Informoval o tom britský odborný časopis The Lancet, který shromáždil a vyhodnotil data z mnoha studií vypracovaných na toto téma.

Sebevražda představuje desátou nejčastější příčinu úmrtí.

Více než 30 procent případů připadá na Čínu. Znepokojivý je prý tento jev rovněž ve státech bývalého Sovětského svazu.

V Evropě je množství sebevražd vyšší v severských zemích, což odborníci spojují se zeměpisnou polohou, přesněji s kratším slunečním svitem během dne.

Nejvyšší sebevražednost loni hlásila Litva. S tímto problémem se potýkají i další pobaltské státy Estonsko a Lotyšsko.

Česko se statisticky pohybuje spíše ve středu pomyslného žebříčku evropských zemí.

Čína se vymyká

V rozvinutých zemích se k sebevraždě odhodlá dvakrát až čtyřikrát více mužů než žen a tento poměr se zřejmě prohlubuje.
Naopak v Číně odchází ze světa v důsledku sebevraždy více žen než mužů.

Ve většině zemí světa jsou nejvíce postiženy starší osoby, i když mladých lidí mezi sebevrahy přibývá.

Nejvíce sebevražd je spácháno na jaře, týká se to hlavně mužů; zvýšené riziko sebevraždy hrozí osobám narozeným na jaře nebo počátkem léta, a to hlavně ženám.

Není překvapením, že nezaměstnaní se uchylují k sebevraždě více než lidé pracující.

Riziko sebevraždy zřejmě zvyšují i některé profese, jako jsou například lékaři nebo léčitelé, kteří mají snadný přístup k lékům. Zvlášť se to potom týká anesteziologů.

Muži jsou k sobě krutější

Muži si vybírají krutější prostředky (oběšení nebo zastřelení), ženy dávají přednost otrávení.

Svoji roli hraje přístupnost k vražedným prostředkům.

Ve Spojených státech hraje roli dostupnost střelných zbraní. V rozvojových zemích na venkově je hlavní používanou metodou požití pesticidů.

Velkým rizikovým faktorem jsou poruchy duševního zdraví. Devadesát procent lidí, kteří dobrovolně skončí svůj život, trpí psychickými problémy.

Deprese zvyšují riziko sebevraždy patnáctkrát až dvacetkrát, uvádí časopis The Lancet.

Počet sebevražd v ČR klesá

Česko se v mezinárodním srovnání dlouhou dobu řadilo mezi země s nejvyšší úrovní sebevražednosti, v sedmdesátých letech patřilo k nejvyšším v Evropě.

V důsledku trvalého poklesu se ale nyní pohybuje spíše ve středu pomyslného žebříčku spolu například s Rakouskem. Nízké počty sebevražd vykazují již po mnoho desítek let státy jižní Evropy.

Sebevražednost v Česku je nejnižší od konce 19. století a rok od roku klesá, řekl loni v říjnu psychiatr Cyril Höschl.

V roce 2007 si vzalo život přibližně 1400 Čechů. Na poklesu počtu sebevražd se podle něj podepisuje častější předepisování antidepresiv, snazší přístup k psychiatrické péči a dostupnost linek důvěry, poraden a center pomoci.

Pozitivní trend nízké sebevražednosti ale podle Höschla může zvrátit současná finanční krize, pokud přeroste v hlubší a déletrvající stav.