Bilionový přesun majetku začal. Firmy spoléhají, že se rodina nějak domluví

Do roku 2045 změní podle analýzy Cerulli Associates majitele majetek v hodnotě 84,4 bilionů dolarů. Podnikatelé, kteří budovali firmy po roce 1989, dnes poprvé řeší, co bude dál – bez rodinné zkušenosti a ověřených pravidel.

Formální nástupnický plán má podle průzkumu EY jen 36 procent českých rodinných firem. Dalších 43 procent o předání mluví jen neformálně.

Fond ani holding nejsou strategie

Majitel obvykle přijde s tím, že chce holding nebo svěřenský fond. Je to podobné, jako by objednal stavební materiál dřív, než ví, jaký dům staví. Holding, nadace i fond jsou jen nástroje k uskutečnění hotové strategie.

První otázky proto znějí jinak. Kdo má firmu vlastnit? Kdo ji má řídit? Mají mít všechny děti stejný podíl, i když každé přispívá jinak?

Spravedlivě neznamená stejně

Jedno z dětí může firmu řídit, druhé být pasivním vlastníkem, třetí dostane jinou část majetku. Rozdělení na stejné díly naopak často vytvoří strukturu, kde nikdo nemá poslední slovo a každý má dost hlasů na blokování. Firmu, která přežila konkurenci i krize, pak ochromí spor sourozenců.

Proto je nutné oddělit vlastnictví od řízení. Vlastnit firmu může širší rodina, řídit ji musí lidé se schopnostmi a jasným mandátem. K tomu slouží rodinný holding: soustředí vlastnictví na jedno místo a nastaví pravidla pro převody podílů, hlasování i výplatu zisku. Špatné vztahy ale nevyřeší, jen zakonzervuje.

Rodinná ústava je bez právních dokumentů jen dobře napsaný Word

Stále více rodin si vytváří rodinnou ústavu. Nutí je otevřít témata, o kterých se jinak mlčí: kdo může ve firmě pracovat, co se stane při rozvodu, za jakých podmínek lze odejít. Zákonný institut to ale není. Pokud se její pravidla nepromítnou např. do společenských smluv, stanov či akcionářských dohod, zůstane pouhým morálním závazkem.

Svěřenský fond není kouzelná krabička

U větších majetků může dávat smysl svěřenský fond. Zakladatel vyčlení majetek a statut určí, kdo jej spravuje a kdo z něj má prospěch. Bez kvalitního správce a kontrolních mechanismů ale vznikne struktura drahá, neprůhledná a konfliktní. Alternativou jsou nadace a nadační fondy. Rozdíl mezi svěřenským a nadačním fondem se neměří náklady na založení, ale mírou kontroly, kterou si zakladatel ponechá.

Největší překážkou bývá zakladatel

Majitelé nástupnictví neodkládají z neznalosti, ale proto, že se nechtějí vzdát kontroly. Jakmile přijde nemoc, rodinný konflikt nebo nabídka na prodej, rozhoduje se pod tlakem. A pod tlakem vznikají nevratná rozhodnutí.

Zvažujete nástupnictví? Začněte rozhovorem, ne dokumenty

Pokud právě přemýšlíte, jak předání rodinné firmy či majetku uchopit, neváhejte se obrátit na JUDr. Jakuba Dohnala, Ph.D., LL.M., který vede prodeje a převody společností, nebo na Mgr. Janu Konvičkovou, která se věnuje rodinným ústavám a mezigeneračnímu předávání majetku.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.

řídící partner ARROWS advokátní kanceláře

Mgr. Jana Konvičková

advokátka ARROWS advokátní kanceláře