Google a další odhalí epidemii v zárodku. Ale co potom?

Josef Tuček
5. 12. 2008 18:15
Počítačové databáze o nás vědí víc, než bychom čekali
Důležité je rozpoznat epidemii včas. (Na ilustračním snímku je zjišťování nákazy enterovirem 71 v Číně letos na jaře.)
Důležité je rozpoznat epidemii včas. (Na ilustračním snímku je zjišťování nákazy enterovirem 71 v Číně letos na jaře.) | Foto: Reuters

Analýza - Před pár dny proběhla médii zpráva o tom, že když se v některé oblasti USA začne šířit chřipková infekce, zjistí to internetový vyhledávač Google dříve než lékaři.

Google však není jediný technický prostředek, který by měl rychle zjistit, že vypukla nová epidemie, ať už přirozená, nebo třeba uměle způsobená teroristy.

Při vývoji účinných metod, jak co nejrychleji odhalit příchod nakažlivé nemoci, se už v USA uplatňují i další statistické přístupy umožněné počítačovými databázemi. Od vyhodnocení dat z běžných obchodů po analýzy hlášení z vybraných podniků.

Není náhoda, že se nad nimi odborníci zcela vážně zamýšlejí. Obávají se nejenom nových či staronových infekcí, ale také možného útoku teroristů šířících nebezpečné zárodky nakažlivých nemocí.

Poslední bioteroristický útok se v USA uskutečnil v roce 2001. Tehdy bakterie sněti slezinné (antraxu) poslané v dopisech zabily pět lidí. Od té doby americké bezpečnostní složky mají na paměti, že by se něco podobného mohlo opakovat v podstatně větším měřítku.

Kolik lidí se ptá na chřipku?

Nejdříve, co že to vymysleli na Googlu. Když v některé oblasti Spojených států (systém je zatím nastaven jen pro USA, ale může se rozšířit) začnou lidé častěji zadávat do vyhledávače slova jako "chřipka", "bolest svalů", "bolest v krku" a podobná, software to vyhodnotí tak, že na daném místě začali být lidé více nemocní. A že tam tedy začala chřipková sezóna.

Programátoři z Googlu si svůj postup ověřili na datech z minulých let a nyní jej dali veřejně k dispozici. Jak říkají, jejich systém objeví příchod chřipkové sezóny o jeden až dva týdny dřív, než to dokáže obvyklý sběr dat z lékařských zpráv.

Kolik lidí kupuje léky?

Systémy včasné výstrahy před epidemií založené na počítačových analýzách jednání lidí vyvíjejí také zdravotnické úřady různých amerických měst nebo států. Před časem jim byla věnována samostatná sekce při výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS).

Stále platí, že rozpoznání nakažlivé nemoci zaběhnutým postupem trvá několik dnů i týdnů: nejdříve musí mít lékaři podezření, že jde o infekční chorobu, tedy musí je navštívit více pacientů s podobnými příznaky. Pak pošlou odebrané vzorky do laboratoře, a tam může trvat i několik dnů, než se podaří kultivovat a rozpoznat nebezpečné mikroorganismy. Nákaza se mezitím šíří dál.

Nový epidemiolog.
Nový epidemiolog. | Foto: Ondřej Besperát

Proto úřady financují budování systémů, které šíření infekce rozpoznají dřív. Zapojují do nich v různých částech USA nemocnice, vybrané lékařské ordinace a také obchodní domy, v nichž se v USA běžně prodávají i léky.

V zaslaných údajích pak počítačové programy hledají, zda například nezvykle nevzrostl počet pacientů. To ovšem zdaleka nestačí. V USA je lékař drahý, a tak k němu lidé jdou třeba až s několikadenním zpožděním a léčí se sami.

Proto programy zpracovávají údaje o prodeji medikamentů a hledají: nestoupl třeba nákup léků proti příznakům chřipky a nachlazení?

Kolik lidí nebylo v práci?

Zpracovávají se i data od vzorku zaměstnavatelů. Když do práce nepřijde kvůli nemoci neobvyklé množství lidí, může to být první signál svědčící o začátku nové epidemie.

Nelze se ovšem vyhnout chybám, připouštějí analytici.

Například Michael Stoto z výzkumné organizace Rand varoval na zmíněném zasedání AAAS před možnými chybnými interpretacemi: "Data o nezvykle vysokém nákupu léků proti horečce mohou jednoduše odrážet fakt, že v některé velké lékárně je výprodej a lidé si je kupují do zásoby. A informace o velkém množství zaměstnanců, kteří nepřišli do práce a oznámili, že jsou nemocní, může prostě znamenat, že byl zrovna hezký den a lidem se nechtělo do zaměstnání!"

A kdo to byl?

K dosažení správného závěru a včasného varování je tedy nutné kombinovat data z různých zdrojů. Údaje z Googlu se proto pro dokreslení situace určitě budou hodit.

Čím dříve vyrazí do akce, tím je větší šance, že infekce napáchá méně škod.
Čím dříve vyrazí do akce, tím je větší šance, že infekce napáchá méně škod. | Foto: Ludvík Hradilek

Když je víc absencí v práci a současně vzroste i prodej léků a ještě k tomu lidé častěji vyhledávají na internetu informace o nemocích, je vyšší pravděpodobnost, že zdravotní poplach je na místě.

Až sem jsou zpracovávané údaje ještě vcelku anonymní. Ale co potom? Po vyhlášení poplachu založeného na zpracování dat bude nutné jeho reálnost ověřit, tedy důkladně vyšetřit konkrétní nemocné ve specializované laboratoři.

Postačí čekat, až přijdou k informovanému lékaři? Nebo budou zdravotnické úřady moci zasáhnout dříve?

To by znamenalo prozradit osobní údaje. Vyhledat nemocné podle adres získaných od zaměstnavatelů. Najít potenciální pacienty podle kreditní karty, jíž platili za léky. Nebo je třeba vystopovat podle IP adresy počítače, z něhož vyhledávali informace na internetu.

Na jednu stranu by takovýto přístup nepochybně nastartoval rychlejší zdravotnickou reakci a snížil počet obětí. Na druhou stranu by umožnil státní moci preventivně dále ubrat kus práva na soukromí.

I to jsou souvislosti kolem jedné zprávy o rozpoznávání chřipky podle hledání na Googlu.

 

Právě se děje

Další zprávy