Praha - Hned dvě želízka v ohni mají čeští fyzikové v celosvětovém hledání nevyčerpatelného zdroje energie díky jaderné fúzi. Při této reakci, která přirozeně probíhá ve Slunci a dalších hvězdách, se slučují jádra vodíku a uvolňuje se energie.

První variantou, jak fúzní reakci spustit na Zemi, je „roztočit" vodíkové atomy v magnetickém poli, až se jejich jádra začnou ve velké rychlosti srážet a uvolňovat energii. Čeští fyzikové provozují vlastní fúzní reaktor a podílejí se na přípravě mezinárodního velkého fúzního reaktoru ITER, který se staví ve Francii.

Druhou variantou fúzní reakce je její „zapálení" díky vysoce energetickému laseru. V tomto případě se jádra těžkého vodíku (deuteria) stlačují pod laserovým paprskem, slučují se na hélium a uvolňují energii.

Za dvě desetiletí nové elektrárny?

V Praze právě probíhá odborná konference věnovaná plánované výstavbě mezinárodního vysoce energetického laseru nazvaného HiPER. Konstrukce by měla začít v polovině desetiletí a zařízení by mělo být v provozu po roce 2020.

O umístění projektu na svém území usiluje Británie, spolupracovat budou výzkumné instituce z deseti evropských zemí. Také čeští fyzikové se budou podílet na experimentech. Loni si vyjednali možnost postavit na českém území mezinárodní laser ELI, na němž bude možné předpřipravit některé pokusy pro HiPER.

„Po padesáti letech výzkumů se konečně blížíme k fázi, kdy budeme schopni komerčně získávat energii jadernou fúzí," optiomisticky v Praze tvrdil koordinátor projekt HiPER Mike Dunne. „Věřím, že takovéto elektrárny bude možné stavět za patnáct dvacet let."

Výhodou jaderné fúze je, že paliva (vodíku) je dostatek - například voda, která naplní jedinou vanu, obsahuje tolik vodíku, kolik ve fúzní reakci dá energii, jež jednomu obyvateli Evropy vystačí na šedesát let. Po fúzní reakci také nezůstanou vysoce radioaktivní odpady, které po sobě zatím zanechávají současné jaderné elektrárny.