Hmyz v medicíně: Ploštice odebírá krev, komár nese lék

Jan Červenka, Josef Tuček
19. 6. 2008 20:00
Lékaři si vybírají nečekané pomocníky: cizopasníky
Ploštice Triatoma protracta viděna mikroskopem.
Ploštice Triatoma protracta viděna mikroskopem. | Foto: Worcester Polytechnic Institute

Londýn - Cizopasný hmyz zaskakuje v zoologických zahradách za veterináře: dokáže zvířatům odsávat krev potřebnou pro rozbor.

Ale to není všechno. Vědci už několik let zkoumají, jak přeměnit komáry v létající injekce s lékem.

Vítejte ve světě, kde bodavý hmyz může být užitečný a sloužit medicíně.

Kolik vakcíny potřebuje velbloud?

I zvířata v zoologické zahradě je nutné očkovat. Teď právě se v mnoha evropských zemích vakcinují proti virové chorobě zvané katarální horečka ovcí, která ovšem napadá i další přežvýkavce a může skončit smrtí. Africký typ tohoto viru, BTV8, se znenadání objevil v Belgii v roce 2006, odkud se rozšířil prakticky do celé severozápadní Evropy. A jak píše britský časopis New Scientist, v belgické zoo zabil loňský útok tohoto viru jaka.

Letos už se podařilo vyvinout vakcínu, ta však byla navržena pro ovce a dobytek. "Nevíme, jaká dávka bude stačit pro imunizaci třeba velblouda," říká Tim Bouts, hlavní veterinář zoo v Londýně a Whipsnade.

Dalším problémem je, že vakcína se podává injekcí pod kůži. Divoká zvířata je nutné očkovat šipkou do svalu, což může dávkování ovlivnit. Jestli je už zvíře imunizováno, se tedy ověřuje krevním testem, který se dělá několik týdnů po vakcinaci. Jenže to vyžaduje použití jehly, při kterém musí být zvíře uspáno. A na sedativa jsou některé druhy, například žirafy, velice citlivé.

Ploštice místo odběrné zkumavky

Ploštice Triatoma protracta.
Ploštice Triatoma protracta. | Foto: University of Arizona

A to je příležitost pro blízkou příbuznou štěnice, ploštici Triatoma protracta. Tento mexický hmyz se živí výhradně sáním krve obratlovců.

Centimetrová ploštice dokáže bezbolestně odsát tři a více mililitrů krve. Desítka evropských zoologických zahrad proto začala odebírat vzorky krve právě pomocí tohoto hmyzu. První byla německá zoo ve Wuppertalu. Bouts chce tento hmyz použít pro zjišťování účinnosti vakcíny proti katarální horečce.

Na zvířata v zoo se tyto ploštice jednoduše vypustí. A poté, co se nasají a odpadnou, je ošetřovatelé seberou a odsátou krev mají k dispozici pro rozbor.

I to však může být někdy komplikované. "Jednou nám triatomu zašlápl hroch, takže jsme museli dělat odběr znovu," dodává Bouts.

Létající injekce

Ploštice v zoo sají krev zvířatům pod kontrolou veterinářů. Britský vědec Julian Crampton však už od konce devadesátých let pracuje na tom, aby proměnil štípání komárů v léčivé injekce. A to v divočině.

Cranmpton, který je nyní vedoucím pracovníkem anglické univerzity v Brightonu, chce díky genovému inženýrství přeměnit komáry v nositele látek proti malárii.

Se svými kolegy si vybral druh komára, který malárii nepřenáší. V laboratoři do něj vložili gen, díky němuž se v komářích slinách vytváří bílkovina, jež funguje jako protimalarický lék. Zatím je však příliš slabá a člověka úplně nechrání.

Nicméně britští experti předpokládají, že časem dokážou vypouštět v malarických končinách své genově upravené komáry, kteří svým bodnutím budou zvířata, ale i lidi ochraňovat před nebezpečnou nemocí. Komáři by tedy sloužili jako "přirozené" injekční stříkačky.

Levnější než očkování

Bude takto někdy vypadat prospěšná injekce?
Bude takto někdy vypadat prospěšná injekce? | Foto: Reuters

Tímto způsobem by se však nedalo kontrolovat, kolik "injekcí" člověk dostane, navíc nedobrovolně. Podle situace by jich měl někdo málo a jiný třeba moc.

"Vycházím z toho, že rozvojové země nemají peníze na to, aby mohly nakoupit léky a dopravit je ke každému obyvateli. Naši genově upravení komáři by to udělali levněji. Nicméně před jejich vypuštěním do životního prostředí by musela v dané zemi proběhnout důkladná debata o tomto kroku," říká Crampton.

Profesor uvažuje o tom, že genově upravené komáry by bylo dobré udržet i v přírodě pod kontrolou. "Můžeme je chovat v laboratoři a před vypuštěním je sterilizovat třeba zářením. Tím bychom znemožnili, aby se v přírodě narodily nové generace. Jenomže sterilizací by se náklady pořádně zvýšily," připouští.

Profesor Crampton dokonce věří, že stejně tak by komáři nebo jiný bodavý hmyz mohl šířit vakcínu proti horečce dengue, žloutence typu B nebo proti spavé nemoci. Žádná země se však k tomu zatím neodhodlala.

Čtěte také:

 

Právě se děje

před 27 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

před 27 minutami

Zprostředkovatel vraždy Jána Kuciaka uzavřel dohodu s prokurátorem

Dohodu o vině a trestu s prokurátorem uzavřel Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Podmínky ale advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze, která v zemi vyústila v politickou krizi a v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy