Vatra na Velké Javořině tradičně připomněla nesouhlas s rozpadem Československa

Vatra na Velké Javořině tradičně připomněla nesouhlas s rozpadem Československa
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, předseda Senátu Miloš Vystrčil (vlevo) a předseda slovenské Národní rady Boris Kollár (vpravo) před Památníkem česko-moravsko-slovenské vzájemnosti na Velké Javořině.
Lidé si na hraničním pomezí mezi Českou a Slovenskou republikou připomněli rozdělení Československa a nadcházející 30. výročí vzniku dvou samostatných států.
Myšlenka setkávání Čechů a Slováků na Velké Javořině vznikla v roce 1992 jako symbolické vyjádření nesouhlasu s rozdělením země.
Podávala se tradiční kapustnica a svařené víno.
Foto: Libor Fojtík
Libor Fojtík ČTK Libor Fojtík, ČTK
1. 1. 2023 13:43
Už potřicáté vystoupili na silvestra po poledni lidé k Památníku česko-moravsko-slovenské vzájemnosti na Velké Javořině, aby si připomněli rozdělení Československa a 30. výročí vzniku dvou samostatných států. Byli mezi nimi i členové českého a slovenského parlamentu. Prohlédněte si ve fotogalerii, jak setkání zachytil náš fotograf Libor Fojtík.

Čechy a Slováky i po 30 letech od rozdělení Československa na dva samostatné stály nadále pojí vzájemnost a oba dva národy mohou úspěšnou spolupráci úročit na mezinárodní úrovni, řekl při setkání předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Česko a Slovensko nyní podle něj například vnímají stejně intenzivně nutnost pomáhat Ukrajině, která od konce února čelí ruské vojenské agresi. "Myslím si, že my si to uvědomujeme více než někteří jiní," uvedl.

Podle šéfa Slovenské národní rady Borise Kollára (Sme rodina) se v roce 1993 naštěstí nenaplnily černé scénáře a rozdělení Československa se odehrálo bez dramatických následků. Kollár podotkl, že o konci společného státu Čechů a Slováků tehdy rozhodli politici. V případě uspořádání referenda by Československo snahám o rozdělení podle něj zřejmě odolalo.

Podle Kollára Češi a Slováci za uplynulých 30 let absolvovali velmi úspěšnou cestu. "My Slováci jsme dokázali, že umíme spravovat svůj vlastní národ a stát. Ušli jsem velký kus cesty a prokázali svoji životaschopnost. Nakonec jsme se všichni v roce 2004 setkali v jednom společném domě (EU), ale každý jsme tam přišli jako svébytný, samostatný a hrdý národ. Myslím si, že ta naše společná cesta, která trvala 75 roků, se znovu setkala v EU a fungujeme, jako by se nic nestalo," řekl Kollár.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zpětně považuje rozdělení Československa v roce 1993 za dobrý a úspěšný příběh, který skončil spoluprací Česka a Slovenska v EU a NATO. "Umíme spolupracovat a úzce využít vzájemnosti," podotkla Adamová. Podle ní je za uplynulých 30 let v oblasti velmi dobré spolupráce na co navazovat. "Kdekoliv na světě o našem příběhu rozdělení mluvíme, tak sklízíme jenom obdiv. Protože to nebylo úplně samozřejmě a někde to (rozdělení států) provázely válečné konflikty," upozornila.

Kollár řekl, že v roce 1992 se rozdělení Československa obával, a to i pod dojmem seriálu vysílaném tehdejší Československou televizí, který líčil možné negativní dopady rozpadu společného státu. "Modlil jsem se, aby se to nikdy nestalo. Rozhodli to dva politici bez nás. Kdyby bylo referendum, tak jsem přesvědčený, že bychom se nikdy jako stát nerozdělili, nikdy. Lidé by se vyjádřili. Byly jasné nálady, že nechceme jít od sebe. Ale stalo se to (rozdělení Československa) a já to respektuji," řekl.

Myšlenka setkávání Čechů a Slováků na Velké Javořině vznikla v roce 1992 jako symbolické vyjádření nesouhlasu s rozdělením země.

 

Právě se děje

Další zprávy