


Nad historickým Quedlinburgem v neděli burácely tisíce motorů. V čele kolony na modrém mopedu Simson přijel Ulrich Siegmund, jedna z tváří německé pravicové AfD. Strana si z kultovní značky východního Německa udělala volební symbol a sází na nostalgii, která ani 35 let po sjednocení země nezmizela.
Na předvolební akci spojené se srazem motorek dorazilo téměř pět tisíc lidí. Kulisy by mohly působit jako obyčejné setkání fanoušků starých motocyklů. Jenže tentokrát šlo také o politiku.
Ulrich Siegmund, pětatřicetiletý kandidát AfD, vedl kolonu mopedů na svém modrém Simsonu. Právě tato značka se stala jedním z nástrojů, jimiž se strana snaží oslovit voliče ve východním Německu před zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, které se uskuteční 6. září.

AfD má ambici dosáhnout historického výsledku. Pokud by volby vyhrála a sestavila vládu, stala by se vůbec první krajně pravicovou stranou, která by po druhé světové válce vládla v některé z německých spolkových zemí.
Simson je ve východním Německu mnohem víc než starý moped. Pro generace obyvatel bývalé NDR představuje svobodu pohybu, mládí a vzpomínky na dobu, kdy vlastnit automobil nebylo jednoduché.
„Rodiče mi vštípili pochopení pro všechno, co se tehdy dělo. Zdaleka ne všechno bylo skvělé,“ řekl Siegmund davu. Přesto podle něj kultura kolem Simsonu připomíná osobní svobodu a dobu, kdy lidé v zemi drželi více pohromadě.
Právě na tuto mezigenerační nostalgii AfD sází. Ve svém volebním programu nazvaném Vize 2026 tvrdí, že východní Německo by nemělo být vnímáno jako zaostávající část země, ale naopak jako vzor pro její budoucnost. A podle volebních výsledků má tento přístup své publikum.
V loňských spolkových volbách získala AfD mezi voliči ve věku přibližně 18 až 34 let v Sasku-Anhaltsku kolem 40 procent hlasů. O čtyři roky dříve přitom měla v této skupině podporu zhruba 25 procent. Na nedělní akci to bylo vidět.

Čtyřiadvacetiletý Julian ze sousedního Durynska přijel se svým bratrem na zeleném Simsonu. Příjmení zveřejnit nechtěl. Na tom, že setkání pořádá právě AfD, podle něj záleží. „Kdyby to zorganizoval někdo jiný, samozřejmě bychom se nezúčastnili,“ řekl.
AfD propojuje politiku s komunitou kolem motorek, která má ve východním Německu silnou tradici. Simson se objevuje na jejích plakátech a propagačních materiálech jako symbol „svobody, nezávislosti a individuality“.
Strana také v několika východoněmeckých zemských parlamentech prosazovala ochranu Simsonu jako „nehmotného kulturního dědictví“.
Příběh značky je přitom mnohem složitější než dnešní volební slogan. Firmu Simson založili v polovině 19. století dva bratři židovského původu. Původně vyráběli zbraně. Po nástupu nacistů k moci museli společně s rodinami uprchnout. Po druhé světové válce a rozdělení Německa se podnik ve východní části země přeorientoval na výrobu motocyklů a mopedů.
Největší slávu získaly modely Schwalbe a S50. Především první z nich si vysloužil přezdívku „Vespa východního Německa“. Pro mladé lidi představoval jednu z cest, jak se dostat k vlastnímu dopravnímu prostředku bez čekání na automobil, které v NDR trvalo i několik let.

V dobách největší výroby opouštělo závod Ernsta Thälmanna v Suhlu až 200 tisíc mopedů ročně. Celkem jich vzniklo přibližně šest milionů. Ojeté Simsony se podle modelu a stavu prodávají zhruba za 2000 až 4500 eur. Původní továrna definitivně skončila v roce 2002.
Politické využití značky se ale nelíbí potomkům původních majitelů. Rodina Simsonových, jejíž potomci dnes žijí ve Spojených státech, veřejně kritizovala AfD za to, že jejich příjmení a odkaz používá ve své kampani.
„Nechceme mít nic společného s vyhrožováním přistěhovalcům, lidem jiné barvy pleti nebo sexuálním menšinám,“ řekl minulý měsíc Dennis Baum, který rodinu zastupuje. AfD obvinění z rasismu odmítá. Tvrdí, že jejím cílem není diskriminace, ale výrazně přísnější kontrola migrace.
A tak zatímco v Quedlinburgu v neděli burácely tisíce motorů a mezi nimi desítky let staré Simsony, v pozadí se odehrávala mnohem větší bitva. AfD se snaží přesvědčit voliče, že právě ona rozumí východnímu Německu, jeho frustraci, hrdosti i nostalgii.















Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinerii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.



Kniha Larse Fr. H. Svendsena o kritickém myšlení je varovným, místy zábavným, ale ve výsledku také mrazivým čtením o tom, jak snadno se může demokratická diskuse proměnit v chaos, pokud v ní převáží hlasy těch, kteří odmítli přijímat a kriticky vyhodnocovat fakta. Proč jsme k hlouposti náchylní a jaké jsou dnes její dopady v praxi?



Dvě nuly za sebou vychytal v anglické Premier League český brankář Antonín Kinský, jeho Tottenham je přesto nejsmutnějším úkazem úvodu prestižní soutěže. Tristní bilance londýnských Spurs navzdory obřím investicím do kádru zaráží ostrovní experty.






Byť mluvčí vlády odmítá, že by kabinet Andreje Babiše (ANO) záměrně přehlížel Jozefa Síkelu a kooperoval spíš s maďarským a slovenským eurokomisařem, diplomatické zdroje deníku Aktuálně.cz mluví jasně. Faktem navíc je, že dodnes se český premiér se Síkelou nesetkal. „Je to další hrubá chyba Andreje Babiše,“ soudí bývalý ministr zahraničí.