Lidovce nově povede Marian Jurečka. Chce pro stranu tolik hlasů, jako měl Josef Lux

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 25. 1. 2020 16:23
V Praze skončil sjezd KDU-ČSL, na kterém byl zvolen novým předsedou poslanec a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. První místopředsedkyní zůstává Šárka Jelínková. Křesla řadových místopředsedů obhájili Jan Bartošek a Petr Hladík. Nově sjezd zvolil do předsednictva europoslance Tomáše Zdechovského a poslance Ondřeje Benešíka.
Marian Jurečka během svého předvolebního projevu na sjezdu lidovců.
Marian Jurečka během svého předvolebního projevu na sjezdu lidovců. | Foto: Libor Fojtík

Bude to rychlý sjezd, avizovali delegáti sobotního mimořádného volebního sjezdu KDU-ČSL, když ráno přijížděli do pražského Hotelu Ambassador. Jejich slova se naplnila, delegáti hned v prvním kole zvolili jak nového předsedu Mariana Jurečku, tak první místopředsedkyni Šárku Jelínkovou i další čtyři místopředsedy.

"Milé sestry, vážení bratři, děkuji vám za tu velkou podporu, velmi si jí vážím a jsem si také vědom toho, jak těžký a zodpovědný úkol a jakou důvěru mi dáváte," byla první slova nového lidoveckého šéfa, za kterým přišel na pódium jeden ze synů, Jonáš. Další z pěti synů byl pod pódiem.

Jurečka zároveň vyzval ke spolupráci všechny přítomné s tím, že konkrétně se obrátil na poslední čtyři předsedy strany. "Přijďte kdykoliv se svou radou, s prosbou, podnětem, pomozte, abychom dokázali dělat naši dobrou politiku.  Budu rád za zpětnou vazbu," uvedl Jurečka, jehož soupeřem byl předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek.

Jurečkovi na sjezdu drželi palce i jeho synové
Jurečkovi na sjezdu drželi palce i jeho synové | Foto: Libor Fojtík

Jurečka dostal 205 z 357 platných hlasů, Bartoška volilo 142 delegátů. Do souboje zasáhl na poslední chvíli také delegát Jan Horníček, který ale dostal jen deset hlasů. Za svůj projev, ve kterém volal po podstatně větší ochraně životního prostředí a skromnějšímu životnímu stylu, se ale dočkal potlesku. A to přesto, že když přišel k mikrofonu pronést svou řeč, někteří delegáti se usmívali a považovali jeho kandidaturu za podivnou. 

Podobně hladce probíhaly i další volby, tím, že se někteří  adepti vzdali kandidatury na prvního místopředsedu, zůstala jediná zájemkyně, a to dosavadní první místopředsedkyně, senátorka Šárka Jelínková. "Svou práci dosud dělala velmi dobře, rád bych, aby pokračovala," prohlásil před její volbou předseda Jurečka. Z 368 odevzdaných hlasů získala 268. Jelínková je v Senátu od roku 2016. Předtím byla ředitelkou domova pro seniory a zastupitelkou v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku. V minulém předsednictvu měla na starosti sociální a rodinnou politiku a zdravotnictví. 

Křesla řadových místopředsedů KDU-ČSL obhájili Jan Bartošek a Petr Hladík. Nově delegáti zvolili do předsednictva europoslance Tomáše Zdechovského a poslance Ondřeje Benešíka. Pozici místopředsedy neobhájil Bohuslav Niemiec, byť i on získal nadpoloviční počet hlasů. 

Nejvíc hlasů ve volbě čtyř místopředsedů získal ze sedmi nominantů neúspěšný kandidát ve volbě předsedy Jan Bartošek, a to 275. V souboji o předsednický post jej porazil Marian Jurečka. Zdechovský, který se vzdal kandidatury na předsedu a pak na prvního místopředsedu, dostal 238 hlasů.

Hladík obhájil místo v předsednictvu KDU-ČSL díky hlasům 241 delegátů. Předseda sněmovního evropského výboru Benešík se do vedení po přestávce vrátil ziskem 215 hlasů. Vedle Niemiece ve volbě místopředsedů neuspěli další z poražených kandidátů na předsedu strany Jan Horníček a poslanec a Jiří Mihola.

Nový předseda Jurečka se staví velmi zdrženlivě k případné předvolební spolupráci nynějších opozičních stran. Tu po svém zvolení na dotaz Aktuálně.cz nevyloučil, ale bylo jasné, že to není jeho priorita. "Ze všeho nejvíce chci budovat silnou, samostatnou KDU-ČSL," avizoval.

Jestli se s někým dohodneme, jedině dobře, tvrdil Bartošek

V projevu, který jeho zvolení předcházel, byl Jurečka k politice KDU-ČSL kritičtější než ostatní kandidáti, což bylo možná i tím, že poslední měsíce nebyl ve vedení. Na začátku sice poděkoval končícímu předsedovi Markovi Výbornému, ale potom už mluvil o tom, co mu na straně vadí.

"Ztrácíme se v davu opozice. Lidé nevědí, co říkáme my a co další opoziční strany. Naše dobré návrhy v sociální oblasti i v problematice ochrany vody a půdy se ztrácí v opozičním rybníku. Místo abychom mluvili o našich tématech, o programových prioritách, neustále se spekuluje, jestli půjdeme s tou či onou opoziční stranou. To se musí změnit. Naším úkolem je vystoupit z tohoto davu,"  tvrdil Jurečka.

"Ztrácíme se v davu opozice. Lidé neví, co říkáme my a co další opoziční strany," řekl Jurečka krátce před svým zvolením.
"Ztrácíme se v davu opozice. Lidé neví, co říkáme my a co další opoziční strany," řekl Jurečka krátce před svým zvolením. | Foto: Libor Fojtík

Podle něj si jedině tak voliči lidovců opět všimnou, jedině tak je vezmou za srdce jejich návrhy a jedině tak je šance, že jim dají i hlas. Zajímavé je, že v první části sjezdu vystoupil bývalý lidovecký senátor Petr Pithart, který se naopak hodně přimlouval za spolupráci s dalšími stranami. Argumentoval mimo jiné tím, že potom má KDU-ČSL větší šanci na úspěch, což přiláká i více voličů.

"Hlavní je dát voliči vůbec možnost volit vítěze," řekl a vyzýval k riskování a odvaze jít do spolupráce s dalšími stranami. "Bratři a sestry, toto rozhodne," uvedl a dočkal se dlouhého aplausu. Kdyby prý volil předsedu strany, volil by toho, kdo dokáže rozumně riskovat. "A taky toho, kdo má v sobě více věrohodné velkorysosti," dodal.

Jeho představě se patrně více blížil Bartošek, který stejně jako Jurečka nebo třeba Výborný mluvil o budování vlastní lidovecké značky, přitom se ale více přimlouval za spolupráci s některými dalšími stranami. 

"Ať už půjdeme samostatně, nebo spojíme před volbami síly s někým jiným, musíme si to všichni společně a včas vyříkat. Přestaňme se ale už bát, že nás někdo zašlape. Lidé od nás očekávají schopnost domluvit se. A my jsme středopravicová konzervativní strana. Jestli se na našich hodnotách shodneme s někým jiným, tak přece jedině dobře. Jestli chceme změnu, nemůžeme sedět někde v koutě a čekat, kdo si o nás řekne," sdělil.

"Jestli se na našich hodnotách shodneme s někým jiným, tak přece jedině dobře," uvedl Jurečkův protikandidát Jan Bartošek. (Na fotce první zleva)
"Jestli se na našich hodnotách shodneme s někým jiným, tak přece jedině dobře," uvedl Jurečkův protikandidát Jan Bartošek. (Na fotce první zleva) | Foto: Libor Fojtík

Lidovci končí téměř vždy pod deseti procenty

Nově zvolený předseda je v historii 16. předsedou strany. Jeden z lidovců vedl stranu dvakrát, a to Cyril Svoboda v letech 2001 až 2003 a 2009 až 2010. Prvním předsedou byl pro zajímavost Jan Šrámek, a to v letech 1919 až 1938 a 1945 až 1948.

Vedle Šrámka si v novodobé historii vysloužil zcela výsadní postavení Josef Lux, který vedl stranu od roku 1990 až do roku 1998. Jeho popularita mezi straníky byla tak velká, že nebýt zákeřné leukémie, kvůli které v roce 1999 zemřel, zůstal by patrně v čele ještě další roky. Ani za něho ale volební výsledky nikdy nepřekročily magických deset procent.

Právě na Luxe se Jurečka odvolal, když hned po svém zvolení odpovídal na novinářský dotaz, kolik procent by si přál, aby lidovci ve sněmovních volbách získali v roce 2021. "Tolik jako za Josefa Luxe," uvedl Jurečka, který je občas k Luxovi přirovnáván. Je to především proto, že stejně jako Lux má velmi blízko k zemědělství, společně se svou rodinou se stará o farmu a k tomu byl ministrem zemědělství - stejně jako Lux.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Tisícovky lidí v Drážďanech demonstrovaly proti Pegidě

Tisícovky lidí večer v Drážďanech demonstrovaly proti radikálnímu hnutí proti islamizaci Pegida a proti předsedovi durynské organizace protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Björnu Höckemu. Do ulic saské metropole vyšly také tisíce stoupenců Pegidy.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy