpůrců jaderné energetiky než mezi vědci. Podobně i genové inženýrství má více kritiků mezi laiky než mezi vědeckými pracovníky.

Ale u nanotechnologií je tomu obráceně. Tam je veřejnost klidnější, a na možná rizika poukazují častěji odborníci.

Čím to je? I tím se zabývali na jedné z mnoha doprovodných konferencí vědci při výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.

O tom jsme nikdy neslyšeli

První vysvětlení se nabízí samo: málokdo ví, co to vlastně nanotechnologie jsou. (Pokud by pochybnosti měli i čtenáři Aktuálně.cz, napoví jim rámeček o něco níže na stránce.)

Ukázal to průzkum Dana Kahana z Yaleovy univerzity. 53 procent z reprezentativního vzorku dotázaných Američanů v něm odpovědělo, že o nanotechnologiích vůbec nic neslyšeli, a dalších 28 procent, že zaslechli jen něco málo. Pouze pět procent dotázaných soudilo, že o nanotechnologiích slyšelo hodně.

A to jsou přitom nanotechnologické materiály například v opalovacích krémech, využívají se v nádobách na skladování potravin, nebo třeba v ponožkách, kde brzdí šíření mikrobů, takže pak zpocené nohy nejsou tolik cítit.

Pozor na odškodné

Co to jsou nanotechnologie

Označení nanotechnologie dnes zahrnuje prakticky všechny technologie, které pracují s částicemi, jejichž velikost se měří v nanometrech, neboli miliontinách milimetru, a blíží se tedy rozměrům molekul či atomů. Jeden nanometr je zhruba délka deseti atomů vodíku. Viry měří od 20 do 300 nanometrů. Nanotechnologie nacházejí široké uplatnění od elektroniky po medicínu. Uměle vytvořené droboučké částice mohou například přenášet léky přímo do nemocných buněk.

Jestli uměle vytvořené nanočástice mohou být opravdu nebezpečné, a za jakých podmínek, dnes ještě nikdo přesně neví. Jisté je, že až nové výrobky skončí na skládce, částice se uvolní do životního prostředí. Není však jasné, jestli tam mohou způsobit nějaké škody.

Konkrétnější je obava, že nesmírně malé částice mohou třeba při vdechnutí v plicích proklouznout přes buněčnou membránu přímo do živých buněk, hromadit se v nich a způsobit tam nežádoucí změny vedoucí k poškození plicní tkáně. Z plic se také mohou krevním oběhem dostávat do celého těla. Zřejmě dokážou proniknout i do mozku.

Významné je, že výzkum potenciálních rizik spojených s nanotechnologiemi podporují dokonce dvě největší zajišťovny (finanční ústavy, u nichž se pojišťují pojišťovny), Munich Re a Swiss Re. Chtějí si ohlídat, aby nemusely platit velké odškodné za pozdě zjištěné problémy.

Vědci se bojí víc

Potenciální rizika nanotechnologií pro životní prostředí si mezi alespoň trochu informovanou americkou veřejností uvědomuje 15 procent lidí. Mezi dotazovanými vědci se ekologických dopadů obává 20 procent z nich.

Podobně riziko nanotechnologií pro lidské zdraví si připouští 20 procent běžně informovaných lidí, ale 30 procent odborníků.

"Zajímavé je, že když už se běžní lidé něčeho kolem nanotechnologií bojí, bývá to možnost vytvoření malinkých špionážních přístrojů, které nás budou všude sledovat a odposlouchávat," řekla v Bostonu Elizabeth Corleyová z Arizonské státní univerzity, která citovaný výzkum vedla. "Vědce taková možnost příliš nevzrušovala," dodala.

Technologie pro pravičáky

Již zmíněný profesor Kahan zdůraznil, že při hodnocení rizik se projevuje i politická orientace dotazovaných.

Jedna z mnoha doprovodných konferencí na výroičním zasedání vědecké asociace AAAS.
Jedna z mnoha doprovodných konferencí na výroičním zasedání vědecké asociace AAAS. | Foto: Josef Tuček

Individualističtí a tržně zaměření lidé, tedy orientovaní pravicově, oceňují na nanotechnologiích jejich přínos a rizika považují za malá.

Oproti tomu osoby neuznávající individualistické hodnoty, tedy levicově orientované, považovaly případná rizika za vážnější.

Žádné hraní na boha!

Dietram Scheufele z Wisconsinské univerzity v Madisonu přidal další postřeh. Lidé nábožensky založení odmítají nanotechnologie v okamžiku, kdy by měly být použity třeba pro přenos lidských genů či jiné "vylepšení" člověka. To považují za nepřijatelnou hru na boha.

"A nábožensky založených lidí je v USA výrazně víc než v Evropě," poznamenal Scheufele, který sám pochází z Německa.

Jak vidno, až si běžní lidé více všimnou, že něco jako nanotechnologie existuje, mohou výrobcům začít potíže. Do té doby by tedy měli vědci dokončit výzkumy, které ukážou, jestli umělé nanočástice mohou opravdu být zdravotním nebo ekologickým problémem. Bez přesných poznatků zůstanou i další diskuse jenom na vodě.

O nanotechnologiích čtěte také:

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Muž, jenž v březnu útočil v salonech v Georgii, se přiznal ke čtyřem vraždám

Muž obviněný z březnového zastřelení osmi lidí v masážních a kosmetických salónech v okolí Atlanty v americkém státě Georgia se v úterý přiznal ke čtyřem vraždám. Šest z osmi obětí byly ženy asijského původu. Informovala o tom agentura Reuters.

K tomu, že v polovině března zavraždil čtyři lidi v lázeňském salonu v okrese Cherokee asi 64 kilometrů severně od Atlanty, se Robert Aaron Long přiznal u soudu. Potvrdil také, že souhlasí s doporučením, aby byl v souvislosti s těmito vraždami odsouzen k čtyřem navazujícím doživotním trestům bez možnosti předčasného propuštění a dalším 35 letům na základě dalších bodů obžaloby.

Jeho oběti v okrese Cherokee byly identifikovány jako 33letá Delaina Ashley Yaunová, 54letý Paul Andre Michels, 49letá Xiaojie Yanová a 44letá Daoyou Fengová.

Long byl také obžalován z vražd dalších čtyř žen v okrese Fulton, kde se nachází Atlanta. Prokurátorka Fani Willisová uvedla, že Long na ženy v Atlantě cílil kvůli jejich rase, pohlaví a původu. Navrhne, aby byl odsouzen k trestu smrti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Uvedl to dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy