holocaust

Zemřela Hana Hnátová, sestra Arnošta Lustiga, která přežila holokaust

V noci na pátek zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust. Bylo jí 98 let, informovala o tom její rodina.

Hana Hnátová se narodila 20. června 1924 v Praze v židovské rodině Lustigových. Podle projektu Paměť národa byla v listopadu roku 1942 společně se svým bratrem, matkou a sestřenicí Věrou, která žila s rodinou Lustigových, deportována do ghetta v Terezíně. Otec přijel kvůli pracovnímu nasazení na veřejně prospěšné práce o několik měsíců později.

Do Osvětimi byli nejprve v září 1944 převezeni otec a bratr, otec tam zahynul. Hana Hnátová se v říjnu 1944 dobrovolně přihlásila do transportu do Osvětimi s matkou a sestřenicí Věrou. Po kratší době v Osvětimi byly vybrány na práci do pracovního tábora Freiberg, pobočného tábora Flossenbürgu, kde pracovaly v továrně na letadla. V dubnu 1945 při evakuaci tábora byly transportovány do Mauthausenu, kde se začátkem května 1945 dočkaly osvobození americkou armádou.

Zdroj: ČTK

Zemřel přeživší holokaustu a vědec Felix Kolmer

Ve věku 100 let dnes zemřel Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. Potvrdil to předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s Českou tiskovou kanceláří, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

Nakonec údajně zůstal jediný, kdo cestu vyzkoušel. Později prošel vyhlazovacím táborem v Osvětimi a díky kuriózním útěkům se na samém konci války dostal na svobodu. Generaci Němců, která páchala nacistické zločiny, dodnes neodpustil. Vraždy odpustit nelze, řekl Kolmer v roce 2015, kdy mu bylo 92 let.

Zdroj: ČTK

V Letech začne demolice vepřína, na jeho místě vyroste památník holokaustu Romů

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které na ni dal stát, sdělila Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje.

V místě byl za války tábor a později tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13 tisíc prasat. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.

Zdroj: ČTK

Česko připravuje národní strategii boje proti antisemitismu, řekl Lipavský

Ministerstva zahraničí a vnitra, další resorty a židovské organizace připravují národní strategii boje proti antisemitismu. Soustředit se bude na legislativní opatření, vzdělávání a boj s nenávistnými projevy na internetu. Ve videopříspěvku na čtvrteční připomínce mezinárodního dne památky obětí holokaustu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

"Připomínání tragédie holokaustu a uchovávání svědectví o něm nás učí lépe rozpoznávat nebezpečné tendence, které se mohou proměnit v hrůzný konec," uvedl šéf diplomacie.

Z výzkumu o projevech antisemitismu a extremismu v Česku podle Lipavského vyplývá, že je v zemi poměrně nízký počet registrovaných incidentů s antisemitským podtextem. "Na to můžeme být hrdí, nicméně i u nás dochází k nárůstu počtu projevů antisemitismu a dalších forem rasové nesnášenlivosti na internetu. To se dotýká i romské menšiny," dodal ministr. Právě tím zdůvodnil vznik nové národní strategie.

Zdroj: ČTK

Žďárský soud uznal vinnými jednatelku i vydavatelství kvůli popírání holokaustu

Soud ve Žďáru nad Sázavou ve čtvrtek uznal vydavatelství Bodyart Press a její jednatelku Hedviku Fiksovou vinnými z přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Důvodem bylo vydání a šíření knihy Davida L. Hoggana Mýtus šesti milionů, která popírá holokaust. Fiksová dostala peněžitý trest 15 tisíc korun, společnost 45 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, obžalovaní i státní zástupkyně Lenka Budzińská si nechali lhůtu na odvolání.

"Případný opravný prostředek zvážím teprve po doručení a prostudování písemného vyhotovení rozhodnutí," řekla Budzińská. Lhůtu na odvolání si ponechal i obhájce Martin Zobač, který požadoval zproštění.

Kniha vyšla v roce 2016 nákladem 600 až 800 kusů, uvedla dnes před soudem Fiksová. Většina se prodala. Podle Fiksové byla kniha vydaná ke studijním účelům. S tímto závěrem se soud neztotožnil. Ke svému rozhodnutí využil také znalecký posudek vypracovaný Masarykovou univerzitou v Brně.

Popírání genocidy je podle českého práva trestným činem a lze jej potrestat až třemi lety vězení.

Zdroj: ČTK

V Praze 2 přibylo na chodnících 13 Kamenů zmizelých za oběti holokaustu

V Praze 2 v úterý přibylo na chodnících 13 nových Kamenů zmizelých čili Stolpersteinů. Jsou umístěny na Fügnerově náměstí, Rašínově nábřeží a v ulicích Gorazdova, Vinohradská nebo U Kanálky. Kameny připomínají oběti holokaustu a nacistického režimu, kteří se do svých domovů po deportaci už nevrátili. Oznámila to mluvčí radnice Andrea Zoulová.

Kostky s mosazným povrchem jsou vsazovány do chodníků před domy, které byly posledním útočištěm obětí holokaustu a nacistického režimu. Každá kostka je připomínkou konkrétního lidského osudu. "Projekt, který nás má přimět ke krátkému zastavení a zamyšlení, tady na 'dvojce' rozhodně plní svůj účel a pokládání nových kamenů se stalo již tradicí, kterou na radnici podporujeme i formou grantů," uvedla starostka Jana Černochová (ODS).

Autorem projektu je německý umělec Gunter Demnig. První kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Záhy se projekt rozšířil do celého světa. V dlažbě chodníků českých měst jsou od roku 2008. V Praze na Josefově tehdy bylo umístěno prvních deset Kamenů zmizelých. Nyní je jich v metropoli přes 300.

Zdroj: ČTK

Van der Bellen v Osvětimi: Z Rakouska byly nejen oběti, ale i pachatelé

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi otevřel novou rakouskou expozici. "Je naší vůlí a povinností připomínat, že nejen oběti, ale i pachatelé nacistických zločinů byli součástí rakouské společnosti a byli jí formováni," řekl prezident podle rakouské tiskové agentury APA. "Naše dějiny nelze konfrontovat jen s polovinou příběhu," dodal předseda rakouské sněmovny Wolfgang Sobotka.

Dřívější expozice představovala Rakouska jako první oběť německého nacismu v Evropě kvůli jeho pohlcení Německem v roce 1938 a do značné míry opomíjela spoluzodpovědnost Rakušanů. Tato expozice byla uzavřena v roce 2009, připomněla agentura DPA.

"Musíte chránit svou generaci před zkušeností holokaustu. Tím uctíte památku těch, kteří neměli šanci promluvit, když umírali," zdůraznil během ceremoniálu bývalý osvětimský vězeň Marian Turski. Jen bývalí rakouští vězni tábora mají podle něj právo říkat, že Rakousko bylo obětí německého nacismu, zatímco spousta jiných Rakušanů sloužila mašinérii nacistického teroru. Turski podle televize TVN 24 ocenil, že jedním z hrdinů nové výstavy je někdejší rakouský komunista Hermann Langbein, který v Osvětimi patřil k zakladatelům hnutí odporu. Po válce se stal jedním ze zakladatelů mezinárodního osvětimského výboru, který se snaží pomoci bývalým vězňům.

V Osvětimi, kterou Němci po porážce Polska přičlenili k nacistické říši, vznikl v roce 1940 koncentrační tábor, ve kterém byli nejprve vězněni Poláci. O dva roky později vznikl tábor Osvětim-Březinka, který se stal největším nacistickým vyhlazovacím táborem. Nacisté zde podle odhadů zavraždili 1,1 milionu lidí, převážně Židů, ale také Poláků, Romů a sovětských zajatců a vězňů z dalších zemí. Z přibližně 65 500 rakouských Židů, kteří se stali oběťmi holokaustu, jich zahynulo v Osvětimi více než 11 000.

Zdroj: ČTK
Pokračovat