Jak fyzikové napodobí velký třesk? Vědec odpovídal

Josef Tuček, jet
12. 9. 2008 14:20
Online rozhovor o největším urychlovači částic na světě
Simulované uvolnění a pak zánik tajuplné částice Higgsův boson, jak by vše mělo probíhat v novém urychlovači.
Simulované uvolnění a pak zánik tajuplné částice Higgsův boson, jak by vše mělo probíhat v novém urychlovači. | Foto: CERN

Praha - Tento týden začal pokusný provoz v největším urychlovači částic na světě. Ale až v příštích měsících chtějí vědci spustit experimenty naplno: budou v něm vysílat malé částice téměř rychlostí světla proti sobě tak, aby se čelně srazily.

Věří, že takto napodobí  v malém měřítku podmínky, jaké panovaly těsně po velkém třesku, neboli vzniku vesmíru.

Zařízení se jmenuje Velký hadronový urychlovač (LHC) a provozuje jej Evropská laboratoř pro fyziku částic CERN v Ženevě. Na přípravě zařízení a experimentů se podílí asi osm tisíc fyziků z celého světa. I z České republiky, která je členem laboratoře CERN.

Více čtěte:

Průřez Velkým hadronovým urychlovačem pod hranicí mezi Švýcarskem a Francií: Modře je značen 27 kilometrů dlouhý, podzemní kruhový tunel pro urychlování částic. Šedě je pak zobrazena trubice pro přívod částic do urychlovače. Čtyři prostory pro uskutečňování hlavních experimentů jsou spojeny s povrchem šachtami dlouhými od 50 do 150 metrů.
Průřez Velkým hadronovým urychlovačem pod hranicí mezi Švýcarskem a Francií: Modře je značen 27 kilometrů dlouhý, podzemní kruhový tunel pro urychlování částic. Šedě je pak zobrazena trubice pro přívod částic do urychlovače. Čtyři prostory pro uskutečňování hlavních experimentů jsou spojeny s povrchem šachtami dlouhými od 50 do 150 metrů. | Foto: CERN
Vědci spustili urychlovač, který napodobí Velký třesk
Nový urychlovač částic má pomoci vyjasnit vesmír

Na prahu obrovských objevů

Vědci si od experimentů, které potrvají minimálně deset let, hodně slibují. Doufají, že zjistí, zda srážkou subatomárních částic vznikne hmota, z jaké je sestaven náš vesmír. Očekávají, že najdou Higgsův boson, tajemnou částici, která je teoreticky předpovězená, ale dosud v praxi nepotvrzená. Věří, že její prokázání v praxi prozradí více o složení vesmíru kolem nás. Celkově předpokládají, že jsou díky tomuto zařízení na prahu objevů, které změní fyziku.

Neobávají se však, že v urychlovači vznikne mikroskopická černá díra, která do sebe pohltí okolní hmotu, i když i část fyziků dříve vyslovila takovéto katastrofické obavy.

"I kdyby se nám nepodařilo Higgsův boson najít, určitě bychom pozorovali příznaky jiného mechanismu. V určitém smyslu by to bylo ještě zajímavější," hodnotil v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Odpovídal také na další otázky čtenářů o urychlovači i o účasti českých vědců na připravovaných experimentech..

Odpovězeno: 12. 09. | 12:56Autor: zvědavec

Otázka: proč se prosím vás ten urychlovaš jmenuje hadronový? v češtině to zní dost divně... děkuji za odpověď

Jiří Rameš: Dobrý den, děkuji za otázky, i za tuhle dobrou na začátek. Opravdu to nesouvisí s hadry. Název pochází z řečtiny, kde to znamená něco jako "tlustý". Označují se tak částice jako proton, neutron a jim podobné. Vedle toho existují leptony, z řeckého "tenký", například elektron a neutrino.

Odpovězeno: 12. 09. | 12:59Autor: jarda

Otázka: zajimalo by mne, proc je zarizeni pro uskutecneni pokusu instalovano tak hluboko v podzemi. a uskodilo by cloveku, kdyby se v beznem odevu prochazel v tom "tunelu" behem pokusu? diky a preji pekny den

Jiří Rameš: Tunel je v podzemí především proto, že by nebylo možné vykoupit pozemky na povrchu. Nicméně během pokusů je v bezprostřední blízkosti urychlovací trubice tvrdé gama záření, takže by to člověku uškodilo. Proto jsou pro přístup techniků přísné předpisy.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:02Autor: Bundiprd

Otázka: Dobrý den. Zajímalo by mne, jaká je pravděpodbnost vytvoření miniaturní červí díry v tomto urychlovači. Některé teorie říkají, že by se takováto červí díra dala použít pro komunikaci s budoucností. Je něco takového možné ?
Díky za odpověď

Jiří Rameš: Má smysl mluvit o červích děrách jako o řešeních Einsteinových rovnic, ale neumím si představit, jak je vytvořit prakticky.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:05Autor: Polda

Otázka: Dobry den,
zajimalo by mne, kdy budou v provozu vsechna pracoviste LHC a kdy pojede tzv. na plny vykon. Za jakou dobu se ocekavaji prvni vysledky a kdy se predpoklada objeveni Higgsova bosonu? :) Pokud by nedoslo k jeho detekci, jak vazna rana by to byla pro standardni model?

Jiří Rameš: Na plný vykon, když všechno půjde dobře, za několik měsíců. Přesněji to říci nejde.První výsledky zhruba po roce chodu, Higgsův boson ještě o něco déle (cca dva roky). Pokud by nedošlo k jeho detekci, není to tragédie. Určitě bychom v tom případě pozorovali příznaky jiného mechanismu, který souvisí s hmotami částic. V určitém smyslu byto bylo ještě zajímavější.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:07Autor: Kohn

Otázka: A jaka je pravdepodobnost, ze ty testy na LHC lidstvo neprezije? Je to srovnatelne s padem asteroidu, ci je ta pravdepodobnost o nekolik radu vetsi, nebo naopak mensi? Mohou fyzici na 101% zagarantovat, ze nemuze dojit k zadnemu fatalnimu vysledku? Pohadky o vyssi energii kosmickeho zareni prosim ne

Jiří Rameš: Podle mého nejlepšího svědomí nulová. Pád asteroidu naproti tomu astronomové označují jako docela reálnou možnost. Na 101 procent nejde zagarantovat nic, ze samé definice procent. Pokud je pro vás argument s kosmickým zářením pohádka, těžko s tím něco udělám. Já ho považuji za přesvědčivý.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:10Autor: jindrich

Otázka: Dobry den, odpovedeli si uz fyzikove otazku, za jakych okolnosti cerne diry vznikaji? Pokud totiz na tuto otazku neexistuje odpoved, je nezbytne pocitat i s variantou, ze cerne diry vznikaji treba i tim, ze nekdo postavi zarizeni, ktere jeji vznik zapricini. Nebo jsme jedini tvorove v celem vesmiru?

Jiří Rameš: Ve vesmíru vznikají černé díry celkem známým způsobem tak, že se obrovská hmota zhroutí "do sebe". V urychlovači s velkou pravděpodobností černé díry nebudou vznikat, musely by být splněny velmi speciální předpoklady. Nešlo by o miniaturní bratříčky "obyčejných" černých děr, jaké známe z astronomie.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:11Autor: Obyčejný jouda

Otázka: Dobry den pane fyziku, proc se predpoklada, ze vznikne-li miniaturni cerna dira, propadne se tzv. sama do sebe a zanikne?

Jiří Rameš: Nepropadne se sama do sebe, spíše se dá říci, že se ihned po vzniku zase "vypaří".

Odpovězeno: 12. 09. | 13:12Autor: JT

Otázka: LHC je prý naprosto bezpečný.Argumentuje se tím,že existují částice s větší energií,a že se dosud nic nestalo.Ale ono se stalo!Jsou indicie o existenci černých děr.A to,že jsou přirozeným stadiem vývoje hvězdy je jen naše hypoteza.Není černá díra přirozeným stadiem naivníé civilizace jako je naše?

Jiří Rameš: Myslíte, že všem černým děrám ve vesmíru předcházely pokusy na urychlovačích?

Odpovězeno: 12. 09. | 13:14Autor: naivka

Otázka: Dobrý den. Vím, že to je naivní otázka, ale má někdo z fyziků představu, co bylo PŘED Velkým třeskem?

Jiří Rameš: To je naopak správná otázka. V hlavním proudu fyziky na ni neumíme odpovědět, ale existují teoretikové, kteří se tím zabývají a formulují o tom hypotézy. Na tohle ovšem LHC neodpoví.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:15Autor: klerik

Otázka: DObrý den , chci se zeptat, jak můžete napodobit podmmínky, které byly před velkým třeskem, aby bylo možné stejného efektu.
děkuji.

Jiří Rameš: Nemůžeme, nebude.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:16Autor: Mirek

Otázka: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli ČR bude mít své stálé zástupce v Ženevě a jestli existuje "scénář" (seznam) experimentů, které se plánují?

Jiří Rameš: V CERN v každém okamžiku pracuje několik desítek vědců, techniků a studentů z ČR. Seznam a popis experimentů lze nejlépe najít na webu, i v češtině, stačí zadat do vyhledávače např. LHC experiment.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:21Autor: PC

Otázka: Co je to Higgsova castice?
dekuji

Jiří Rameš: Není lehké odpovědět několika slovy. Částice se chovají jinak, než jsme zvyklí z našeho okolí. Nejsou to kulečníkové koule. Jsou to v jistém smyslu částice, v jistém smyslu pole. Vzájemnou interakcí částic s Higgsovým polem získávají tyto částice hmotnost vnitřně konzistentním způsobem. Higgsova částice je něco, co zbyde a chová se jako jedna další částice. Její objev by přispěl k našemu přesvědčení, že to máme dobře.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:23Autor: Radim

Otázka: Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli si jsou vědci jisti, že se jim to nevymkne z rukou?Vím, že mají vše nanejvýš pečlivě propracované,ale přesto jsem četl,že měl Steven Hawking jisté obavy.Rád bych slyšel názor odborníka a ne jen"drby".Přeci jen,tak veliká energie...Nikdo nemůže nic předvídat.Děkuji

Jiří Rameš: V posledním Newsweeku říká Hawking pravý opak: "Ne, Zemi to nespolkne." Jinak jsem už na podobnou otázku odpovídal.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:26Autor: Lukas

Otázka: Dobry den, slysel jsem ze pomöci toho urychlovace by se mohly objevit nove dimenze... Co by to pro nas znamenalo a pochopili by jsme uz konecne "co to je" cas??? diky

Jiří Rameš: Našim smyslům jsou přístupné tři prostorové dimenze. Na druhé straně existují teorie, které si přítomnost dalších dimenzí přímo vynucují. Ty ovšem musejí být "dobře schované", jinak bychom o nich věděli. Fyzikové formulují různé teorie, některé z nich zacházejí právě s vyššími dimenzemi takového typu, že by na LHC mohly být vidět jejich nepřímé experimentální důsledky. Mimo jiné, jedině v případě existence "správně vyladěných" vyšších dimenzí má vůbec smysl mluvit o černých děrách na LHC. S časem je to složité, myslím, že ne.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:27Autor: XXX

Otázka: I když se jedná o naprosto unikátní projekt, množství informací pro veřejnost tomuto faktu vůbec nenasvědčuje. Jak se vyrovnáváte se skutečností, že veřejné mínění informované části laické veřejnosti je vůči zmíněným experimentům vcelku jednoznačně negativní?

Jiří Rameš: Za prvé si nemyslím, že je množství informací pro veřejnost malé. Za druhé jde o to, jaké části. Já jsem se setkal převážně se zájmem o věc a pozitivními ohlasy.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:28Autor: Michal

Otázka: Dobrý den, kdy lze očekávat dosažení plného výkonu urychlovače, a kdy vyhodnocení prvních experimentů na této úrovni?

Jiří Rameš: Na to už jsem odpovídal.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:28Autor: Eduard Machalek Zlin

Otázka: Dobry den, nebylo by lepsi par i vice let stavet neco takoveho ve vesmiru, treba i k vuli obrovskym financnim narokum a pak to tam i testovat nez riskovat neco svim spusoben nekontrolovatelneho v nasem jedinem domove?! vsichni vyme ze reakce hadronoveho urychlovače "muze je!". nevyspitatelna!!!

Jiří Rameš: Ve vesmíru byto v současné době přesahovalo naše finanční i technické možnosti.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:29Autor: brontik

Otázka: Máte odpověď na otázku, proč se tento projekt tak málo prezentoval v mediích, když je vše tak čisté, legální, bezpečné pro Zemi a vše živé na ni? Je to jako s atomovou bombou, vědělo se, že je ničivá, ale až na Japoncích se zkoumalo, co vlastně dokáže. Zdá se mi to až příliš paralelní-ale tady jde o

Jiří Rameš: Znovu bych odpověděl, že mám přesně opačný pocit. Srovnání s atomovou bombou je silně zavádějící.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:30Autor: brontik

Otázka: o daleko ničivější energii-pokud se vymkne z rukou-což není nikdy vyloučeno- pak Bůh s námi i Vámi...vědci zatím tleskají-budou mít pak ještě ruce k tomu, aby si zatleskali, je to šílené a kdo má děti......ví proč tak uvažuje!!!

Jiří Rameš: Odpověď je u první půlky otázky.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:31Autor: brontik

Otázka: Nevíme co nás může potkat příští sekundu života, ale za drahé peníze se šťáráme ve věci, kterou si naše mozky nedokáží ani představit, natož napodobit-co byl Velký třesk...a co bylo před ním-ví to vůbec někdo z vás učených?

Jiří Rameš: Znovu chci zdůraznit, že nejde o "napodobování" velkého třesku v pravém slova smyslu. Jinak si myslím, že zkoumat neznámé má smysl a posouvá to lidstvo kupředu.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:32Autor: Michal Veliký

Otázka: Jak si můžete byt tak jistí, že se kromě černé díry nemůže vytvořit, případně stát uplně něco jiného? Jaké je proti tomu opatření.

Jiří Rameš: Jak si můžeme být jisti, že v lese za domem nežije hejkal?

Odpovězeno: 12. 09. | 13:35Autor: Martin Joniak

Otázka: Můžete mi prosím prozradit, jakým způsobem a jakými technologiemi se na LHC podílela Česká republika? Děkuji.

Jiří Rameš: Je třeba rozlišovat mezi vlastním urychlovačem LHC a jednotlivými experimenty, které na něm budou probíhat. Česká republika významně přispěla vývojem a dodáním komponentů i lidské síly k experimentům ATLAS, ALICE a TOTEM. Na těchto experimentech budeme dále spolupracovat během chodu urychlovače. Co se týče technologií, zmíním alespoň polovodičové detektory pro ATLAS.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:37Autor: M

Otázka: Dobrý den, možná trochu bulvární otázka, ale mají vědci nějaký "záložní plán", co dělat v případě vzniku černé díry? Nebo je riziko tak nízké, že není potřeba se tímto vůbec zabývat? Děkuji za odpověď.

Jiří Rameš: Rozhodně bych nemluvil o riziku. Černá díra, pokud vznikne za velmi speciálních okolností, o kterých jsem se zmiňoval, představuje zajímavou fyziku a nic nesežere.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:40Autor: David Karásek

Otázka: Dobrý den,jakými fyzikálními veličinami měříte výsledek vašich pokusů a jaké měřící přístroje k tomu používáte? Děkuji

Jiří Rameš: Přístroje jsou v podstatě detektory částic různého typu. Detektor, jako například ATLAS, je kombinací různých subdetektorů, které pracují ve vzájemné součinnosti. Veličiny: energii měříme v elektronvoltech a jejich násobcích (GeV, TeV).

Odpovězeno: 12. 09. | 13:42Autor: bj

Otázka: Myslíte si, že je možné užít vtípek Carla Rubbii ohledně Neapolských odpadků v praxi? Co stane s časticí, která vletí do černé díry v urychlovači, pokud je pravděpodobné, že se strefí v daný čas do právě vzniklé černé díry?
Teoreticky - je možno pozorovat v urychlovači černou díru. Je opravdu černá?

Jiří Rameš: Takovou černou díru, která by pohlcovala odpadky a vydávala energii k našemu užitku, nemáme a mít nebudeme. Černá díra v experimentech, pokud fyzika její vznik vůbec umožňuje, by se projevila jako určité specifické uspořádání částic vzniklých po srážce, které bychom pozorovali v detektoru.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:44Autor: bj

Otázka: Trošku odlišná otázka – myslíte si Vy osobně, že by bylo fér udělit někomu Nobelovu cenu v rámci zásadního objevu díky urychlovači, když se na stavbě a experimentech podílely (budou podílet) stovky lidí? Děkuji za odpovědi

Jiří Rameš: To je otázka, která tne do živého. Například v případě, že by došlo k objevu Higgsova bosonu se spekuluje o tom, že by Nobelovu cenu dostal samotný Higgs, který ho teoreticky předpověděl, a nikoli nějaký experimentátor.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:48Autor: petr

Otázka: zdravi
pri te srazce tech castic vznikne obrovske mnozstvi energie a tato energie nusi byt nejak odvedena pric aby se urichlovac nerozletel z nakresu neni nic podobneho videt tedy moje otazka jak odvedete vzniklou energii
dekuji za odpoved

Jiří Rameš: Ona zase není tak velká. Když se vyjádří 600 milionů srážek za vteřinu při 14 TeV každá v lidských jednotkách jako joulech, není to tak velké číslo, můžete zkusit. Energie celého svazku při plném plánovaném výkonu je ovšem něco jiného, je třeba to nezaměňovat. Se svazkem jako celkem se zachází velice opatrně.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:50Autor: Martin

Otázka: Dobrý den, jste ochoten dát ruku do ohně za to, že kdyby se CERN objevil nějaký zásadní extra objev, že nebude takticky ututlán před veřejností ? CERN je stavěn za peníze daňových poplatníků EU a dost by mě iritovalo, kdyby si výsledky výzkumu "náhodou" patentovala "spřátelená" firma.

Jiří Rameš: Jsem ochoten. Nejde o komerční výzkum, výsledky se zveřejňují, je to závazné pravidlo.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:53Autor: Tomáš Hofman

Otázka: Dobrý den, můžete prosím vysvětlit k čemu slouží pixelové detektory v projektu ATLAS, které byly vyrobeny v ON Semiconductor v Rožnově p. R.? Děkuju za odpověd a přeju hezký den.

Jiří Rameš: Jsou to desky s velmi přesnými čidly o malých rozměrech vytvořené technikou integrovaných obvodů. Slouží k přesné detekci drah částic.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:53Autor: sněženka

Otázka: dobrý den. máte vy sám z pozice vědce a fyzika nějakou odpověď na otázky : kdo jsme ? odkud jsme přišli ? kam směřujeme ? ....

Jiří Rameš: Z pozice vědce a fyzika nikoli.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:54Autor: sněženka

Otázka: věříte v boha ?

Jiří Rameš: Odpovím s Cimrmanem: Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že mě Pán Bůh potrestá.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:55Autor: sněženka

Otázka: věříte, že existuje inteligentní mimozemský život ? pokud ano, kde tedy všichni jsou ?

Jiří Rameš: Těžko říci.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:56Autor: sněženka

Otázka: co si myslíte o mamutí teorii, tedy o teorii strun ? opravdu existují v přírodě vyšší dimenze ?

Jiří Rameš: Teorie strun je úžasný výtvor lidského ducha. Přímý kontakt s experimentem zatím není a nejspíš dlouho nebude. Vyšší dimenze k teorii strun patří, co se týče LHC, už jsem o nich psal.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:57Autor: sněženka

Otázka: mohl byste stručně popsat rozdíl mezi černou dírou a černou minidírou ? černá díra vzniká, když je stlačeno velké množství hmoty (energie) pod určitý poloměr. to je, v co doufáte při pokusech na LHC ?

Jiří Rameš: K tomu jsem se už vyjadřoval na několika místech.

Odpovězeno: 12. 09. | 13:59Autor: sněženka

Otázka: jak se při případném vzniku černé díry srovnáte s "informačním paradoxem" ? pokud je pravdivé tvrzení, že z černé díry žádná informace nepronikne ven, jak ji vlastně chcete zkoumat ?

Jiří Rameš: Je to složité. Za prvé o velkých černých děrách víme díky gravitaci. Za druhé podle Hawkinga černé díry září, čím menší černá díra, tím víc. O speciálních miniaturních černých děrách na LHC, pokud existují, bychom se dozvídali právě prostřednictvím záření.

Odpovězeno: 12. 09. | 14:01Autor: sněženka

Otázka: přeji vám hezký den.

Jiří Rameš: Já také přeji hezký den všem, děkuji za otázky, víc se toho už nedá zvládnout.

 

Právě se děje

Další zprávy