Lidé si raději dají ránu proudem, než aby přemýšleli

ČTK ČTK
27. 7. 2014 9:55
Opravdu lidé tak moc nenávidí přemýšlení? Vědci dali studentům slabý elektrický šok a zeptali se jich, jestli by zaplatili za to, aby nedostali další. Odpověď zněla ano.
Foto: Thinkstock

New York - Je léto a život je příjemný. Konečně se můžete oddat tomu, co je nejúžasnější lidskou aktivitou - nedělat vůbec nic. Ale dokážou si lidé nicnedělání doopravdy užít?

Nová studie v časopise Science ukazuje, že mnoho lidí raději dostane elektrický šok, než aby se posadili a jen tak přemýšleli, napsal list The Wall Street Journal.

Neurologové toho o nicnedělání objevili docela dost. A to bezděčně. Při studiích neurozobrazování lidé leží ve stísněné kovové rouře a nudí se, zatímco čekají, až začne experiment

Když neděláme nic, mozek se rozzáří

A přitom vědci náhodně zjistili, že tato nuda je spojená s charakteristickým vzorcem mozkové aktivity. Vyšlo najevo, že když neděláme nic, rozzáří se mnoho oblastí mozku podporujících složité způsoby myšlení.

Když lidé leží v rouře, kde nemají co dělat, začnou vzpomínat a vybavovat si události z minula ("Zatraceně, ten chlápek na mě byl minulý týden pěkně sprostý!"), anebo si plánují, co udělají v budoucnu ("Příště ho pěkně utřu."), a představují si, co bude dál: "Bude pěkně zdrcený, jak jsem mu to nandal."

Tento druh denního snění máme tendenci brát jako běžnou věc, ale ve skutečnosti jde o velmi silný druh myšlení. Mnohem víc než kterýkoli jiný živočich si lidé vyvinuli schopnost žít ve vlastních myšlenkách, odpoutaní od požadavků činů a zkušeností.

Descartes v peci

Francouzský filozof René Descartes přišel na své nejzásadnější myšlenky, když seděl sám v peci o velikosti šatníku, která byla jediným teplým místem během zimy v Holandsku. Když se někdo ptal Isaaca Newtona, jak objevil svůj gravitační zákon, odpověděl: "Tím, že jsem na to pořád myslel."

Ale je nicnedělání, jen přemýšlení, pro člověka stejně zábavné jako přínosné?

Psycholog Tim Wilson z Virginské univerzity spolu s kolegy požádali vysokoškoláky, aby 15 minut seděli v prázdné místnosti a nedělali nic, jen přemýšleli. A pak je vyzvali, aby zapsali, jak se dokázali soustředit, a jak se cítili. Většina studentů odpověděla, že se nedokázali soustředit - a polovině se to vůbec nelíbilo.

Možná to bylo tím, o čem přemýšleli. Hloubání nad nepříjemnými zážitky může člověka přivést k depresi, a to dokonce i klinické. Jenže vědci nenašli žádné rozdíly ve zkušenostech lidí, kteří měli pozitivní myšlenky, a těch, kdo se zaobírali těmi negativními.

To mám opravdu myslet?

Anebo to mohlo být sterilním prostředím laboratorní místnosti? Asi ne, protože když vědci nechali studenty sedět a přemýšlet doma, nelíbilo se jim to ještě víc. Třetina dokonce přiznala, že podváděli; občas mrkli na mobilní telefon, nebo napsali krátkou esemesku.

Nemohlo to být tím, že zkoumaná skupina patřila k mladé generaci vzývající boha Twitteru? Opět chyba. Když vědci zopakovali experiment s církevní skupinou středního věku, výsledky byly stejné. Věk, pohlaví, osobnost, sociální média, nic nehrálo větší roli.

Opravdu lidé tak moc nenávidí přemýšlení? Vědci dali studentům slabý elektrický šok a zeptali se jich, jestli by zaplatili za to, aby nedostali další. Odpověď zněla ano. Pak je vědci posadili zpátky do laboratorní místnosti, kde neměli nic na práci a nic, s čím by se zabavili - s výjimkou tlačítka uštědřujícího elektrické šoky.

Jen zkontroluji e-mail

Výsledkem bylo, že mnoho účastníků testu si radši samo uštědřilo ránu elektrickým proudem, než aby nedělali nic. V tomto případě tu ale byl velký rozdíl mezi pohlavími. Celkem 67 procent mužů dalo přednost elektrickému šoku před nicneděláním, zatímco z žen to udělalo jen 25 procent.

Newton i neurologové tvrdí, že nedělat nic, jen myslet, může být nesmírně cenné. Proč je to tak těžké?

Je snadné vinit z toho moderní svět, ale před 1000 lety měli buddhističtí mniši stejný problém. Meditace jim byla ku prospěchu, ale vyžadovala disciplínu, cvičení a snahu.

Našemu nutkání "něco dělat" - alespoň zkontrolovat e-mail, je zkrátka těžké odolat. A to i uprostřed slunného letního dne, kdy ospalým vzduchem zní jen cvrkot lučního koníka.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Fotbalisté Norwiche se po roce vracejí do Premier League

Fotbalisté Norwiche se po roční pauze vracejí do nejvyšší anglické soutěže. "Kanárci" sice ve 42. kole druhé ligy podlehli po dlouhém oslabení Bournemouthu 1:3, postup už ale měli zajištěný před utkáním díky remízám třetí Swansea s posledním Wycombem (2:2) a čtvrtého Brentfordu s Millwallem (0:0). Norwich je z jejich dosahu a má osmibodový náskok na druhý Watford. K zajištění prvního místa mu v posledních čtyřech duelech stačí uhrát pět bodů.

Norwich před dvěma lety postoupil do Premier League jako vítěz, ale mezi elitou skončil beznadějně poslední. K návratu mu pomohl zejména finský kanonýr Teemu Pukki, který je s 25 trefami mezi střelci druhý.

Do Premier League přímo postoupí nejlepší dva týmy, další čtyři se utkají o zbývající volné místo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy