Vladimir Putin byl v Kremlu jen několik měsíců, když 12. srpna 2000 přišla jeho první velká krize. Přesně před 26 lety, 12. srpna 2000, se během vojenského cvičení v Barentsově moři potopila jaderná ponorka Kursk. Na palubě bylo 118 mužů. Všichni zahynuli.
Katastrofu doprovázel chaos, mlčení a zmatek. Po dvou explozích zůstalo podle pozdějšího vyšetřování nejméně 23 námořníků naživu v zadní části ponorky. V ledové vodě, 108 metrů pod hladinou, čekali na záchranu.
Británie i Norsko nabídly pomoc, Moskva ji ale zpočátku odmítala. Když zahraniční záchranáři nakonec dostali povolení zasáhnout, bylo už pozdě.
Po Putinovi mezitím nebylo několik dní ani vidu. Prezident zůstal na dovolené v Soči a do Severodvinsku se vydal až poté, co vyšlo najevo, že posádku už nelze zachránit.
Když se pak setkal s příbuznými námořníků, čekal ho výbuch vzteku. Rodiny chtěly vědět, proč stát nebyl schopen jejich syny a manžely zachránit a proč odmítal zahraniční pomoc.
Lekce pro Putina
Katastrofa Kursku tak ukazuje, jak odlišné bylo Rusko na začátku Putinovy éry od země, jakou známe dnes. Fatální selhání ruského státu se tehdy nebály naplno pokrýt velké televizní stanice. Reportéři ORT, v té době nejvlivnější celostátní televize, kterou vlastnil oligarcha Boris Berezovskij, otevřeně kritizovali armádu i vládu a zvláštní pořad o Kursku se stal jedním z nejtvrdších útoků na Kreml.
Pro Putina to byla důležitá lekce. Problém nebyl jen v ponorce, ale především v médiích, která umožňovala veřejnosti sledovat selhání státu téměř v přímém přenosu.
Kritiku tak obrátil proti nim a během následujících měsíců začal systematicky získávat kontrolu nad hlavními televizními stanicemi. Gusinského NTV přešla pod Gazprom a Berezovskij pod tlakem Kremlu přišel o svůj vliv v ORT. Do konce roku 2000 oba oligarchové raději opustili Rusko.
A pak přišla věta, která se stala symbolem celé katastrofy. V září 2000 se Larry King ze CNN v rozhovoru Putina zeptal: „Co se stalo s ponorkou Kursk?“ Prezident se usmál a odpověděl jen: „Potopila se.“
Dnes se na ponorku Kursk vzpomíná především jako na jednu z největších tragédií ruského námořnictva. Pro Putina však tato katastrofa znamenala i politický zlom. Ukázala mu, jak nebezpečná můžou být nekontrolovaná média, a v následujících letech proto začal jejich vliv systematicky omezovat až k úplné kontrole v současnosti.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Europoslanci hlasovali o úpravě emisních povolenek. Dopad změn na ceny je ale sporný
Evropský parlament schválil změny v systému emisních povolenek, které mají pomoci omezit prudké výkyvy jejich ceny. Jaký dopad budou změny na výslednou cenu povolenek mít, ale není jednoznačné.
Kuriózní start hokejové extraligy. Rozhodl gól obránce v čase 2:37
Úřadující vicemistr Třinec odstartoval nový ročník hokejové extraligy výhrou v předehrávce 1. kola na ledě obhájců bronzu Karlových Varů 2:0. Vítěznou branku dal ve 3. minutě reprízy semifinále minulé sezony obránce Jakub Galvas za přispění obránce Energie Elmeriho Eronena.
Sušenky i MHD zdarma. Kandidátka Motoristů řekla, s kým v Praze do koalice nepůjde
Na pražský magistrát by se rádi poprvé probojovali Motoristé. V blížících se volbách strana vsadila na podnikatelku Kláru Sovovou – advokátku z Prahy, která je roky spjata s krkonošskou Luční boudou. Adeptka na primátorský řetěz láká voliče třeba na MHD zdarma nebo na jednotnou parkovací zónu. Na předvolební akci přidala i sušenky a knížku pohádek, kterou sama napsala.
Chybělo málo a Poláci mohli sestřelit ukrajinskou stíhačku. Rozhodlo třicet sekund
Polské síly se během nedávného ruského útoku na Ukrajinu dostaly do situace, kdy „chyběl jen krůček“ a omylem začaly pálit na stíhačku MiG-29 svého ukrajinského spojence. Podle polského generála by bývala stačila chvilka nepozornosti a ukrajinská vzdušná operace poblíž polských hranic mohla skončit „bratrovražedným“ neštěstím.
Vedení Kennedyho centra nesmí vrátit Trumpovo jméno na fasádu budovy, rozhodl soud
Federální soudce v úterý znemožnil vedení Kennedyho centra pro múzická umění ve Washingtonu, aby na fasádu instituce vrátilo jméno prezidenta Donalda Trumpa. Soudce rozhodl, že by tím vedení porušilo dřívější soudní verdikt, podle něhož bylo prezidentovo jméno na budovu přidáno nezákonně.