Fyzikové hledají v Praze nevyčerpatelnou energii

Josef Tuček
4. 1. 2009 11:50
Pražský tokamak modeluje experimenty pro svět

Praha - Příležitost zapojit se do celosvětového výzkumu hledání nevyčerpatelného zdroje energie dostali v roce 2008 čeští fyzikové.

V dubnu slavnostně odhalili v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v Praze - Kobylisích přístroj typu tokamak. Zařízení pojmenované Compass D používali od začátku devadesátých let britští vědci. Pak si však pořídili tokamak trochu jiného typu a ukázalo se, že jejich institut už nemá dostatek odborných sil, aby zvládl vést experimenty na obou. Proto starší přístroj dostali zdarma od britské vlády čeští vědci.

Osudové osmičky

  • Osmý pražský obvod se v budoucnu má stát centrem výzkumu na špičkové mezinárodní úrovni v oblastech přírodních a technických věd.
  • Právě zde v areálu Akademie věd v ulici Za Slovankou - "na Mazance" - vyrostl Institut aplikovaných věd (IAV), který společně založili Akademie věd a České vysoké učení technické. Na Mazance najdete i zmiňovaný tokamak.

Není to však žádný zastaralý šrot, zdůrazňují fyzikové. Compass je zmenšenou kopií velkého reaktoru zvaného ITER, který nyní ve Francii staví ve vzájemné spolupráci Evropská unie, Japonsko, USA, Rusko, Čína, Jižní Korea a Indie.

V Praze se tedy budou moci modelovat v menším měřítku, a tedy pohotověji a levněji, i budoucí experimenty pro ITER. Od něj se už čeká, že ukáže, jak půjde pro lidstvo získávat energii z vodíku.

Bez vyhořelého paliva

Reakce, která bude v tokamaku v Praze probíhat, se jmenuje termojaderná fúze. Při ní se za vysoké teploty slučují jádra těžkého vodíku (deuteria a tritia) na helium a vzniká energie.

Válec, v němž se snad nakonec opravdu zrodí energetická budoucnost.
Válec, v němž se snad nakonec opravdu zrodí energetická budoucnost. | Foto: Ludvík Hradilek

Na rozdíl od jaderného štěpení v reaktorech současných atomových elektráren po sobě fúzní reakce v tokamaku nezanechává vysoce radioaktivní vyhořelé palivo. Také vodíku je, na rozdíl od uranu, ve světě dost.

Zatím však fyzikové nikde na světě nedokážou fúzní reakci využít ke komerční výrobě energie.

Vlastní Compass má tvar válce o průměru tři metry a výšce 3,5 metru a váží přes dvacet tun. Potřebuje však další obslužná zařízení, takže pro něj fyzikové nechali postavit budovu o velikosti tovární haly. Celkové náklady se pohybovaly kolem 400 milionů korun.

Experimenty v Praze se už postupně rozbíhají.

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy