Praha - Československá obec legionářská, která se zabývá připomínáním odkazu československých legií i dalších veteránů, se kriticky vyhranila proti někdejší ministryni obrany Karle Šlechtové. Vyčítá jí, že se její vinou na jaře dostala do finanční situace tak tíživé, že by ještě před pár lety byla likvidační.
Předseda obce Pavel Budinský ve čtvrtletníku Legionářský směr (celé číslo zde) napsal, že se na jaře roku 2018 tehdejší ministryně obrany "rozhodla nepodepsat dotační tituly pro rok 2018 ve stanovených termínech a prováděla další a další prověřování a dokládání jejich oprávněnosti".
Legionářská obec případ medializovala až nyní. V době, kdy Šlechtová na jaře čelila ostré kritice některých médií, o problémech nehovořila.
Pozastavení dotací podle Budinského vedlo k ohrožení vládou dlouhodobě podporovaného projektu Legie 100, který připomíná kulaté výročí založení republiky. A také zásluhy, které na vzniku státu měly československé legie, bojující na straně Dohody a následně proti bolševickému Rusku. Legionářská obec v roce oslav vzniku samostatného českého státu hraje důležitou roli.
"Rozpolcené chování paní ministryně, kdy na jedné straně nevynechala
žádnou příležitost fotit se s válečnými veterány a ubezpečovat je o své pokoře, ale na druhé straně jim pět měsíců neposkytla žádný příspěvek na projekt péče o ně, jste pocítili vy," vzkázal Budinský na stránkách zpravodaje zhruba 3500 členům obce, která loni pracovala s dotacemi ve výši celkem 36 milionů korun.
S pár tisícovkami na účtu
Dva zdroje Aktuálně.cz popsaly pozdržení dotací poměrně dramaticky - uvedly, že v jednu chvíli měla obec na účtu prakticky jen několik tisíc korun a péči o veterány musela hradit ze svého. Jeden ze zmíněných zdrojů vnímá zdržení jako důsledek snahy Šlechtové "všechno stokrát přezkoumávat".
Příslušné dotační tituly na rok 2018 podle Budinského obec obdržela až v květnu. Nastat podobná situace před třemi roky, kdy obec neměla finanční rezervy, bývala by podle Budinského možná zanikla. Nakonec i díky rezervám nemusela žádné projekty rušit ani propouštět.
Jak je výpadek peněz od ministerstva obrany pro obec citelný, lze ukázat na poslední vydané výroční zprávě z roku 2016. Tehdy ČSOL hospodařila s příjmy 49 milionů korun, přes polovinu z toho získala od ministerstva obrany. Na veterány a projekt Legie 100 přispěl resort 21 miliony.
Čekala jsem na úřady, říká exministryně
Exministryně Šlechtová odmítá, že by dotace svévolně zdržela. "Až 22. března jsem obdržela od úřadů příslušnou informaci o rozhodnutí pro nevládní neziskové organizace, poté jsem rozhodla o poskytnutí dotací," uvedla pro Aktuálně.cz.
Rozhodnutí o vyplacení dotací například na péči o válečné veterány a projekt Legie 100 bylo podle ní "prověřováno i s úlohou ostatních spolků a také s ohledem na několik významných finančně náročných projektů, o které například ČSOL žádala". Šlechtová podotkla, že všechny spolky při splnění podmínek dotace obdržely, včetně legionářské obce. "Ta dostala vše, o co požádala. Prověřovali jsme případné zdvojení aktivit či lidí, aby pak Nejvyšší kontrolní úřad nenašel v hospodaření resortu chyby," hájí se Šlechtová.
Exministryně uznává, že projekty, které legionářská obec dělá, dávají smysl. Chyby v kontrolách, které zkomplikovaly obci financování, nevidí.
"Je v kompetenci každého ministra prověřit dotace pro nevládní neziskové organizace ze svého resortu, za který odpovídá. Mrzí mě, že si stěžují, letos obec dostala od ministerstva 26 milionů korun," posteskla si exministryně a nynější řadová poslankyně hnutí ANO.
Legionářská obec v posledních deseti letech výrazně rozšiřuje svou činnost. Zdesetinásobila obrat peněz, s nimiž ročně pracuje. Jejím hlavním letošním projektem je práce ke stému výročí samostatného státu a osudů lidí, kteří se o Československo zasloužili. Členové obce se také jako terénní pracovníci starají o staré válečné veterány. Obec provozuje i repliku jednoho z vlaků, s nimiž českoslovenští legionáři bojovali na Sibiři.
