Lisabon bude do roka, hlásí diplomaté před summitem

Blahoslav Hruška
8. 12. 2008 16:32
Pokud budou Irové tlačeni k repete referenda, Libertas vytáhne do boje
Kdy vstoupí Lisabon v platnost (pokud vůbec)? Zatím panují jen odhady.
Kdy vstoupí Lisabon v platnost (pokud vůbec)? Zatím panují jen odhady. | Foto: Evropská komise

Brusel - Lisabonská smlouva měla původně vstoupit v platnost nejpozději před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2009.

Kvůli zemím, jako je Irsko, které již v referendu dokument zavrhlo, ale také Česko, kde ratifikace ještě ani nezačala, teď dostane Unie další odklad - a to do 1. ledna 2010.

Vyplývá to z návrhu závěrečného usnesení nadcházejícího summitu, který v Bruselu začíná tento čtvrtek. Zjistila to agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje.

Co by to v praxi znamenalo? Zatímco Česko by mělo na schválení smlouvy o reformách EU celý další rok, Irsko by bylo fakticky dotlačeno do kouta a po dodatečných zárukách by zřejmě uspořádalo nové referendum.

Zcela jistě by to znamenalo také to, že hnutí Libertas irského podnikatele Declana Ganleyho by svou masivní kampaň okopírovalo a přeneslo do jiných zemí EU.

Libertas je totiž již zaregistrováno jako evropská politická strana, a oficiálně tak může požádat o příspěvek na "prosazování evropského charakteru voleb do Evropského parlamentu". Pro rok 2009 si balík 17 milionů eur kromě Libertasu přerozdělí dalších deset subjektů.

Zda Libertas postaví evropskou kandidátku, ještě stále není rozhodnuto. "Před summitem nic komentovat nebudeme. Počkáme na jeho závěry a pak oznámíme své další kroky," řekl Aktuálně.cz John McGurk, ředitel pro komunikaci Libertasu.

Pobočka v týlu nepřítele

Svou kampaň ale irští euroskeptici v podstatě již odstartovali. Na spadnutí je otevření vůbec první zahraniční pobočky - v Bruselu. Kancelář na Avenue de Cortenbergh, kde mimo jiné sídlí také zastoupení slovenských krajů, povede bývalá ředitelka pro komunikaci Americké obchodní komory Anita Kelly.

Řekněte ne. Declan Ganley s výtiskem Lisabonské smlouvy.
Řekněte ne. Declan Ganley s výtiskem Lisabonské smlouvy. | Foto: libertas.org

Právě ona je podle deníku Irish Times klíčovou osobou, která by měla vyhledávat v zemích EU možné kandidáty, kteří by pod hlavičkou Libertas šli do voleb.

A jaká jména nejčastěji padají?

Například dánský euroskeptik Jens Peter Bonde nebo jeho francouzský kolega Philippe de Villiers, který v europarlamentu zasedá v klubu Nezávislí/Demokracie, jenž je Libertasu ideově blízký.

Dalším členem klubu je Vladimír Železný, který se ostatně netají tím, že pomáhal s registrací Libertasu v Bruselu.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy