"Zítra ve tři celá Venezuela do ulic." Guaidó vyhlásil v zemi výjimečný stav

ČTK ČTK
11. 3. 2019 20:46
Venezuelský parlament ovládaný opozicí vyhlásil v zemi stav nouze kvůli rozsáhlým výpadkům elektřiny, které ve čtvrtek postihly celou zemi a v některých regionech trvají dosud. Poslanci schválili příslušný dekret šéfa parlamentu Juana Guaidóa, kterého od ledna uznalo na 60 zemí prozatímním prezidentem s tím, že má obnovit v zemi demokracii a uspořádat svobodné volby. Guaidó dnes také svolal na úterý další demonstraci za odstoupení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
Juan Guaidó.
Juan Guaidó. | Foto: Reuters

"V mnoha městech jsme zaznamenali rabování, v zemi umírají nevinné děti, ve Venezuele není normální situace," uvedl Guaidó na mimořádném zasedání parlamentu.

Kvůli výpadkům energie jsou už několik dní v zemi uzavřeny školy a obchody, přerušeny jsou v řadě regionů i dodávky vody. Výpadky energie ještě zhoršily hlubokou ekonomickou krizi, v níž je nedostatek potravin a léků. Podle opozice kvůli výpadkům elektřiny zemřely nejméně dvě desítky lidí, včetně 15 pacientů docházejících na dialýzu a několika novorozenců. Madurova vláda tyto zprávy odmítla jako nepravdivé.

"Vyhlašujeme nouzový stav jako variantu výjimečného stavu, a to na celém území státu kvůli kalamitní situaci, kterou způsobilo přerušení dodávek elektřiny a která vážně ohrožuje bezpečnost země a občanů," uvádí se v Guaidóově dekretu. Stav nouze má platit 30 dní a může být prodloužen.

Opoziční deník El Nacional dnes napsal, že podle ústavy tento stav předpokládá, že bezpečnostní složky státu mají plnit pokyny úřadujícího prezidenta. Právě podpora armády je pro změnu režimu klíčová, opozici se jí ale zatím nepodařilo dostat na svou stranu, ač několik stovek vojáků od února uteklo do Kolumbie a uznala za prezidenta Guaidóa.

Dokument mimo jiné vyzývá armádu, aby chránila energetická zařízení i zaměstnance státní energetické firmy Corpolec. Zdravotnickým střediskům má v péči o pacienty pomoci soukromý sektor.

Dekret rovněž nařizuje okamžité zastavení dodávek ropy i jejích derivátů na Kubu, kam socialistická vláda stejně jako do dalších spřízněných zemí regionu už řadu let posílá ropu za zvýhodněné ceny.

Guaidó se prohlásil prezidentem 23. ledna z pozice předsedy parlamentu poté, co poslanci neuznali za legitimní nový Madurův prezidentský mandát vzešlý z nesvobodných voleb.

Od ledna se konala řada demonstrací proti vládě i za vpuštění humanitární pomoci do země, ta čeká u hranic v Kolumbii a Brazílii a Madurova vláda ji nechce do země pustit, protože ji označuje za americkou intervenci. Také za výpadkem proudu podle Madura stojí USA a jejich snaha ho svrhnout. Podle expertů a opozice je ale masový výpadek energie důsledkem špatné hospodářské politiky vlády.

"Zítra ve tři odpoledne (20:00 SEČ) celá Venezuela do ulic. Všichni víme, kde je jádro problému. Musíme zůstat jednotní a Venezuela se tak brzy zbaví uzurpátora moci," prohlásil v pondělí Guaidó s odkazem na Madura.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Agentura EU pro bezpečnost letectví schválila obnovení provozu Boeing 737 MAX

Agentura EU pro bezpečnost letectví schválila obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX. Provoz byl před téměř dvěma lety přerušen kvůli nehodám.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 49 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy