Let na Mars kazí přemíra radiace a málo peněz

Josef Tuček
29. 9. 2009 14:05
USA uvažují o širší mezinárodní spolupráci - když si ji partneři zaplatí
Evropská sonda Rosetta se před dvěma lety přiblížila k rudé planetě na vzdálenost pouhých 250 kilometrů a na Zemi poslala unikátní snímky.
Evropská sonda Rosetta se před dvěma lety přiblížila k rudé planetě na vzdálenost pouhých 250 kilometrů a na Zemi poslala unikátní snímky. | Foto: ESA

Washington - Nedostatek peněz na Zemi a přemíra radiace ve vesmíru, to jsou jedny z hlavních příčin, proč se přípravy na let člověka na Mars zase komplikují. Ukazuje to zpráva komise expertů, kterou jmenoval Bílý dům.

Experti dokonce navrhují, aby astronauti vůbec neletěli na Mars, ale "jen" na některý z jeho dvou měsíců.

Nenaplněné sny

Před necelým půlstoletím nejen autoři sci-fi žánru, ale i zcela seriózní vědci, nadšení z prvních letů do vesmíru a pak na Měsíc, shodně předpokládali, že na přelomu tisíciletí budou lidé mít na Měsíci své základny a nebude pro ně problém létat na Mars.

Přelom tisíciletí minul, a velké plány se rozplynuly, protože byly příliš drahé. A platí to pro ně i nyní.

Komise expertů ve zprávě pro americkou vládu konstatovala, že současný rozpočet kosmické agentury NASA prostě nemůže stačit na přípravu výpravy k Marsu, nyní plánovanou na konec třicátých let tohoto století.

Příliš tvrdé záření

Komise však také poukázala na další problém: Kosmické záření by během dlouhého letu ohrozilo zdraví astronautů.

Před nabitými částicemi ze Slunce ještě může kosmonauty chránit lehký hliníkový nebo plastový štít kosmické lodi. Avšak na tvrdší záření z protonů a atomových jader, které přilétá do naší Sluneční soustavy z okolního vesmíru, už takový štít nestačí.

Byl by zapotřebí štít tlustší a těžší, který je však nepraktický, protože svou hmotností komplikuje možnosti startu kosmické lodě.

Krajina na Marsu.
Krajina na Marsu. | Foto: ESA

"Riziko ozáření nedokážeme vyřešit ochranným štítem," konstatoval Frank Cucinotta, hlavní vědecký pracovník pro otázky radiace v kosmickém středisku NASA v Houstonu, pro časopis New Scientist.

Vědci proto zkoušejí vymyslet jiný způsob ochrany před zářením, například umělé vytváření vrstvy nabitých částic (plazmatu) kolem plavidla, která by posádku chránila před kosmickým zářením. Výzkum je však teprve v začátcích.

200 dnů je málo

Když astronauti pobývají na Mezinárodní kosmické stanici ISS, která krouží zhruba 400 kilometrů nad Zemí, chrání je z velké části před kosmickými částicemi magnetické pole Země.

Avšak cesta na Mars má podle předpokladů trvat dva a půl roku. Z toho půl roku by trval let tam, půl roku let zpět, a půldruhého roku by zabral pobyt přímo na rudé planetě, než by se Země a Mars zase dostaly do vhodné pozice. Případně by se výprava dala zkrátit asi na 750 dnů.

Po dobu letu vesmírem by astronauti byli vystaveni kosmickému záření, které může poškodit DNA v buňkách, a tedy vést například k nádorovému onemocnění.

Takhle vypadalo podle kreslíře loňské přistání sondy Phoenix na rudé planetě. Možná tam i v budoucnu budou létat jen automaty
Takhle vypadalo podle kreslíře loňské přistání sondy Phoenix na rudé planetě. Možná tam i v budoucnu budou létat jen automaty | Foto: NASA

NASA má bezpečnostní limit, podle nějž by riziko vzniku smrtelného nádoru z ozáření kosmonauta nemělo dosáhnout tří procent. Při letu ve volném vesmíru v lodi chráněné čtyřcentimetrovým hliníkovým štítem by se kritického limitu dosáhlo asi za 200 dnů letu. Tedy za kratší dobu, než cesta na Mars a zpět může trvat.

Ne na Mars. K Marsu

Komise mezi své návrhy zařadila i jeden, který doporučuje, aby astronauti v budoucnu neletěli přímo na Mars, ale na jeden z jeho měsíců, Fobos nebo Deimos. Na nich by přistání a pak start kosmické lodi byly snazší než na Marsu, který má větší gravitaci.

Astronauti by z měsíce obíhajícího kolem Marsu řídili činnost přístrojů vysazených na rudou planetu. Sami by však na její povrch nevstoupili.

Z čistě technického hlediska by byl let k Fobosu nebo Deimosu obdobně obtížným oříškem jako let přímo na Mars. Avšak těžko se dá čekat, že by byl stejně fascinující i pro běžné diváky. A NASA potřebuje za své peníze pořádnou reklamu, aby veřejnost souhlasila s náklady na meziplanetární let, které se budou pohybovat ve stovkách miliard dolarů.

Proto se myšlenka na let nikoli na Mars, ale k Marsu, nezdá politicky schůdná.

Mezinárodní spolupráce - pochopitelně za peníze

Komise také doporučila, aby raketoplány létaly až do půlky roku 2011, a nikoli do roku 2010, jak se zatím plánuje. (Pak se NASA soustředí na přípravu nového kosmického plavidla Orion, které by mělo, teoreticky, být k dispozici v roce 2015.)

Kráter Victoria na Marsu, jak jej vyfotil robot Opportunity
Kráter Victoria na Marsu, jak jej vyfotil robot Opportunity | Foto: Reuters/NASA

Její členové rovněž předpokládají, že provoz Mezinárodní kosmické stanice ISS bude určitě prodloužen za horizont roku 2015, s nímž se předběžně počítalo jako s prvním možným datem ukončení existence stanice.

Mezi doporučeními do budoucna figuruje i rada podstatně zvýšit spolupráci s jinými státy světa při kosmickém výzkumu. Avšak za předpokladu, že cizí země si za svůj podíl také zaplatí, čímž se sníží náklady americké strany.

Do toho tedy příliš nezapadá představa české vlády, že jako kompenzaci za zrušené plány na výstavbu amerického vojenského radaru v Česku by Američané začali více spolupracovat s Čechy při letech do vesmíru a případně zařadili Čecha mezi své astronauty.

Možné by to bylo - ale za peníze, jaké Česko na vědecký výzkum nedává.

 

Právě se děje

Další zprávy