Brusel /od zpravodaje Aktuálně.cz/ - Je pro pocit životní spokojenosti důležitější hřejivé sluníčko, anebo vláda?
I když se to může zdát překvapivé, ministři jsou pro vnímání štěstí výrazně důležitější než podnebí.
Zjistil to alespoň několikaletý průzkum v patnácti "starých" zemích Evropské unie, který připravila Cambridgeská univerzita v Anglii.
Deset stupňů ke spokojenosti
Slunečné pobřeží Středozemního moře přímo volá po tom, aby zdejší obyvatelé byli považováni za nejšťastnější Evropany. Jenže nejsou. Obyvatelé Itálie, Portugalska a Řecka figurují v citovaném výzkumu stabilně nejníže na "žebříčku štěstí".
Výzkum začal v roce 2002, proto do něj nejsou "nové" unijní země zařazeny. Reprezentativní vzorek 20 000 lidí každé dva roky odpovídá na otázky o tom, jak šťastni se cítí a jaký mají dlouhodobě pocit spokojenosti se životem. Své subjektivní pocity hodnotí obodováním z desetistupňové škály.
K tomu pak výzkumníci zjišťují o dotazovaných spoustu dalších věcí. Ptají se, zda jsou nábožensky založeni, zda věří policii a tak dále.
O výzkumu štěstí čtěte:
Podstatná je vláda a spravedlnost
Výsledky? "Lidé v Evropské unii se jeví jako poměrně šťastní. V průměru nikde nehodnotí svůj pocit štěstí a také pociťování spokojenosti se životem méně než pěti body," říká koordinátorka výzkumu Luisa Corradová.
Kdo si život pochvaluje nejvíc? Dánové, následováni Švédy, Finy a Nizozemci.
Vědci se samozřejmě snažili zjistit, na čem štěstí a spokojenost se životem závisí. Z dotazníků jim například vyplynulo, že lidé, kteří vyjadřovali větší důvěru ve svou vládu a také v policii a justiční systém, se hodnotili jako spokojenější.
Tím také vědci vysvětlují rozdíl mezi spokojenými Severoevropany a nespokojenějšími Jižany.
Šťastnější jsou ženy
I další výsledky jsou pozoruhodné.
Ženy se v Evropě cítí v průměru o něco spokojenější než muži. A mladí a starší lidé také celkově vyjadřovali vyšší pocit štěstí než osoby středního věku.
Hůře jsou na tom přistěhovalci z jedné země do druhé. Ti se obvykle cítí méně spokojeni než původní obyvatelé jejich nové domoviny.
Peníze důležité, ale nestačí
Podle očekávání jsou v se životem více spokojeni lidé, kteří mají hodně přátel a žijí v partnerském svazku, než osoby osamělé.
Svou roli hrají také peníze. Osoby s vyšším příjmem bývají obvykle šťastnější než lidé chudí. Ovšem i tady se projevuje vliv politických a společenských souvislostí. Takže bohatí Skandinávci, s vysokou mírou důvěry ve vládu a justici, jsou obecně spokojenější než obdobně bohatí Italové, jejichž důvěra ve státní instituce je nevelká.
Výzkumníci z Cambridge zatím nevědí, jestli do svého výzkumu zařadí i nové unijní země. Bylo by zajímavé poznat, kam by se jejich obyvatelé v pocitu štěstí a spokojenosti se životem zařadili.
Cena Marie Curieové
Koordinátorka výzkumu Luisa Corradová za svou práci dostala Cenu Marie Curieové, udělovanou Evropskou komisí vědcům, kteří nejvíce vynikli v programu umožňujícím badatelům studium a výzkum v různých evropských zemích.
Doktorka Corradová takto získala stipendium na to, aby po zkušenostech z italských univerzit mohla odejít do Cambridge.
Ocenění však byla v Bruselu předána ve stejný den jako Descartovy ceny, což je nejvyšší evropské ocenění za výzkum. Takže poněkud zanikla v jejich stínu.
| Čtěte také: Vědci převzali nejprestižnější evropské ceny |
