Životní minimum stoupne o desetinu, navrhuje Drábek

Petr Kučera Petr Kučera
21. 10. 2011 11:00
Zvýšení limitů reaguje na růst DPH i další zdražení
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zvýšení částek životního a existenčního minima o devět procent, tedy téměř o desetinu.

Valorizace dosavadních hodnot má od 1. ledna 2012 reagovat zejména na zvýšení daně z přidané hodnoty a další očekávaný růst životních nákladů v České republice.

"Dokončili jsme návrh vládního nařízení, v nejbližší době jej rozešleme do vnějšího připomínkového řízení a po vypořádání připomínek pak předáme vládě k projednání," potvrdila online deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Ministerstvo dokončilo také dvě varianty návrhu na zvýšení minimální mzdy, která dosud činí 8000 korun. První varianta počítá od 1. ledna 2012 se zvýšením o 400 korun, druhá o 500 korun. Rozhodující slovo bude mít vláda.

Částky životního a existenčního minima, stejně jako minimální mzdy, se naposledy měnily od ledna 2007.

Stoupne limit pro porodné a další dávky

Životní minimum je státem uznaná nejnižší hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

V praxi jsou částky životního minima rozhodující především pro výpočet dávek hmotné nouze, které dostávají například dlouhodobě nezaměstnaní.

Odvíjí se od nich například také nárok na porodné, omezené od letošního roku jen pro žadatele s čistými příjmy do 2,4násobku životního minima rodiny.

Podle dosavadních pravidel činí životní minimum 3126 korun měsíčně pro samostatně žijící osobu. U domácnosti se odvíjí od počtu jejích členů, například u dvou dospělých se dvěma dětmi ve věku 8 a 16 let činí v součtu 9 690 korun měsíčně.

Po navrhovaném zvýšení o devět procent by tedy životní minimum pro jednotlivce stouplo na zhruba 3410 korun, u zmíněné rodiny pak na 10 562 korun.

Ještě o stupeň níže je pak takzvané existenční minimum. Určuje minimální hranicí příjmů, kterou vláda považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Existenční minimum pro dospělou osobu nyní činí 2020 korun, i tato částka má od Nového roku vzrůst o devět procent na 2200 korun.

Od existenčního minima se odvíjejí nejnižší sociální dávky - typicky tam "spadnou" dlouhodobě nezaměstnaní, pokud odmítnou nabídku veřejně prospěšných prací či nevykazují jinou požadovanou aktivitu.

Životní ani existenční minimum však nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ty jsou řešeny samostatně formou příspěvku na bydlení, u nejchudších lidí pak i doplatkem na bydlení.

Minimální mzda? Maximálně o pětistovku

Ministr Jaromír Drábek zároveň odešle do vlády dvě varianty na zvýšení minimální mzdy, a to o 400 nebo 500 korun měsíčně ze současných 8000 korun, tedy zhruba o šest procent.

O tomto rozmezí hovořil už letos v srpnu po jednání tripartity. Zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů se tehdy neshodli. Odbory požadovaly růst až na 9200, naopak firmy tlačily na co nejmenší zvýšení.

Drábek se s odbory i zaměstnavateli nicméně shodl na tom, že pro mladistvé zaměstnance už nebude platit nižší sazba minimální mzdy. Podle odborů šlo o neodůvodněnou diskriminaci.

Minimální mzdu pobírá jen kolem 40 tisíc lidí, tedy zhruba jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků.

Současně totiž mají stoupnout i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí (podrobněji v tomto článku). Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu Topolánkovy vlády se růst zastavil.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ji poprvé a naposledy zvýšil k lednu 2007, a to o pouhých 45 korun. Podle něj však lidem zůstalo více peněz díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

Odboráři namítají, že spotřebitelské ceny vzrostly od ledna 2007 o téměř 15 procent, další zdražení přijde v roce 2012 kvůli zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Fotbalista Procházka přestoupil z Plzně do Górniku Zabrze

Fotbalista Roman Procházka po sezoně a půl opustil Plzeň a přestoupil do Górniku Zabrze. Třicetiletý slovenský záložník podepsal s dvanáctým týmem polské ligy smlouvu do konce června 2021 s opcí.

Procházka přišel do Plzně v létě 2018 z Levski Sofia. V české lize odehrál 35 zápasů, v nichž vstřelil devět gólů. Celkově za Viktorii nastoupil ve 46 soutěžních utkáních. Nejvíce se blýskl předloni v listopadu v Lize mistrů na půdě CSKA Moskva, kde vyrovnávací brankou načal obrat na 2:1. Západočeši poté prošli do jarní fáze Evropské ligy.

V Plzni v prosinci skončil trenér Pavel Vrba a jeho nástupce Slovák Adrián Guľa před dnešním odletem na soustředění do Španělska zúžil kádr mimo jiné o Procházku.

"Na angažmá ve Viktorii budu velmi rád vzpomínat, zejména pak na fanoušky, kteří byli vždy skvělí. Plzeň budu i nadále sledovat a přeji jí hodně štěstí," uvedl Procházka pro web plzeňského klubu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Íránský ministr: Írán připravuje místo na vyslání satelitu. Podle USA se snaží ukrývat svůj balistický program

Írán připravuje místo, ze kterého vyšle satelit. Na twitteru to napsal íránský ministr pro informační a komunikační technologie Mohammad Džavád Azarí Džahromí. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že podle USA se Teherán takto snaží skrývat svůj balistický program.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Katalánský premiér přišel o mandát poslance, region možná čekají nové volby

Do centra Barcelony vyšly skupiny separatistů, z nichž někteří zapalovali kontejnery. Policie několik osob zadržela. Impulsem k demonstracím bylo bouřlivé zasedání regionálního parlamentu, jehož vedení oznámilo pozastavení mandátu katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Premiérem tohoto španělského regionu Torra zůstává, podle místních médií ale hrozí Katalánsku předčasné regionální volby kvůli dnes vyostřenému rozkolu mezi stranami katalánské vlády.

Další zprávy