Lidovce nově povede Marian Jurečka. Chce pro stranu tolik hlasů, jako měl Josef Lux

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 25. 1. 2020 16:23
V Praze skončil sjezd KDU-ČSL, na kterém byl zvolen novým předsedou poslanec a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. První místopředsedkyní zůstává Šárka Jelínková. Křesla řadových místopředsedů obhájili Jan Bartošek a Petr Hladík. Nově sjezd zvolil do předsednictva europoslance Tomáše Zdechovského a poslance Ondřeje Benešíka.
Marian Jurečka během svého předvolebního projevu na sjezdu lidovců.
Marian Jurečka během svého předvolebního projevu na sjezdu lidovců. | Foto: Libor Fojtík

Bude to rychlý sjezd, avizovali delegáti sobotního mimořádného volebního sjezdu KDU-ČSL, když ráno přijížděli do pražského Hotelu Ambassador. Jejich slova se naplnila, delegáti hned v prvním kole zvolili jak nového předsedu Mariana Jurečku, tak první místopředsedkyni Šárku Jelínkovou i další čtyři místopředsedy.

"Milé sestry, vážení bratři, děkuji vám za tu velkou podporu, velmi si jí vážím a jsem si také vědom toho, jak těžký a zodpovědný úkol a jakou důvěru mi dáváte," byla první slova nového lidoveckého šéfa, za kterým přišel na pódium jeden ze synů, Jonáš. Další z pěti synů byl pod pódiem.

Jurečka zároveň vyzval ke spolupráci všechny přítomné s tím, že konkrétně se obrátil na poslední čtyři předsedy strany. "Přijďte kdykoliv se svou radou, s prosbou, podnětem, pomozte, abychom dokázali dělat naši dobrou politiku.  Budu rád za zpětnou vazbu," uvedl Jurečka, jehož soupeřem byl předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek.

Jurečkovi na sjezdu drželi palce i jeho synové
Jurečkovi na sjezdu drželi palce i jeho synové | Foto: Libor Fojtík

Jurečka dostal 205 z 357 platných hlasů, Bartoška volilo 142 delegátů. Do souboje zasáhl na poslední chvíli také delegát Jan Horníček, který ale dostal jen deset hlasů. Za svůj projev, ve kterém volal po podstatně větší ochraně životního prostředí a skromnějšímu životnímu stylu, se ale dočkal potlesku. A to přesto, že když přišel k mikrofonu pronést svou řeč, někteří delegáti se usmívali a považovali jeho kandidaturu za podivnou. 

Podobně hladce probíhaly i další volby, tím, že se někteří  adepti vzdali kandidatury na prvního místopředsedu, zůstala jediná zájemkyně, a to dosavadní první místopředsedkyně, senátorka Šárka Jelínková. "Svou práci dosud dělala velmi dobře, rád bych, aby pokračovala," prohlásil před její volbou předseda Jurečka. Z 368 odevzdaných hlasů získala 268. Jelínková je v Senátu od roku 2016. Předtím byla ředitelkou domova pro seniory a zastupitelkou v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku. V minulém předsednictvu měla na starosti sociální a rodinnou politiku a zdravotnictví. 

Křesla řadových místopředsedů KDU-ČSL obhájili Jan Bartošek a Petr Hladík. Nově delegáti zvolili do předsednictva europoslance Tomáše Zdechovského a poslance Ondřeje Benešíka. Pozici místopředsedy neobhájil Bohuslav Niemiec, byť i on získal nadpoloviční počet hlasů. 

Nejvíc hlasů ve volbě čtyř místopředsedů získal ze sedmi nominantů neúspěšný kandidát ve volbě předsedy Jan Bartošek, a to 275. V souboji o předsednický post jej porazil Marian Jurečka. Zdechovský, který se vzdal kandidatury na předsedu a pak na prvního místopředsedu, dostal 238 hlasů.

Hladík obhájil místo v předsednictvu KDU-ČSL díky hlasům 241 delegátů. Předseda sněmovního evropského výboru Benešík se do vedení po přestávce vrátil ziskem 215 hlasů. Vedle Niemiece ve volbě místopředsedů neuspěli další z poražených kandidátů na předsedu strany Jan Horníček a poslanec a Jiří Mihola.

Nový předseda Jurečka se staví velmi zdrženlivě k případné předvolební spolupráci nynějších opozičních stran. Tu po svém zvolení na dotaz Aktuálně.cz nevyloučil, ale bylo jasné, že to není jeho priorita. "Ze všeho nejvíce chci budovat silnou, samostatnou KDU-ČSL," avizoval.

Jestli se s někým dohodneme, jedině dobře, tvrdil Bartošek

V projevu, který jeho zvolení předcházel, byl Jurečka k politice KDU-ČSL kritičtější než ostatní kandidáti, což bylo možná i tím, že poslední měsíce nebyl ve vedení. Na začátku sice poděkoval končícímu předsedovi Markovi Výbornému, ale potom už mluvil o tom, co mu na straně vadí.

"Ztrácíme se v davu opozice. Lidé nevědí, co říkáme my a co další opoziční strany. Naše dobré návrhy v sociální oblasti i v problematice ochrany vody a půdy se ztrácí v opozičním rybníku. Místo abychom mluvili o našich tématech, o programových prioritách, neustále se spekuluje, jestli půjdeme s tou či onou opoziční stranou. To se musí změnit. Naším úkolem je vystoupit z tohoto davu,"  tvrdil Jurečka.

"Ztrácíme se v davu opozice. Lidé neví, co říkáme my a co další opoziční strany," řekl Jurečka krátce před svým zvolením.
"Ztrácíme se v davu opozice. Lidé neví, co říkáme my a co další opoziční strany," řekl Jurečka krátce před svým zvolením. | Foto: Libor Fojtík

Podle něj si jedině tak voliči lidovců opět všimnou, jedině tak je vezmou za srdce jejich návrhy a jedině tak je šance, že jim dají i hlas. Zajímavé je, že v první části sjezdu vystoupil bývalý lidovecký senátor Petr Pithart, který se naopak hodně přimlouval za spolupráci s dalšími stranami. Argumentoval mimo jiné tím, že potom má KDU-ČSL větší šanci na úspěch, což přiláká i více voličů.

"Hlavní je dát voliči vůbec možnost volit vítěze," řekl a vyzýval k riskování a odvaze jít do spolupráce s dalšími stranami. "Bratři a sestry, toto rozhodne," uvedl a dočkal se dlouhého aplausu. Kdyby prý volil předsedu strany, volil by toho, kdo dokáže rozumně riskovat. "A taky toho, kdo má v sobě více věrohodné velkorysosti," dodal.

Jeho představě se patrně více blížil Bartošek, který stejně jako Jurečka nebo třeba Výborný mluvil o budování vlastní lidovecké značky, přitom se ale více přimlouval za spolupráci s některými dalšími stranami. 

"Ať už půjdeme samostatně, nebo spojíme před volbami síly s někým jiným, musíme si to všichni společně a včas vyříkat. Přestaňme se ale už bát, že nás někdo zašlape. Lidé od nás očekávají schopnost domluvit se. A my jsme středopravicová konzervativní strana. Jestli se na našich hodnotách shodneme s někým jiným, tak přece jedině dobře. Jestli chceme změnu, nemůžeme sedět někde v koutě a čekat, kdo si o nás řekne," sdělil.

"Jestli se na našich hodnotách shodneme s někým jiným, tak přece jedině dobře," uvedl Jurečkův protikandidát Jan Bartošek. (Na fotce první zleva)
"Jestli se na našich hodnotách shodneme s někým jiným, tak přece jedině dobře," uvedl Jurečkův protikandidát Jan Bartošek. (Na fotce první zleva) | Foto: Libor Fojtík

Lidovci končí téměř vždy pod deseti procenty

Nově zvolený předseda je v historii 16. předsedou strany. Jeden z lidovců vedl stranu dvakrát, a to Cyril Svoboda v letech 2001 až 2003 a 2009 až 2010. Prvním předsedou byl pro zajímavost Jan Šrámek, a to v letech 1919 až 1938 a 1945 až 1948.

Vedle Šrámka si v novodobé historii vysloužil zcela výsadní postavení Josef Lux, který vedl stranu od roku 1990 až do roku 1998. Jeho popularita mezi straníky byla tak velká, že nebýt zákeřné leukémie, kvůli které v roce 1999 zemřel, zůstal by patrně v čele ještě další roky. Ani za něho ale volební výsledky nikdy nepřekročily magických deset procent.

Právě na Luxe se Jurečka odvolal, když hned po svém zvolení odpovídal na novinářský dotaz, kolik procent by si přál, aby lidovci ve sněmovních volbách získali v roce 2021. "Tolik jako za Josefa Luxe," uvedl Jurečka, který je občas k Luxovi přirovnáván. Je to především proto, že stejně jako Lux má velmi blízko k zemědělství, společně se svou rodinou se stará o farmu a k tomu byl ministrem zemědělství - stejně jako Lux.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 5 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy