reklama
 
 

Zrušte bonus na dítě. Finanční správa chce skončit s podvody

11. 8. 2014 6:33
Generální finanční ředitelství oficiálně přiznává, že nedokáže zamezit ani dvojímu uplatnění daňové slevy na poplatníka nebo na dítě.

Praha – Finanční správa, tedy zjednodušeně řečeno finanční úřady, vyzývá vládu ke zrušení nebo přinejmenším zpřísnění takzvaných daňových bonusů na dítě. Podle úředníků totiž dochází k jejich zneužívání a negativní dopady této daňové podpory převažují nad pozitivním záměrem, pro který byla zavedena.

Na daňových bonusech vyplácí stát čím dál vyšší částky. V roce 2013 získali lidé prostřednictvím zaměstnavatelů téměř 4,27 miliardy korun, zatímco v roce 2009 to byly jen 3,1 miliardy. Další bonusy pak stát zaplatil přímo lidem podávajícím daňové přiznání.

Finanční správě ale nevadí jen nižší příjem z daní. Upozorňuje také na administrativní náročnost kvůli častým chybám ve výkazech podávaných zaměstnavateli a na spekulace zaměstnavatelů v souvislosti s bonusy.

Daňoví úředníci zároveň s dosud nevídanou otevřeností oficiálně přiznávají, že v praxi nedokážou zamezit dvojímu uplatňování základní slevy na poplatníka (až 24 840 korun ročně) u stejné osoby. Ani případům, kdy si daňové zvýhodnění na dítě (za loňský rok 13 404 korun ročně) odečítají současně oba rodiče místo jednoho. „Správci daně zachytí takové protiprávní jednání pouze náhodně,“ konstatuje Finanční správa ČR ve své Zprávě o činnosti za rok 2013.

Ministerstvo financí, pod nějž finanční správa spadá, ale omezování daňového bonusu na dítě neplánuje. Nechystají se k tomu ani další strany vládní koalice. Počínaje příjmy za rok 2015 chtějí naopak zvýšit daňovou slevu na druhé a další dítě, růst by měla i v následujících dvou letech. Maximální částka daňového bonusu (60 300 korun ročně) se nicméně zvyšovat nemá.

Jako benefit od zaměstnavatele

Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují daňové zvýhodnění (slevu) na vyživované dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc. Bonus mohou využít jen lidé, kteří měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy - za letošní rok tedy 51 000 korun.

„Stále častěji se objevují případy, kdy ten z rodičů, který má nadprůměrné příjmy, neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti, a druhý z rodičů má pracovní úvazek sjednaný tak, aby dosáhl těsně nad šestinásobek minimální mzdy a mohl čerpat maximální daňový bonus. Toto faktické nemorální zneužití nástroje prioritně cíleného na nízkopříjmové osoby je z hlediska zákonnosti nepostižitelné,“ uvádí finanční správa.

Berní úředníci také zjišťují, že „nezanedbatelná skupina zaměstnavatelů“ prezentuje daňové bonusy na děti jako vlastní benefit, ačkoli jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Díky tomu si zaměstnavatelé snižují náklady na pracovní sílu, neboť v řadě případů vyplácejí jen minimální mzdu s tím, že daňový bonus deklarují jako kompenzaci výpadku čisté mzdy. „Neznalým zaměstnancům, které zajímá pouze čistá mzda, tak zaměstnavatelé tvrdí, že část mzdy dostávají jako daňový bonus.

Podle finančních úřadů právě u nízkopříjmových zaměstnanců mnohdy klesají oficiálně vykázané mzdy, aby zaměstnavatelé „dosáhli“ na daňový bonus. Roste objem takzvaných černých mezd, tedy neevidovaných a nezdaněných, vyplácených vedle oficiálně vykázaných mezd.

Na druhou stranu někteří lidé záměrně uvádějí i vyšší roční příjem, pokud jim umožní splnit podmínku pro uplatnění daňového bonusu, tedy vydělat si alespoň šestinásobek minimální mzdy (za letošní rok 51 000 korun).

Konec bonusů mimo EU

Prakticky nulovou možnost kontroly měly finanční úřady také u uplatňování daňového bonusu u lidí ze států mimo Evropskou unii pracujících v Česku. „Finanční správa totiž nemá dostatečné informace ze zahraničních databází osob, a nemůže tak ověřit existenci vyživovaných dětí a společné domácnosti, což jsou podmínky pro uplatnění slevy či bonusu na dítě,“ říká Jitka Ježková z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Alespoň v tomto případě se však podařilo prosadit zpřísnění. Novela zákona o daních z příjmů účinná od 1. ledna letošního roku omezila možnost slevy na dítě pouze na takzvané rezidenty členských států Evropské unie, Norska nebo Islandu a společně hospodařící domácnost je uznatelná pouze na území těchto států.

Chybí údaje o jednotlivých zaměstnancích

Finanční správa poukazuje také na případy, kdy stejný člověk uplatňuje základní slevu na poplatníka či daňové zvýhodnění na dítě dvakrát za stejné období. „Jde o situace, kdy měl souběžně dva zaměstnavatele a u každého podepsal Prohlášení k dani,“ vysvětluje Ježková.

Další „trik“ pak spočívá v tom, že jeden rodič uplatňuje daňové zvýhodnění na děti u zaměstnavatele, zatímco druhý rodič – osoba samostatně výdělečně činná – prostřednictvím daňového přiznání. Správci daně zachytí takové protiprávní jednání pouze náhodně.

Jak je možné, že se v době neustále se rozvíjející elektronizace nedaří finanční správě ohlídat tak jednoduché zneužívání daňových slev? Proč si například po zadání rodného čísla poplatníka nebo dítěte nemohou pracovníci finančních úřadů snadno ověřit, zda někdo nečerpá stejnou výhodu dvakrát?

„Zákon o daních z příjmů ani daňový řád bohužel neznají individualizaci vyměření daně z příjmů u jednotlivých zaměstnanců, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání. Daň z takzvané závislé činnosti je proto vyměřována za plátce daně souhrnně. Plátce daně nepředává finančnímu úřadu individuální údaje o jednotlivých zaměstnancích, tedy ani údaje o uplatnění daňových bonusů,“ vysvětluje Ježková.

Zaměstnanec každoročně podepisuje takzvané prohlášení k dani, pokud chce uplatnit měsíční slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě. Mimo jiné v něm uvádí, že neuplatňuje za stejné období tyto slevy u jiného zaměstnavatele, u daňového zvýhodnění ještě prohlašuje, že jej neuplatňuje jiná osoba. Vše tedy vychází z „čestného prohlášení“.

„Pokud finanční úřad v rámci daňové kontroly zjistí nesprávný výpočet daně za zaměstnance, pak dlužnou částku předepíše zaměstnavateli k úhradě a ten si pak dlužnou částku srazí ze mzdy zaměstnance včetně úroků z prodlení,“ dodává Ježková.

Ministerstvo financí zatím žádné další zpřísnění ohledně bonusu nepřipravuje. V návrhu daňových změn účinných od roku 2015, které nyní projednává Poslanecká sněmovna, ponechává jeho maximální výši i další pravidla beze změny. „V tomto směru se nenavrhuje žádná úprava,“ potvrzuje i Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva.

autoři: Petr Kučera, Jiří Hovorka | 11. 8. 2014 6:33

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama