Singapur - Lidské neurální kmenové buňky mají schopnost najít a přichytit se na nádory v různých částech těla.

Představují tak slibný způsob léčby například v případě rakoviny prsu.

Ukazují to alespoň výsledky vědců ze singapurského Institute of Bioengineering and Nanotechnology (IBN).

Ti ukázali, že neurální kmenové buňky získané přeměnou z buněk vazivové tkáně (tzv. fibroblastů) cestovaly po těle myši s nádorem prsu i mimo nervovou soustavu, aby nakonec "přistály" právě na rakovinných buňkách.

To vedlo odborníky k myšlence, že by se tyto buňky mohly stát ideálním terapeutickým prostředkem, který by mohl účinně působit přímo v místě nádoru.

Aby tuto možnost vyzkoušeli, vybavili neurální kmenové buňky genem pro takzvanou thymidinovou kinázu, původem z herpetického viru (viru, jenž je například původcem oparů).

Tento gen se označuje jako "sebevražedný" - to proto, že na jeho základě vzniká enzym odlišný od toho lidského a schopný přeměnit látku označovanou jako ganciclovir na látku blokující tvorbu nové DNA a způsobující nakonec smrt buňky.

Navíc se tento toxický účinek přenáší i na buňky v blízkém okolí buněk, které tento enzym produkují.

A skutečně - poté, co vědci takto upravené buňky vpíchli do myši, došlo po přidání zmíněného gancicloviru k zabrzdění růstu nádoru a jeho metastázování do dalších tkání.

Kromě toho se prodloužil i věk přežití myší z 34 na 39 dní.

Vedoucí studie publikované v časopise Stem Cells, doktor Shu Wang, k tomu řekl: "Ukázali jsme, že neurální kmenové buňky, schopné zacílit nádor, mohou být odvozené z lidských iPS buněk (indukované pluripotentní buňky - dají se získat otočením vývoje z hotové buňky zpět ke kmenové) a mohou být použity v kombinaci s terapeutickým genem k tomu, aby narušily růst nádoru."

Podle Wanga se jedná o poznatek významný pro vývoj léčebných metod založených právě na kmenových buňkách.

"Budeme pokračovat ve vylepšování tohoto systému, abychom zabránili terapeutickému působení v oblastech bez nádorů a minimalizovali možné vedlejší účinky," dodává Wang.