Aktuálně.cz
Symbol odvahy obletěl svět. Od masakru na náměstí Nebeského klidu uplynulo 37 let
Přehled fotografií
Říká se mu Muž před tankem. Ráno 5. června 1989 se postavil proti řadě čínských tanků den poté, co čínské ozbrojené složky potlačily demonstranty na náměstí Nebeského klidu. V rukách držel místo zbraní igelitové tašky a pro mnoho lidí se stal symbolem 33 let starých krvavých protestů. Jeho jméno a osud jsou stále neznámé.
Foto: Reuters
Demonstrace v centru Pekingu začaly už v dubnu v roce 1989. Lidé požadovali demokratické reformy. Protesty se během května rozrostly po celé zemi a konaly se i studentské stávky.
Foto: Reuters
"Absolutní moc absolutně korumpuje."
Foto: Reuters
Právě na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) došlo později ke krvavému zásahu čínské armády. V květnu ale protesty probíhaly ještě víceméně poklidně. Na snímku jsou obyvatelé Pekingu, kteří obklíčili vojenský konvoj čtyř tisíc vojáků, aby se nedostal k demonstrantům.
Foto: Reuters
Čínská vláda vyhlásila 20. května stanné právo. Nasazeno bylo až 200 tisíc vojáků.
Foto: Reuters
Ani to ale demonstranty neodradilo, celkem se protestů účastnilo zhruba milion lidí.
Foto: Reuters
Čínská vojenská helikoptéra na snímku shazuje letáky nad Tchien-an-men. Vzkazovala v nich demonstrantům, aby náměstí co nejdříve vyklidili.
Foto: Reuters
Na fotografii se dělníci snaží zakrýt portrét Mao Ce-tunga poté, co byl polit barvou.
Foto: Reuters
Přestože to řada demonstrantů vítala, vůdci protestů odmítli, že by s poškozením obrazu měli něco společného.
Foto: Reuters
Ani čtvrtý den od vyhlášení stanného práva demonstranti necouvli. Místo toho přespávali na náměstí ve stanech.
Foto: Reuters
Studenti požadovali také odstoupení premiéra Li Pchenga. Jedna z nich na snímku drží karikaturu, na které je Li oblečen v nacistické uniformě.
Foto: Reuters
Dále demonstranti kritizovali vliv a bohatství dětí vysoce postavených funkcionářů čínské komunistické strany. To se týkalo i premiéra Liho, jehož rodina byla v centru korupčního skandálu okolo energetického průmyslu.
Foto: Reuters
Vůdci studentských protestů: Čchaj Ling, Wang Tan, Feng Cchung-te a Li Lu. Všichni čtyři následné dění přežili.
Foto: Reuters
Bohyně demokracie. Studenti na náměstí Nebeského klidu postavili deset metrů vysokou sochu, která se stala jedním ze symbolů hnutí. Po zásahu čínské armády o několik dní později však socha padla.
Foto: Reuters
V noci ze 3. na 4. června poslala čínská armáda na náměstí Nebeského klidu tanky.
Foto: Reuters
Na konci června 1989 čínská vláda uvedla, že při krvavém zásahu přišlo o život 200 civilistů a několik desítek příslušníků bezpečnostních sil.
Foto: Reuters
Existují ale i jiná čísla: podle americké tajné služby CIA zemřelo 400 až 900 lidí, podle Čínského červeného kříže šlo až o tři tisíce obětí.
Foto: Reuters
Podle čínské vlády bylo mezi oběťmi pouze 23 studentů. Na tomto snímku právě studenti pomáhají řidiči tanku, kterého dav demonstrantů vytáhl ven z jeho stroje a snažil se ho ubít k smrti.
Foto: Reuters
Tak vypadalo náměstí Nebeského klidu 4. června 1989, den po masakru.
Foto: ČTK
Čínské úřady následně pozatýkaly více než 1600 lidí po celé zemi, které podezíraly ze zločinů spojených s demonstracemi.
Foto: ČTK
Lidé se snažili schovat, kde to šlo. Takzvaný Muž před tankem ale neuhnul. Z jeho "protestu" 5. června vznikl nespočet fotografií.
Foto: ČTK
