reklama
 
 

Holmesova kometa se setkala s Kalifornií. Na obrázku

7. 4. 2008 11:44
Ocenění za zachycení krásy vesmíru putuje do Plzně

Praha - Jestli nějaký vesmírný objekt upoutal v posledních měsících pozornost českých astronomických fotografů, je to bezesporu Holmesova kometa.

Tento fascinující, ale také záhadný vesmírný poutník se na naší obloze znovu objevil loni v říjnu.

Od té doby už třikrát vyhrál snímek inspirovaný touto kometou ocenění česká astrofotografie měsíce v soutěži vyhlašované Českou astronomickou společností.

Za letošní měsíc březen získal snímek Holmesovy komety ocenění počtvrté. Tentokrát jej pořídili manželé Vladana a Libor Šmídovi z Plzně.

Podrobněji čtěte:
V souhvězdí Persea se rozzářila výrazná kometa. Příčiny hvězdáři jenom odhadují

Pětkrát větší než Slunce

Kometa oficiálně pojmenovaná 17P/Holmes se pomalu přesouvá ze souhvězdí Persea do souhvězdí Vozky. Od Slunce i Země se stále více vzdaluje a její jas pomalu slábne. Paradoxně se však při tom současně zvětšuje.

Její plynná koma (čili obal kolem jádra) totiž stále expanduje a je již více než pětkrát větší než naše Slunce (což samozřejmě vzhledem k odlišné vzdálenosti není pouhým pohledem poznat). Systém Země - Měsíc by se do kometární komy vešel téměř dvacetkrát a naše Země téměř šestsetkrát.

Kalifornie v záběru

Oceněné snímky

Oceněné snímky

Je to jistě úchvatná kometa, pro nás nezvyklého vzhledu, přitahující stále pozornost astrofotografů. Navíc se na své pouti oblohou setkala s několika fotogenickými objekty. Tím posledním byla mlhovina NGC 1499, zvaná pro svůj tvar též Kalifornie.

Toto plynné mračno se nachází v Orionově spirálním rameni naší Galaxie, stejně jako naše Slunce. Mlhovinu objevil v letech 1884 až 1885 americký astronom Edward Emerson Barnard.

Její světlo k Zemi letí přibližně 1 500 let.

Holmesova kometa se naopak nachází téměř za naším prahem. Fotony, které na snímku vytvořily krásný kometární portrét, letěly od komety k Zemi pouhých 25 minut. Kometu objevil náhodou londýnský astronom Edwin Holmes při pravidelné prohlídce galaxie M 31 v Andromedě dne 6. listopadu 1892. Kometa tehdy náhle zjasnila a byla tak jasná, že si ji Holmes s hledanou galaxií spletl a zamířil na ni svůj dalekohled.

Zcela nesrovnatelné velikosti

Vladana Šmídová fotografuje oblohu spolu se svým manželem Liborem Šmídem. (Jejich webovou stránku najdete zde.)

K pořízení svých překrásných snímků používají poměrně jednoduchou a dostupnou fotografickou techniku umístěnou na doma vyrobené vidlicové paralaktické montáži. Jejich precizně nasnímané a dovedně zpracované obrazy nebe však ukazují, že základem dobré astronomické fotografie je zejména fotograf a teprve potom technika.

"Zajímavé jsou skutečné, velmi rozdílné velikosti obou objektů, které se nám na obloze jeví, jako by měly podobné rozměry," říká člen poroty astronomické soutěže Marcel Bělík. "I když je kometární koma neobvykle rozsáhlá, i tak ji světlo přeletí za 25 sekund. Než však přeletí na délku z jednoho konce mlhoviny na druhý, trvá mu to celé století..."

Výsledný snímek vznikl složením jedenácti fotografií. Jednak pěti snímků komety s mlhovinou Kalifornie, každý o expozičním čase třináct minut, pořízených 5. března 2008. A dále pak ze šesti třináctiminutových snímků mlhoviny Kalifornie ze dne 7. ledna 2008.

Vítězné snímky z minulých měsíců můžete vidět zde.
Více se o soutěži Česká astronomická fotografie měsíce dozvíte zde.

autor: red | 7. 4. 2008 11:44

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama