S letáky u metra zastavuje Maláčová propad ČSSD. Voliče loví se Špidlou i Petříčkem

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
20. 9. 2021 10:48
Už před sedmou ranní stojí na některé ze stanic pražského metra. Ministryně práce Jana Maláčová tu rozdává letáky ČSSD a přesvědčuje voliče, aby o druhém říjnovém víkendu hodili hlas právě její straně. Přesto, že sociální demokracie nemá v Praze silnou podporu, věří nejviditelnější tvář její kampaně v úspěch. I když průzkumy varují, že se nejstarší česká strana do sněmovny vůbec dostat nemusí.
Místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová při rozdávání předvolebních materiálů v Praze u zastávky Flora.
Místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová při rozdávání předvolebních materiálů v Praze u zastávky Flora. | Foto: Radek Bartoníček

Aby ČSSD ve volbách uspěla, musí bojovat o každý hlas. Podle posledních průzkumů voličských preferencí hrozí, že nynější vládní strana nepřekročí hranici pěti procent, nutnou pro vstup do sněmovny. Shoduje se na tom většina hlavních agentur, které preference zkoumají. Jana Maláčová jde do voleb vůbec poprvé, a to rovnou jako jednička kandidátky sociální demokracie v Praze, kde se straně v poslední době nedaří. 

"Rozhodla jsem se chodit po ránu a odpoledne k metru, kontaktní kampaň považuji za důležitou. Včera jsme byli na Ládví, asi 80 procent oslovených mi tam řeklo, že si vezmou volební noviny a že mě rádi vidí," říká Maláčová po sedmé ráno u stanice Flora. Tentokrát začala "až" po sedmé, zdržel ji živý vstup do televizního vysílání.

Část kolemjdoucích si stranické předvolební noviny s tváří Maláčové na titulní straně bere. Ministryně obklopená několika kolegy slyší slova podpory, někteří lidé se ptají například na to, jak chce řešit bydlení.

"S manželkou hledáme bydlení, ale nemáme na něj. Jen splátka hypotéky by nás vyšla na 20 tisíc korun, k tomu rodinné výdaje, jídlo, děti, benzin, to je spousta peněz. Přitom je tady spousta nových bytů, které někdo koupí a nechá je prázdné," stěžuje si mladík jménem Tomáš, který následně podepisuje petici ČSSD s názvem Pět bodů za dostupné bydlení pro Pražany. "Praha začíná být nesnesitelná pro většinu lidí," reaguje Maláčová.  

Ne u všech má ale úspěch. Řada lidí letáky odmítne beze slov, někteří upozorní, že ČSSD volit nebudou. "Já volím koalici, materiály nechci," říká jeden z kolemjdoucích. Kterou z koalic má na mysli, ale neupřesňuje. "Nebudu volit nikoho," přidává se další. "Vždyť Andrej Babiš socany vymazal, největší kravinu udělali, že s ním šli do vlády," stěžuje si šedesátník Michal na to, že ČSSD sedí ve vládě s hnutím ANO. 

Na sociálních sítích Maláčová prohlašuje, jak ji lidé rádi vidí a jak chválí politiku ČSSD. Jenže realita je složitější, odmítavé reakce popisuje například sociální demokrat Zdeněk Jelen, který letáky v Praze rozdával v minulých týdnech. Mnozí lidé podle něj mají pocit, že strana jen rozhazuje peníze. "Jsou na mě občas sprostí, říkají, že nás volit nikdy nebudou. Případně si program vezmou a hned ho hodí do koše," sdělil. 

Maláčová odmítá, že by ČSSD byla stranou sociálních dávek, říká, že se snaží přinést pomoc těm, kteří ji potřebují. Pokud jde o reakce Pražanů, trvá na tom, že jsou dobré. "Na mě nikdo nebyl hnusný. Nejhorší, co se mi stalo, bylo to, že mi někdo řekl, že si ode mě nic nevezme. Liší se to podle toho, na které stanici jsem a která je hodina. Naši voliči jezdí nejvíce do práce mezi šestou a sedmou ráno," tvrdí ministryně.

Výtku, že ČSSD jen rozhazuje sociální dávky, slyší Maláčová dlouhodobě. Například už loni na Vysočině, kam ji na setkání se spolustraníky redakce Aktuálně.cz doprovázela.

Jana Maláčová s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, expředsedou ČSSD Vladimírem Špidlou a dvojkou kandidátky v Praze Matějem Stropnickým
Jana Maláčová s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, expředsedou ČSSD Vladimírem Špidlou a dvojkou kandidátky v Praze Matějem Stropnickým | Foto: Radek Bartoníček

V posledních parlamentních volbách v roce 2017 získala sociální demokracie 7,27 procenta hlasů, což nakonec stačilo na 15 poslaneckých křesel. Už to znamenalo sešup. O čtyři roky dříve volby vyhrála s 20,45 procenta a ziskem 50 mandátů. Teď je cílem jakýkoliv výsledek nad pět procent. A strana spoléhá na Maláčovou, která poutá pozornost od chvíle, kdy se před dvěma lety stala ministryní práce a sociálních věcí.

"Jana je náš drahokam," prohlásil v polovině srpna poslanec Jan Birke, když uváděl lídry kandidátek ve stranickém sídle v pražském Lidovém domě. Maláčová se dočkala největšího aplausu a tvořila rovnocennou dvojici s předsedou a lídrem středočeské kandidátky, předsedou strany Janem Hamáčkem.

Uspět v Praze pro ni ale nebude snadné. V roce 2017 se do sněmovny v hlavním městě dostal jediný sociální demokrat, Petr Dolínek, náměstek tehdejší primátorky Adriany Krnáčové (ANO). Získal 5,57 procenta hlasů. 

Maláčové navíc chybí větší podpora pražských spolustraníků, lídryní se stala až po tlaku předsedy Hamáčka. Původně měl vést kandidátku bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček, za kterým stála řada pražských členů ČSSD.

Se Špidlou, Paroubkem a Zemanem

Vidět to bylo při zahájení pražské kampaně. "Tady jsou samí hosté," podotkl tehdy Matěj Stropnický, kterého si Maláčová vybrala za dvojku. Kolem stáli Středočech Hamáček a Jihočech Vladimír Špidla, bývalý premiér a europoslanec. Maláčová sice v Praze žije, ale patří do stranické buňky na východě Moravy. 

Podporuje ji naopak expremiér Jiří Paroubek, dobré vztahy má i s prezidentem Milošem Zemanem, za jehož éry v čele strany a vlády měla ČSSD nejvíce poslanců.

Špidla, který je symbolicky na 25. místě pražské kandidátky, pomáhá Maláčové i s rozdáváním předvolebních materiálů. V den, kdy byla Maláčová na Floře, přišel už po půl sedmé ráno. "Chodím tak dvakrát týdně," uvedl. Podle jeho slov se k němu lidé chovají vstřícně, žádný konflikt nezažil.

Průzkumy, které naznačují neúspěch ČSSD, Špidla odbývá po svém, jako zkušený maratonec. "Na 30. kilometru si člověk vždycky myslí, že už to nepůjde. A když je v cíli, většinou nemá až tak špatný výsledek. Teď bych řekl, že jsme na tom 30. kilometru a je třeba zabrat," přirovnává předvolební situaci k vytrvalostnímu běhu, kterému se už léta věnuje.

Kandidatura Maláčové vystihuje proměnu, kterou sociální demokracie prošla. Ještě na jaře nebylo jasné, na jaký typ voličů se strana ve volbách zaměří a kdo ji povede. Rozhodl dubnový sjezd. 

Hamáček společně s Maláčovou hájili účast ve vládě premiéra Babiše s jeho hnutím ANO. Byli přesvědčeni, že je třeba sázet na klasická levicová témata a na voliče prezidenta Zemana. Naproti tomu tehdejší ministr zahraničí Petříček se proti hnutí ANO i Zemanovi vymezoval, volal po otevření strany směrem k politickému středu a navrhoval spolupráci se Zelenými. Na sjezdu ale s Hamáčkem boj o vedení strany prohrál, přišel o místo ve vládě i o post jedničky kandidátky v Praze, kde ho vystřídala právě Maláčová.

Přesto Petříček před volbami stranu podporuje a s Maláčovou rozdává letáky. "Chci, aby sociální demokracie byla ve volbách úspěšná. To, že nemusím souhlasit se vším, co dělá, ještě neznamená, že nepřiložím ruku k dílu," vysvětloval s tím, že vztahy s Maláčovou má dobré. "Pes je zakopaný v ČSSD jinde než ve vztazích mezi námi dvěma," podotkl. 

V ČSSD zmlkly hlasy kritizující spojenectví s Babišem, pryč je také nabádání k otočení strany do středu. Hamáček s Maláčovou vsadili na sociální oblast a  kritiku ODS. "Nejdůležitější je odvrátit asociální politiku ODS," odpověděla Maláčová na otázku, zda by po volbách byla pro spolupráci s hnutím ANO, nebo s koalicí Spolu, tvořenou ODS, lidovci a TOP 09. Občanští demokraté její slova kategoricky odmítají a označují je za lež. "Duo Hamáček a Maláčová se tak děsí představy, že je někdo v roli bezvýznamné a ponižované vládní strany nahradí, že lžou kudy chodí," reagoval například místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Cizinci do českých firem

Ve dvojici se Stropnickým vyvolala ministryně rozruch hned při první společné akci. Při přepadové kontrole Stropnický v severočeské firmě Edgewell fotil a fotografie zveřejňoval na sociálních sítích. Podle řady právníků porušil zákon nepovoleným focením uvnitř podniku a zveřejňováním informací o inspekci. Maláčová byla s akcí spokojena, podle ní přitáhla pozornost.

Nedávno zase oba zveřejnili video, kde se nazvali "Hustá dvojka". Za zloděje v něm označili ODS. Tvrdí že tato strana chce privatizovat nemocnice, Českou poštu nebo České dráhy. 

Předseda Hamáček jejich směřování podporuje a kromě zdůrazňování toho, co ČSSD prosadila ve vládě, rovněž útočí na pravici. "Koalice Spolu zaplaví český trh 300 tisíci Ukrajinci," tvrdil tento měsíc. Maláčová dodala, že koncentrace zahraničních dělníků představuje pro obce velké bezpečnostní riziko. 

Lídři ČSSD bojují i proti agenturám, které zahraniční pracovníky do Česka vozí. Zaměstnavatelé by podle nich měli své lidi lépe platit, nemuseli by se pak spoléhat na levnější pracovní sílu ze zahraničí. Firmy ale hlásí, že jim chybí zaměstnanci, a hájí se, že platí tak, jak jim to možnosti dovolují.   

Postěžoval si i předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. "Dokud budou podnikatelé jejím ministerstvem označováni za otrokáře, není komunikace možná. Veřejnosti chce Maláčová vnutit mylný dojem, že kdekoliv se objeví zahraniční pracovníci, vznikají problémy a roste kriminalita," uvedl v září a vyjadřování sociálních demokratů označil za xenofobní.

To ale Hamáček i Maláčová odmítají. A ministryně práce navrhuje zvýšení minimální mzdy. Ve vládě to neprosadila přes koaličního partnera, hnutí ANO. Řada sociálních demokratů se proto obává, že právě závislost na Babišově hnutí stranu poškodí. "Dokud ale vláda ANO a ČSSD dělá levicovou politiku, má smysl v ní být," odbývá kritiku Maláčová.

 Tomáš Petříček sice rozdával letáky s Janou Maláčovou, ale ta musí počítat s tím, že v případě neúspěchu ČSSD by Petříček patřil k adeptům na vedení strany.
Tomáš Petříček sice rozdával letáky s Janou Maláčovou, ale ta musí počítat s tím, že v případě neúspěchu ČSSD by Petříček patřil k adeptům na vedení strany. | Foto: Radek Bartoníček

Pokud by strana ve volbách neuspěla, Hamáček v jejím vedení skončí, jak se už předem vyjádřil. Nahradit by ho mohla právě Maláčová, byť o tom nechce mluvit. "Jsem si jistá, že sociální demokracie tady bude dál bez ohledu na výsledek voleb. A já určitě zůstanu sociální demokratkou," avizuje. Věří, že se ČSSD do sněmovny dostane.

Soupeřem by jí v takovém případě mohl být Petříček, který dává najevo, že to v ČSSD ještě nebalí. "Po volbách se určitě budeme bavit o tom, jak udělat ze sociální demokracie opět silnou stranu," řekl Aktuálně.cz. Sám kromě nástupu na Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde bude učit, rozjíždí vlastní Progresivní analytické centrum, ve kterém se chce zaměřit na sociálnědemokratická témata.

"Prababička ČSSD se narodila v roce 1878"

■ Když letos slavila Česká strana sociálně demokratická výročí svého vzniku, podotkl předseda Jan Hamáček, že je ve srovnání s ostatními stranami prababičkou. Dokonce "moderní prababičkou." Na svět strana přišla v roce 1878. 

■ Historie strany je spletitá už od dob císařského Rakouska-Uherska. Zlomový byl především rok 1948, kdy se nařízením úřadů komunistického Československa musela sloučit s komunisty. Řada členů, kteří sloučení odmítli, putovala do vězení. Někteří pokračovali v činnosti v exilu. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 strana navázala na dřívější činnost.

■ Obnovenou ČSSD nejprve vedl exilový předseda Jiří Horák. V roce 1993 byl předsedou zvolen Miloš Zeman a nastartoval vzestup. V předčasných volbách v roce 1998 získala ČSSD 32,31 procent hlasů. Zeman, který se před volbami vymezoval proti ODS, uzavřel s jejím předsedou Václavem Klausem opoziční smlouvu a rozdělili si pole působnosti. Zeman usedl do čela menšinové vlády, Klausovi připadlo křeslo šéfa sněmovny. 

■ V roce 2001 Zemana vystřídal Vladimír Špidla a k překvapení mnohých vyhrál volby. V evropských volbách ale strana propadla. Místo Špidly přišel Stanislav Gross, musel ale po půl roce skončit jako premiér i předseda strany kvůli tomu, že nedokázal věrohodně vysvětlit, kde získal peníze na byt. Na řadu se dostal Jiří Paroubek, který ve volbách v roce 2006 dosáhl pro sociální demokracii nejvyššího počtu hlasů. ČSSD dostala 32,32 procent hlasů, jenže s ní nechtěl nikdo vládnout, takže k moci se dostala druhá ODS. V roce 2010 ČSSD opět zvítězila, ale znovu neměla dost hlasů pro to, aby mohla vládnout.  

■ Další éra přišla s nástupem Bohuslava Sobotky, který se stranou vyhrál v roce 2013 volby a stal se premiérem. V červnu roku 2017 se ale rozhodl odejít z čela strany a jako lídr ji vedl do voleb Lubomír Zaorálek. ČSSD dosáhla na pouhých 7,27 procent hlasů a rozhodla se jít do vlády s hnutím ANO. Do čela strany přišel Jan Hamáček, který nyní vede ČSSD do říjnových voleb.

Zdroj: Radek Bartoníček
 

Právě se děje

Další zprávy