Lékaři testují, jak ovládnout krev pomocí mini-magnetů

Jan Červenka
12. 10. 2008 15:08
Nanomagnety poslouží při sledování krevního oběhu

Urbino - Nanotechnologie, tedy technologie pracující v měřítku řádově miliardtin metru, nacházejí uplatnění napříč širokým spektrem oborů, od techniky po medicínu. Vědci se nyní učí, jak díky nim do červených krvinek umístit miniaturní magnety, které jim pomohou sledovat krevní oběh. Informoval o tom časopis Journal of Nanoscience and Nanotechnology.

Z jater ven

Při chirurgických zákrocích na cévním systému potřebují lékaři operované místo vidět co nejostřeji a nejpřesněji. K tomu mají pomoci magnetické nanočástice, které se injekcí vstříknou do krevního oběhu a při zobrazení pomocí takzvané magnetické rezonance odhalí i velmi přesné detaily. To však není tak jednoduché. Nanočástice se totiž z krevního oběhu rychle začnou hromadit v játrech, odkud se z těla vyloučí.

Řešení problému hledali vědci z univerzity v italském Urbinu v čele s profesorem Maurem Magnanim. Došli k tomu, že magnetické částice se z krevního oběhu nevyloučí, pokud se je podaří "ukrýt" do živých červených krvinek.

Transport červenými krvinkami

Aby to bylo možné, je nutné červené krvinky ponořit do vodnatého roztoku, ve kterém se "nafouknou". Díky tomu se otevřou póry v jejich membránách, díky čemuž je možné do nich umístit nanočástice. Krvinky se poté dají do dalšího roztoku, jehož vlastnosti se podobají krvi. Díky tomu se buňkám vrátí jejich původní velikost a nanočástice jsou v nich uzavřeny. Poté se krvinky vrátí zpět do těla, kde v krevním oběhu zůstávají až do doby, než jsou zničeny přirozenou cestou, tedy řádově zhruba čtyři měsíce. Po tuto dobu je možné využít jejich "nákladu" pro mapování a zobrazování oběhového systému.

Magnani již tuto metodu vyzkoušel na myších, nyní v Nizozemsku zkoumá, zda je stejná procedura aplikovatelná i na člověka. V současnosti je již podle časopisu New Scientist bez problémů možné nanočástice vstříknout do krevního oběhu, červené krvinky již byly použity jako přenašeče léčiv pro velmi cílenou léčbu. Pokud by byla Magnaniho metoda použitelná, stačilo by podle jeho slov pro tuto zobrazovací metodu jen velmi malé množství červených krvinek.

Chirurgie i oční lékařství

Nová metoda by posloužila i u detailního vyšetření oka. Ilustrační foto
Nová metoda by posloužila i u detailního vyšetření oka. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Podle lékařů by mohla být nová technologie obzvláště přínosná u sledování pacientů po léčbě takzvaného aneurysmatu (výduti) aorty, tedy zbytnění určitého místa největší tepny v těle. Někdy může dojít k tomu, že v místě zákroku krev prosakuje, to je však velmi obtížné zjistit. Právě v takovýchto případech by podle mínění lékařů byla nová metoda velkým přínosem, neboť je díky ní možné lépe sledovat tok krve.

Uplatnění nové zobrazovací metody však nemusí nutně spadat jen do oblasti chirurgie. Magnani v jiném výzkumu implantoval červeným krvinkám fluorescenční částice, které reagovaly na infračervené záření. Díky tomu byl schopen zobrazit pohyb jednotlivých krvinek v kapilárách oka opic a králíků. Měření rychlosti proudění těchto částic kapilárami by mohlo výrazně pomoci s diagnózou například diabetické retinopatie, tedy onemocnění sítnice, nebo degenerativních změn oka. 

 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Evropská komise podle Havlíčka odblokovala 18 miliard korun na projekty programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Evropská komise podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) odblokovala 18 miliard korun, které zadržovala na projekty v problémovém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. EK platby pozastavila loni na jaře kvůli vysoké chybovosti. Podle vicepremiéra není jasné, kdy peníze proplatí.

"Před chvílí přišla esemeska, že byl dnes odpoledne odblokován ten zadržovaný peníz, těch 18 miliard korun," uvedl Havlíček. Jeho úřad prý čtyři měsíce vše dokládal unijním auditorům, kteří nakonec žádnou chybu neobjevili. "O nic nepřijdeme v tuto chvíli. Teď je jenom otázka, kdy nám ty peníze pošlou," uvedl Havlíček.

Peníze už ministerstvo průmyslu a obchodu dalo firmám, které o ně žádaly pro své projekty z problémového programu. Projekty se často uskutečňují po etapách, a tak se i na základě jednotlivých žádostí o platbu hradí. EK platby proplácí zpětně.

Další zprávy