Oslavy příchodu nového roku patří pravděpodobně mezi nejstarší svátky, které lidstvo vůbec kdy oslavovalo. Zřejmě jako první oslavovali nový rok čtyři tisíce let před naším letopočtem v Babylónu. Veselení starých Babylóňanů nemělo však vůbec nic společného s naší představou nového roku.
Počátek nového roku byl stanoven na první úplněk po prvním jarním dnu. Při této příležitosti plesalo a jásalo po dobu jedenácti dnů, přičemž na každý den připadal zcela speciální způsob slavení, takže naše praxe s několikahodinovou noční zábavou působí ve srovnání se starověkými oslavami poněkud vybledle.
Asijský Nový rok
Vícedenní oslavy příchodu nového roku jsou ale v některých částech světa stále živé. Mezi ně patří většina asijských zemí, kde se ovšem datum Nového roku vypočítává převážně podle lunárního kalendáře a je tedy pohyblivý. Oslava Nového roku tady však platí za významnější svátek než jsou například Vánoce.
Pravděpodobně nejznámější slavící maratón se uskutečňuje v Číně, kde oslavy trvají patnáct dnů a každý z nich je zasvěcen jiné tradici. První den Nového roku je například ve znamení masového půstu, protože vyhýbání se masu tento den zajišťuje údajně dlouhý a šťastný život v budoucnu. Pátý den je zase, podle tradice, zakázáno navštěvovat kohokoli ze svých známých a přátel, protože by to přineslo neštěstí všem zúčastněným.
Oslavy Čínského Nového roku jsou však především ve znamení rodiny, oslavování dobrých duchů a vyhánění ďábla (k čemuž slouží například i složité vystřihované papírové ornamenty vylepované do oken, které se už dávno staly charakteristickým znakem tohoto svátku). V rodinném kruhu se setkávají nejen všichni žijící členové, ale vzpomíná se i na zemřelé předky a prokazuje se jim náležitá úcta.
Vietnamský novoroční stromek
Podle lunárního kalendáře vyměřují svůj Nový rok i ve Vietnamu, kde jeho oslavu nazývají Tet Nguyen Dan (zkráceně Tet). V překladu znamená tento název první ráno prvého dne nového období. Oslavy jeho příchodu trvají obvykle sedm dnů a lidé věří, že to, jak se budou v jejich průběhu chovat, ovlivní jejich osud v nadcházejícím roce.
Je to tedy čas, kdy alespoň dočasně ustávají všechny hádky a setkávají se všichni rodinní příslušníci a přátelé. V tomto období je zakázáno uklízet, protože spolu se smetím by se vymetlo z domu i štěstí. Domy se zdobí žlutými květy, symbolem štěstí, a před obydlími stojí jakási obdoba vánočního stromku. Bambusovému stvolu se osekají spodní listy a vrcholek se ozdobí červeným papírem, který údajně zahání zlé duchy.
Tento novoroční stromek stojí před vietnamskými domy po dobu sedmi dnů, které Tet trvá. Součástí oslav je samozřejmě tradiční jídlo, jehož součástí je například hrách, či rýžový koláč servírovaný na banánovém listě.
Jihoamerické tradice
Oslavy příchodu nového roku jsou v Jižní Americe často ve znamení květin. Například brazilské ulice jsou vyzdobené jasnými barvami, množstvím zvonků a květů. Po půlnoci se servíruje pozdní večeře, jejíž hlavním chodem je čočka. (Zvyk pojídat na Nový rok čočku, hrách, koblihy a další potraviny kulatého tvaru je rozšířený po celém světě. Kruh symbolizuje uzavření starého roku a začátek nového).
Zvyk tančit a veselit se v ulicích až do svítání je podobný našim novoročním oslavám. V těch městech, kde je ale pláž, o půlnoci vstupují lidé do moře a podle tradice si musí nechat omýt nohy sedmi vlnami a přinést moři květinovou oběť. K ránu se potom na plážích rozhoří tisíce svíček.
V Ekvádoru se zase na oslavu příchodu nového roku vyrábějí jakýsi panáci, kteří jsou vycpaní starými novinami a oblečeni tak, aby co nejvíc připomínali lidskou postavu. Panák je potom vystaven před každý dům a má symbolizovat starý rok, který je už minulostí. V rámci toho o půlnoci každá rodina svého panáky zapálí a přivítá tak nové období. Vzhledem k tomu, že náplní panáků jsou i nejrůznější prskavky a rachejtle, jejich hromadné explodování zahajuje první minuty nového roku.
Podobnou tradici vyrábění panáků napodobujících lidské postavy mají i v Bolívii, kde vyrábějí postavičky ze dřeva a slámy. Ty se věší nad domovní dveře, nebo staví v jejich blízkosti a mají odhánět neštěstí a zlé duchy v novém roce.
Evropská varianta
Ve Španělsku je novoroční tradicí pojídání dvanácti vinných hroznů. Tato praxe pochází z časů středověku, kdy dal španělský král rozdělit mezi své poddané přebytky z vinobraní. S konzumací hroznů se začíná v okamžiku, kdy hodiny začínají bít půlnoc. Podle tradice by člověk měl s každým úderem hodin sníst jeden hrozen a zajistit si tak štěstí na patřičný měsíc roku.Samozřejmě není možné stihnout zkonzumovat každý hrozen zvlášť, takže Španělé vítají nový rok s ústy nacpanými hroznovým vínem.
V Řecku se k Novému roku peče speciální pečivo z chlebového těsta, do něhož se zapékají nejrůznější předměty pro štěstí. Pro toho, kdo je objeví, by měl být nadcházející rok obzvláště úspěšný a šťastný. Kromě toho řecké děti dávají své boty ke krbu nebo kamnům a svatý Vasil, který je patronem Řecka, jim do nich naděluje drobné dárky.
V Rumunsku lidé věří, že z noci na Nový rok získávají zvířata možnost mluvit lidskou řečí. Ten, kdo je by je však náhodou zaslechl, bude mít celý příští rok mimořádnou smůlu.
Dánové zase celý rok schraňují staré porcelánové nádobí, které už není k užitku. V noci na Nový rok s ním pak přicházejí k domům svých přátel a rozbíjejí jej před jejich dveřmi. Čím větší hromadu střepů totiž lidé ráno na Nový rok před svými dveřmi najdou, tím více štěstí se v novém období dočkají. #reklama
