Letná - historie neuskutečněných plánů.

Letná - historie neuskutečněných plánů.
Od konce 19. století sloužila Letná jako vojenské cvičiště a sportovní areál. Od roku 1893 zde měla stadion Slavie Praha. Teprve poté, co jí v roce 1945 vyhořela tribuna, se odstěhovala do Vršovic. Konkureční Sparta s ní sdílela prostor také už od počátku století. Letná byla kromě toho proslulá tím, že se zde k prvním pokusům odhodlávali akrobatičtí letci. Na jejich kousky i pády chodila na Letnou celá Praha. Na snímku je pohled na Letnou z 30. letech 20. století, kdy na ní vyrostl velký klusácký stadion.
Od roku 1895 se na Letné konaly všesokolské slety. Na snímku je poslední z nich, z roku 1920. Na pláni se tehdy sešlo 109 tisíc diváků a 16 tisíc cvičenců. O rok později se na Letné konala také 1. dělnická olympiáda, ještě později i III. světové ženské hry.
Po nástupu komunistů se z Letné stála přehlídková výkladní skříň. První vojenská přehlídka se konala už v roce 1949. Na Letné kvůli ní vždy vyrostly speciální slavobrány s portréty Stalina a Gottwalda (uprostřed). Tradice pokračovala až do 80. let (dole).
V roce 1897 se začala v Praze řešit otázka, jak propojit Staré město se severním předměstím. Prof. Jana Koula tehdy navrhl, že by se mohla prokopat Letná. Architekti se proto pustili do práce. Několik návrhů vypracoval také sám Jan Koula (1907, nahoře). Na druhém nákresu další jeho zářez, úplně dole pak celkový pohled na rozpůlenou Letnou od Antonína Engela.
Foto: Aktuálně.cz, repro Tomáš Adamec
7. 4. 2007 0:00

Tisíce metrů čtverečních volného prostoru v přecpaném velkoměstě. To je pražská Letná. Už přes sto let je výzvou pro české politiky i architekty, kteří se jí pokoušeli různě zastavět. Na Letné mohl stát univerzitní kampus, parlament anebo třeba galerie. Všechny plány však zůstaly jenom na papíře. Prohlédněte si, co pro pláň vymysleli architekti.

 

Právě se děje

Další zprávy