Historik Peter Andersen dánskou veřejnost nedávno šokoval objevem deníku údajného Braheova vraha. Tím má být švédský šlechtic Erik Brahe, vzdálený příbuzný vědce.
Nejvíce překvapivou částí jeho teorie je ale tvrzení, že vraždu si objednal sám dánský král Kristán IV. To může vrhnout trochu stínu na dějiny království, protože Kristián IV. je považován za osvíceného panovníka a víceméně kladnou postavu dánských dějin.
Dosud se přepokládalo, že Brahe se neúmyslně otrávil sám v rámci svých alchymistických pokusů, anebo mu z jiného důvodu selhaly ledviny. Mezi lidmi rozšířená pověst zase praví, že mu praskl močový měchýř, protože mu bylo trapné vzdálit se ze společnosti císaře na toaletu.
Podle univerzity v Lundu, kam v devadesátých letech Pražské Národní muzeum zapůjčilo část knírů Tycha de Brahe, obsahoval vzorek stokrát větší množství rtuti, než je normální. Navíc historik Andersen má údajně psaný důkaz - deník Brahova vraha nalezený v útrobách Královské knihovny ve Stockholmu.
Vrah prý přijel do Prahy v dubnu roku 1601 a seznámil se s vědcem. Smrtelnou dávku chloridu rtuťnatého mu měl podat podle deníku 23. října, když se předtím pokusil jej otrávit neuspěšně poprvé 13. října. Čtyřiapadesátiletý Brahe zemřel 24. října 1601.
A proč měl mladý král Kristán IV. astronoma nenávidět? Christensen se domnívá, že kvůli zprávám o dřívějším milostném vztahu mezi jeho matkou, královnou Sofií a slovutným vědcem. Spatřoval v nich nebezpečí pro svůj trůn.
Historik se také domnívá, že do vražedných plánů byl zasvěcen i český šlechtic Petr Vok z Rožmberka. Právě on pořádal večírek, na kterém se odehrál 13. října první pokus o otrávení Tycha Brahe. Vok byl v té době zadlužený peníze potřeboval…
Výpravu, jejímž úkolem je odebrat vzorek kosti z ostatků Tycha Brahe, má vést archeolog Jens Vellev, který je zastáncem teorie o vraždě.
Farnost u kostela Matky Boží před Týnem na Starém Městě v Praze potvrdila Aktuálně.cz, že žádost o otevření hrobky z Dánska skutečně dorazila. "Celá věc je ve stádiu posuzování. Pokud vím, zatím nebylo rozhodnuto. Konečné slovo má kardinál Miloslav Vlk," řekl pastorační asistent v Týnském chrámu Štěpán Filipec. Vyjádřit se prý také musejí památkáři.
"Je to samozřejmě výjimečná událost a dost citlivá. Od doby Josefa II. se v kostelích nepohřbívá a žádost na otevření takto starého hrobu je něco mimořádného," řekl Filipec Aktuálně.cz.
