reklama
 
 

Klonování lidských zárodků prolomilo další tabu

25. 12. 2008 20:40
Letos se podařilo vytvořit zárodek z člověka a zvířete

Praha - Klonování lidských zárodků, z nichž by chtěli lékaři získávat léčivé buňky, v roce 2008 významně pokročilo. A vědci při tom prolomili i psychologické tabu: vytvořili zárodek z člověka a zvířete.

Pět klonovaných embryí

Nejdříve, hned v lednu, oznámila malá kalifornská výzkumná společnost Stemagen, že klonováním zcela běžných buněk z lidského těla vytvořila pět lidských embryí. Výzkumníci při tom využili snadno dostupné buňky z lidské pokožky.

Je to podstatný posun: při předchozím úspěšném klonování lidského zárodku, uskutečněném v roce 2005 na univerzitě v britském městě Newcastle, vědci použili méně obvyklé, takzvané dospělé kmenové buňky. Ty se vyskytují například v kostní dřeni, je však obtížné je z těla pacienta získat.

Cílem není přivést na svět klonovaného člověka, nýbrž vytvořit zárodek, z něhož se po několika dnech vývoje ve zkumavce odeberou takzvané embryonální kmenové buňky.

Oprava poškozených tkání

Ty jsou pro lékaře fascinující tím, že se dokážou přeměnit ve všechny ostatní buňky těla.

Lékaři předpokládají, že právě kmenovými buňkami budou schopni opravovat narušenou míchu ochrnutých osob, srdce poškozené infarktem, nefunkční játra či slinivku břišní u cukrovkářů. A možná také mozkové tkáně lidí trpících Parkinsonovou a snad i Alzheimerovou chorobou.

Představa je tedy taková, že lékaři v budoucnu odeberou nemocnému buňku (zcela snadno třeba z pokožky) a její jádro vloží v laboratoři do darovaného ženského vajíčka. Vajíčko se začne vyvíjet jako běžný lidský zárodek. Po několika dnech, kdy má podobu shluku buněk, jej lékaři zničí, vezmou z něj embryonální kmenové buňky, vykultivují je a implantují pacientovi. Výhodou je, že díky klonování budou prakticky shodné s pacientovým organismem, který by je měl přijmout.

Zárodek z člověka a zvířete

Osudové osmičky

  • Zákon, podle něhož lze provádět výzkum na kmenových embryonálních buňkách z nadbytečných nebo poškozených vajíček, schválili čeští zákonodárci před dvěma roky - na jaře 2006.
  • Norma, která výslovně zakazuje reprodukční klonování buněk, obsahuje i sankce pro vědce, pokud meze překročí. Ústavy, které poruší pravidla, zaplatí až dvoumilionovou pokutu, vědcům pak hrozí zákaz činnosti nebo až osmiletý žalář.

Ženská vajíčka, která jsou pro klonování potřebná, se však získávají obtížně. Jejich odebrání pomocí laparoskopické operace z vaječníku je nepříjemný zákrok, a získá se jím pouze několik těchto pohlavních buněk.
Zato savčí vajíčka ze zvířat jsou dostupná. A na to se vědci zaměřili.

V dubnu oznámili badatelé z britské Univerzity v Newcastlu, že DNA z jádra lidské buňky vložili do samičího vajíčka krávy.

Vědci vzali lidskou kožní buňku a vyňali z jejího jádra DNA. Tu pak vnesli do samičího vajíčka krávy, z něhož její vlastní DNA odsáli. Vzniklé "člověko-zvířecí" vajíčko se začalo vyvíjet a vytvořilo se z něj embryo, které má zhruba 99,9 procenta lidské DNA. Ze zvířecího vajíčka získal zárodek pouze malou část DNA, která není v jádru buňky, ale v buněčném "obalu" (cytoplazmě). Vědci jej nechali vyvíjet jenom tři dny.

Badatelé zatím zkoumají, jestli bude možné ze vzniklých embryí získat takové kmenové buňky, které půjde bez rizika implantovat nemocným lidem.

Etický i právní problém

Klonování lidských zárodků, a to i ve spojení se zvířecí buňkou, odmítá část veřejnosti a také řada církví.

Zákony jednotlivých států se liší. Například v Británii a Jižní Koreji tento výzkum financují vládní instituce. Ve Spojených státech je takový výzkum legální, ale nesmí být zatím financován z federálních peněz. To jej samozřejmě brzdí.

V České republice je klonování lidských zárodků pro lékařské účely zákonem zakázáno.

autor: Josef Tuček | 25. 12. 2008 20:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama