Změny v platbách za elektřinu. Projděte si odpovědi na nejčastější otázky

Je už jisté, že se tarify od roku 2017 skutečně změní?

Není. Energetický regulační úřad (ERÚ) říká, že k navržené změně nakonec dojít nemusí. „Zatím se jedná o matematický model, který ukazuje, kolik ve skutečnosti jednotlivé spotřebitele provoz na síti stojí. Z toho se nyní budou vypočítávat tarify a není jisté, že nový systém skutečně bude zaveden, pokud by měl příliš velké negativní dopady na spotřebitele,“ tvrdí mluvčí regulačního úřadu Jiří Chvojka. Na druhou stranu: Regulátor už změnu připravuje přinejmenším dva roky, během nichž návrhy konzultoval s distributory – právě ti nyní tlačí na jejich zavedení. Je tedy těžké si představit, že by nyní celou věc jednoduše shodil ze stolu. Spíše se dají čekat dílčí úpravy navrženého systému.

Kdy má padnout definitivní rozhodnutí?

O konečné podobě nových tarifů rozhodne ERÚ až ve druhé polovině roku 2016. Nyní probíhá „konzultační proces s širokou veřejností“, kterou regulátor vyzval k připomínkování návrhu. Podněty lze posílat přes formulář na webu ERÚ. Kritici z Hnutí Duha ale říkají, že jde ze strany regulátora o alibismus. Úřad i distributoři podle nich musí už mít jasná data ukazující, které skupiny domácností jsou změnou ohroženy.

Proč má ke změně vůbec dojít?

Nové tarify mají především reagovat na skutečnost, že čím dál více elektřiny si lidé a firmy vyrábějí sami, místo aby ji odebírali od jediného distributora tak jako dříve. Příkladem takzvané decentralizované výroby elektřiny jsou fotovoltaické (solární) elektrárny na střechách rodinných domů nebo továren. Regulátor a distribuční společnosti proto chtějí připravit takzvané chytré sítě.

Současný systém zpoplatnění sítí je podle ERÚ neudržitelný. „Hlavním důvodem chystané změny je, že podstatná část nákladů na zajištění těchto služeb má charakter fixních nákladů nezávislých na odběru elektřiny, avšak od zákazníků je tato fixní část nákladů dosud vybírána v závislosti na velikosti jejich odběru,“ vysvětluje mluvčí regulačního úřadu. Menší spotřeba elektřiny přitom nesnižuje fixní náklady na sítě, které mají distributoři.

Podle kritiků z Hnutí Duha ale nová tarifní struktura výrazně omezí další rozvoj malých výroben elektřiny, protože se lidem už nevyplatí do vlastních zdrojů investovat. K decentralizaci tak podle ekologů nakonec vůbec nedojde. ERÚ kritizují také za to, že naruší „vyšší princip“, který momentálně ctí celý svět, tedy že novým nastavením systému vyšle lidem signál, že šetřit elektřinou se nevyplatí. ERÚ s takovou interpretací nesouhlasí a tvrdí, že úsporné chování se bude dále vyplácet (viz další odpovědi).

ERÚ vysvětluje, že kdyby ke změnám nedošlo, mohli by spotřebitelé začít doplácet i na takzvaný vodárenský efekt – tedy že čím menší je celková spotřeba elektřiny, tím vyšší je cena za jednotku, a tedy celková platba. „Stalo se to například v plynárenství v jižních Čechách, kdy bankrot jediného zákazníka, výrobny papíru, zvýšil cenu distribuce pro všechny spotřebitele v jižních Čechách o šest procent, protože se mezi ně náklady musely rozpočítat. Tomu by měl nový tarifní systém zabránit,“ říká Chvojka.

ERÚ tvrdí, že po chystané změně distributoři nevyberou víc peněz, tedy že půjde jenom o jiné rozúčtování mezi odběratele. Proč ale distributoři tedy na změnu systému tlačí? Skutečně jim jde jen o spravedlivější rozdělení nákladů mezi spotřebitele, když z toho sami nic nezískají?

ERÚ i distribuční firmy ujišťují, že po změně vyberou stejně peněz jako nyní. „Objem vybraných prostředků zůstane stejný jako dnes, naopak spíš bude klesat v závislosti na našem systému kontroly nákladů, kde jsme jen loni na nákladech ušetřili 800 milionů korun,“ říká mluvčí regulačního úřadu Jiří Chvojka. Náklady na síť jsou fixní a bude to platit i v příštích letech, kdy má spotřeba elektřiny ze sítě dál klesat, vysvětluje ERÚ. Díky tomu, že distribuční firmy budou moci snížit rezervovaný příkon (díky menším jističům), klesnou jim náklady na stávající sítě a zbudou jim peníze na investice do nových „chytrých“ sítí.

„Distribuční společnosti potřebují – zjednodušeně řečeno – udržet síť v chodu. Zatímco dříve stačilo rozdělit spotřebu na denní a noční proud a tím se dosáhlo stabilní výroby i spotřeby po celých 24 hodin, protože řada domácností i firem si nechávala energeticky náročné chování na noc, nyní bychom – opět velmi zjednodušeně řečeno – potřebovali, aby se pralo prádlo a peklo pečivo, když svítí slunce a fouká vítr. To je zatím jenom teorie a je potřeba zavést chytré sítě, jež to alespoň částečně umožní,“ říká Chvojka.

Než tyto chytré sítě vzniknou, budou i nadále (podle ERÚ) vznikat v síti obrovské nápory kvůli výrobě z obnovitelných zdrojů i kvůli například velkému využití elektroniky přes den. „Pokud lidé budou motivováni – kromě úspory energií – také k odpovědnému rezervování kapacity v síti, distributoři za stejné peníze zvládnou ochránit síť před nápory z nestabilní výroby a lidé na to nebudou muset doplácet,“ věří Chvojka.

Hnutí Duha ale zdůrazňuje, že energetické firmy vydělají přinejmenším díky tomu, že nový systém nebude dostatečně motivovat lidi k úsporám elektřiny. A nová pravidla také uberou energetickým firmám konkurenci, protože pro domácnosti už nebude výhodné stavět vlastní malé výrobny elektřiny, například solární panely na střeše domu.

Můžu už si někde spočítat, kolik budu po změně platit?

Ano. ERÚ sice nezveřejnil návrhy sazebníků k novým tarifům, ale na webu zprovoznil kalkulačku, kde nabízí srovnání současných a navrhovaných cen. K výpočtu potřebujete údaje z faktury za elektřinu - distribuční sazbu, tarif, velikost jističe nebo skutečnou spotřebu.

Z čeho se teď skládá cena elektřiny? A můžu na změnu systému reagovat změnou dodavatele elektřiny?

Před změnou systému nepůjde „utéct“. Týká se totiž takzvané regulované části ceny za elektřinu, která tvoří necelou polovinu celkových plateb. Určuje ji regulátor v zásadě pro všechny stejně, a nefunguje zde tedy konkurence. Regulovanou část ceny platíte jedné z trojice velkých energetických firem – ČEZ, E.ON nebo PRE – podle toho, kde bydlíte a pod jaké distribuční území spadáte. Případnou změnou dodavatele silové elektřiny ovlivňujete zbývající zhruba polovinu ceny – tu tvoří samotná cena elektřiny a určují ji jednotliví dodavatelé podle vývoje na trhu. Možnost najít si v tomto případě levnějšího dodavatele zůstane zachována.

Kolik domácností si po změně připlatí, kolik zůstane na svém a kolik naopak ušetří?

Podle Energetického regulačního úřadu by 80 až 90 procent zákazníků nemělo změny pocítit, tedy budou platit stejně nebo méně než dosud. „Typická rodina v činžovním domě se spotřebou okolo 2,5 MWh ročně a jističem 3x20A (největší skupina spotřebitelů) by měla ušetřit mezi pěti až deseti procenty,“ říká mluvčí Chvojka.

Je pravda, že se po změně nevyplatí šetřit?

Tvrzení ekologů z Hnutí Duha je příliš zjednodušené. I po změně samozřejmě bude platit, že kdo více spotřebuje, zaplatí víc (přinejmenším na neregulované části ceny). Hnutí Duha se snaží upozornit na to, že navrhované změny zdraží elektřinu domácnostem, které mají nižší spotřebu. Když totiž vzroste paušální platba a naopak se sníží platba závislá na spotřebě, je logické, že lidé s nižší spotřebou zaplatí po změně více (a naopak lidé s velkou spotřebou ušetří). Tyto závěry potvrzuje i kalkulačka na webu ERÚ.

Regulátor ale zdůrazňuje, že i nadále se úsporné chování vyplatí. Pokud si někdo postaví energeticky úsporný dům a bude v něm mít energeticky úsporné spotřebiče, stačí mu mnohem menší jistič a oproti dnešku výrazně ušetří.

Bude změna tarifu spojena s nějakými poplatky a zařizováním?

Ne. Pokud ovšem nebudete měnit jistič ani sazbu, na kterou vás distributor automaticky převede (podle toho, jak to nařídí ERÚ).

Podle smlouvy mám jasně danou sazbu. Může mi ji ERÚ nebo distributorská firma změnit, když nebudu souhlasit?

Může, protože jde o změnu v regulované části ceny, která se odvíjí od vyhlášky ERÚ. Pokud regulátor sazby změní, změní se automaticky i pro všechny odběratele.

Kolik domácností má podle distributorů nevhodný, tedy zbytečně velký jistič?

Analýza společnosti EGÚ Brno pro regulační úřad uvádí, že zhruba dvacet procent spotřebitelů – včetně velkých firem – má naddimenzovaný příkon. „V Česku je až 50 tisíc garáží, jejichž spotřeba je roky nulová, ale jistič je zaveden obvykle i na napětí 380 V, tedy příkon pro svářečku nebo cirkulárku,“ dodává mluvčí úřadu Jiří Chvojka.

Jak poznám, jestli nemám příliš velký jistič?

Nejlepší je obrátit se na distributora nebo obchodníka s energiemi, kteří s touto změnou poradí a upozorní i na případné náklady.

Optimální hodnota hlavního jističe se odvíjí od energetické náročnosti objektu – bytu, domu či chalupy. Je rozdíl, jestli je elektřina používána pouze pro běžné spotřebiče (osvětlení, lednice, pračka, myčka a varné desky), nebo i k ohřevu vody či k vytápění.

„V případě běžných spotřebičů je možné uvažovat o jednofázovém připojení, ale už v případě vaření (varné desky) je nutné využívat třífázové připojení. Konkrétní hodnoty hlavního jističe se určí na základě příkonů instalovaných spotřebičů a koeficientu současného provozu spotřebičů,“ říká Soňa Holingerová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy. Na webu energetických firem také najdete kalkulátory, které vám mohou pomoci velikost jističe určit.

Můžu si jistič snadno vyměnit za menší?

Připravte se na papírování a zařizování. Ke změně budete potřebovat svolení distribuční firmy (ČEZ, E.ON nebo PRE). „Doporučujeme, aby si lidé nechali od odborné firmy změřit zatížení jednotlivých fází při současném odběru všech spotřebičů a podle výsledků měření optimalizovat hodnotu jističe i rozložení spotřebičů do jednotlivých fází,“ říká Soňa Holingerová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy.

Na kolik vyjde změna jističe?

Podle ERÚ zaplatí domácnosti za změnu pět až sedm tisíc korun. Objevují se ale i nižší odhady, například Jaroslav Strejček z útvaru Regulace a obsluha účastníků trhu společnosti E.ON říká, že by cena neměla přesáhnout 3000 korun. Elektrikáři, s nimiž mluvil online deník Aktuálně.cz, zase odhadují, že by se domácnosti měly vejít do 5000 korun.

Jak dlouho změna jističe trvá?

„Snížení hodnoty hlavního jističe je snazší změna než zvýšení jeho hodnoty, neboť provozovatel distribuční soustavy nemusí posuzovat vliv této změny na kapacitu rozvodné sítě. Doba vyřízení požadavku se obvykle pohybuje okolo 14 dnů,“ říká mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Co mi hrozí, když budu mít příliš malý jistič?

Hlavní jistič by měl mít takovou velikost, aby umožnil provoz všech spotřebičů, které mohou být zapnuty všechny najednou. „Pokud je hodnota jističe příliš malá, může při současném zapnutí více spotřebičů najednou dojít k takzvanému vypadnutí jističe. Stačí, aby přetížení bylo v jedné fázi ze tří,“ říká Soňa Holingerová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy. Pokud tedy budete mít příliš malý jistič, hrozí vám, že elektřina bude často vypadávat.

Doplatí na změnu jen nejčastěji zmiňovaní chalupáři?

Nikoli. Výpočty na kalkulátoru ERÚ ukazují, že vedle chalupářů, kteří potřebují výkonnější jistič třeba kvůli tomu, že dvakrát do roka používají cirkulárku, si výrazně připlatí i ty domácnosti, které mají malou spotřebu. Půjde například o matky samoživitelky nebo důchodce. Například domácnost s podprůměrnou roční spotřebou 1200 kWH a jističem 3x20A si podle navržených tarifů připlatí zhruba o 30 procent za rok více – její roční platba za elektřinu vzroste z 6230 na 8120 korun.

ERÚ na to reaguje tak, že nyní zveřejněný model dává přesný výpočet toho, kolik přesně stojí účast každého v síti, ale jde jen o vstupní matematický model, který se má během „konzultačního procesu“ měnit. „Tarify upravíme tak, aby žádná skupina spotřebitelů nebyla změnou poškozena,“ slibuje mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Jak změna dopadne na lidi, kteří mají vlastní malou výrobnu elektřiny?

Ekologové z Hnutí Duha varují, že se lidem přestane vyplácet investovat do vlastních energetických zdrojů – nejčastěji tedy do solárních panelů. ERÚ totiž podle nich plánuje také zavedení speciálního poplatku, který by domácnosti s vlastní výrobou od roku 2017 platily. Roční úspory u průměrné domácnosti se solárními panely na střeše by tak podle výpočtů Hnutí Duha klesly z 2100 korun ročně na 600 korun.

Podle mluvčího ERÚ Jiřího Chvojky ale nejde o žádný speciální poplatek, ale o stejný typ paušální platby, jakou budou platit i domácnosti bez solárních panelů (a dalších vlastních zdrojů). Rozdíl je ve velikosti tohoto paušálu, který je u domácností s vlastní výrobou podle Chvojky logicky vyšší. „Velký počet výroben z obnovitelných zdrojů znamená vyšší zátěž pro ty, kdo takovou výrobnu nemají. Touto změnou dochází k narovnání situace, kdy budou i majitelé fotovoltaik motivováni k optimalizaci nároků na síť,“ vysvětluje Chvojka.

„Kapacita pro dodávku vyrobené elektřiny do sítě musí být spočítána na maximální vítr nebo sluneční svit, ale taková situace nastane jednou až dvakrát do roka, přesto na to musí být distributor připraven a vždy elektřinu odebrat. Dnes na to doplácejí lidé z paneláků a činžovních domů, kteří nemají možnost si obnovitelné zdroje pořídit,“ dodává Chvojka.

Zároveň ale ujišťuje, že finální verze nových tarifů by neměla přinést vyšší zdražení pro domácnosti, které mají na střeše malou solární elektrárnu.

Máme rodinný domek se zásuvkou na míchačku a další podobné přístroje (380 V), prakticky to nepoužíváme. Proč bychom měli platit, jako kdybychom tu elektřinu chtěli pořád?

„Platí přirovnání k platbě za internet: pokud máte pevnou linku 100 MBit/s, ale používáte ji jenom jednou za týden ke stažení nového dílu seriálu, také platíte, i když připojení nevyužíváte,“ říká mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. „Pokud máte jistič naddimenzovaný, musí vám distribuční společnost umožnit použít plnou kapacitu jističe, kdy si vzpomenete, což vyvolává nějaké náklady. V současném systému za to platí všichni vaši sousedé, kteří míchačku nemají a jistič mají menší, protože se ten náklad rozpočítává podle spotřebované elektřiny,“ tvrdí.

Co se stane s víkendovou sazbou pro chalupáře? Bude možné odebírat elektřinu třeba pouze v letních měsících?

Víkendová sazba bude zrušena a dojde k automatickému převedení do jednotarifní sazby, plánuje ERÚ. Případnou vhodnou náhradní sazbou může být dvoutarifní sazba s neblokovanou spotřebou elektřiny (D2Bd), o kterou můžete požádat svého místně příslušného provozovatele distribuční soustavy. Regulátor také uvažuje o speciálním „chalupářském“ tarifu, za který by se platilo právě jen v sezoně.

Domácnost s běžnými spotřebiči

- sazba DO2d se změní na D15d
- distribuční oblast ČEZ
- tarif ČEZ eTarif
- jistič 3x25A

Roční spotřeba	Cena nyní v Kč	Cena po změně v Kč	Rozdíl v Kč	Rozdíl v %
1200 kWH	6 493	9 214	+2 721	+42 %
2200 kWh	10 626	11 486	+860	+8,1 %
3200 kWh	14 759	13 758	-1 001	-6,8 %

Domácnost s běžnými spotřebiči, která elektřinou navíc ohřívá vodu

- sazba D25d se změní na D2Ad
- distribuční oblast E.ON
- tarif E.ON Aku/Elektřina
- jistič 3x25A

Roční spotřeba	Cena nyní v Kč	Cena po změně v Kč	Rozdíl v Kč	Rozdíl v %
VT 1500 kWH; NT 1800 kWh	12 862	12 583	-279	-2,2 %
VT 2200 kWH; NT 2500 kWh	17 443	15 885	-1 558	-8,9 %
VT 3000 kWH; NT 3300 kWh	22 678	19 654	-3 018	-13,3 %

Domácnost s běžnými spotřebiči, která navíc topí přímotopy

- sazba D45d se změní na D2Td - 20 hodin NT
- distribuční oblast PRE
- tarif PRE Spektrum
- jistič 3x25A

Roční spotřeba	Cena nyní v Kč	Cena po změně v Kč	Rozdíl v Kč	Rozdíl v %
VT 400 kWH; NT 12000 kWh	31 677	32 113	+436	+1,4 %
VT 600 kWH; NT 14400 kWh	37 312	37 582	+268	+0,7 %
VT 1000 kWH; NT 18000 kWh	46 019	46 017	-2	-0,01 %

Kolik zaplatíte za elektřinu po změně systému? Odpovídal muž, který ji připravuje

Na nových platbách za elektřinu vydělají distributoři. Lidé zvýší spotřebu, říká kritik změn

Nové tarify pro placení elektřiny budou spravedlivější, říká zástupce distributora