Nahlédněte za závoj zářícího plynu v souhvězdí Labutě

red
3. 9. 2007 4:00
Astrofotografií měsíce se stal snímek řasové mlhoviny
Řasová mlhovina v souhvězdí Labutě se stala astronomickou fotografií měsíce srpna.
Řasová mlhovina v souhvězdí Labutě se stala astronomickou fotografií měsíce srpna. | Foto: David Kraft

Praha - Snímek takzvané řasové mlhoviny, v němž se můžeme skrze jemný závoj zářícího plynu podívat do hvězdných hlubin Mléčné dráhy, vyhrál titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2007.

Jeho autorem je David Kraft (jehož webovou stránku najdete ZDE).

Výbuch supernovy

Jestli před pěti tisíci lety vládli v předdynastickém Egyptě legendární panovníci Irej, Ro či Ka, nebo snad panovník pojmenovaný Škorpión, se možná již nikdy nedozvíme. Na jejich obloze však zřejmě zazářila v souhvězdí Labutě hvězda dosahující svým svitem jasu měsíčního srpku. Ale mohlo to být i o nějakých těch tisíc let dříve. Kdo ví, co si tehdy lidé na Zemi pomysleli, když vzhlédli k obloze...

My dnes již víme, že zde v té době vybuchla gigantickou explozí supernova, a ukončila tak krátký a překotný život velmi hmotné hvězdy. Víme také, že k této události došlo ve vzdálenosti necelých 1500 světelných let.

"Na současné obloze už není po této jasné hvězdě ani památky. Pouze rozpínající se oblaka plynu vytvořila na obloze systém smyček v křídle souhvězdí Labutě, s obtížemi viditelný v triedru či populárním binokulárním dalekohledu Somet Binar," vysvětluje Marcel Bělík, člen poroty České astronomické společnosti, která fotografickou soutěž pořádá.

Polévka pro budoucí hvězdy

Poprvé mlhovinu popsal v roce 1784 neúnavný pozorovatel oblohy William Herschel, který ji spatřil v dalekohledu o průměru 47 centimetrů. Jeho syn tato pozorování doplnil o několik dalších oblouků a další části přidal v letech 1866 až 1868 profesor Safford a na počátku minulého století E. Ch. Pickering.

Na srpnové vítězné fotografii od Davida Krafta spatříme západní část komplexu, podle svého vzhledu nazývanou řasová či vláknitá mlhovina, v katalogu NGC označenou čísly 6992 a 6995.

Autor ji sestavil z osmnácti snímků s expozicí sedm minut, které pořídil v noci na 19. srpna.

Na snímku převažuje červená barva ionizovaného vodíku, zelená a modrá barva některých částí představuje záření jednou ionizované síry a neutrálního kyslíku. Tyto plyny září zejména v místech, kde se plyn vyvržený explozí sráží s okolním materiálem a vytváří tak zárodečnou, o těžké prvky obohacenou polévku, jak stvořenou pro vznik nové generace hvězd obklopených planetami. Ale to už je záležitost budoucnosti.

 

Rodící se hvězda v pramlhovině, astronomický snímek měsíce července.
Rodící se hvězda v pramlhovině, astronomický snímek měsíce července. | Foto: Martin Myslivec

Vítězné snímky z minulých měsíců můžete vidět ZDE.

Česká astronomická fotografie měsíce - logo.
Česká astronomická fotografie měsíce - logo. | Foto: Česká astronomická společnost
Více se o soutěži Česká astronomická fotografie měsíce dozvíte ZDE.

 

 

 

Právě se děje

Další zprávy