Brusel - Získat úvěr mimo banku by mělo být v budoucnu náročnější. Evropská komise totiž plánuje regulovat takzvané stínové bankovnictví.
Tento pojem zahrnuje nejen úvěrové společnosti, které poskytují půjčky za mnohem volnějších podmínek než banky, ale například také fondy peněžního trhu nebo investiční fondy poskytující úvěry.
Komise varuje hned před několika riziky spojenými s neregulovanými institucemi. Stejně jako u bank tu například může dojít k masivnímu výběru vkladů. Kromě toho často uplatňují vysokou finanční páku (nákupy z velké části financují vypůjčenými prostředky), což může vést k rozsáhlým ztrátám.
"Ve finančním sektoru se kumulují neznámé zdroje rizika a hrozí, že se mohou přenést ze stínového do standardního bankovního sektoru," uvádí Evropská komise ve svém prohlášení.
V neposlední řadě nelze zapomenout ani na rostoucí zadluženost spotřebitelů. O půjčku mimo banku totiž zpravidla žádají spíše nedůvěryhodní klienti, kteří by u velkých finančních institucí nevyhověli všem kritériím. Cenou za snadnou dostupnost pak bývá vyšší úrok - právě sem ostatně patří nejrůznější lichvářské firmy.
K výhodám stínových institucí patří, že nabízejí další formy investování a individuálnější přístup. Dále umožňují získat peníze v okamžiku, kdy banky nejsou ochotné půjčovat, a napomáhají rozptýlit riziko v celém finančním sektoru.
| Čtěte také: Šance pro lichváře, seznam příjemců dávek je v ohrožení Osm tisíc zcela bez práce? Odměnu exekutora zrušil soud Půjčka od Providentu? Jsou i horší firmy, říká žebříček |
Přísnější kontrola
Europoslanci a zástupci Rady Evropské unie proto navrhují, aby se dohled zpřísnil a rozšířil. Regulace by podle nich měla být přímá i nepřímá.
Pokud jde například o investiční fondy, budou po správcích vkladů požadovat lepší dohled nad riziky, která souvisejí s nedostatkem likvidity.
Konkrétnější návrhy ale Komise zatím nezveřejnila, pouze oznámila, že koncem dubna se v Bruselu o stínovém bankovnictví uskuteční konference, kde se o vhodných opatřeních rozhodne.
Podíl v Evropě roste
Rada pro finanční stabilitu předpokládá, že v roce 2010 vygenerovalo stínové bankovnictví ve světě 46 bilionů eur (1,128 trilionu Kč) - tedy skoro o polovinu více než v roce 2002. Pokud by toto číslo bylo konečné (ve skutečnosti je pravděpodobně ještě vyšší), jednalo by se o 25 až 30 procent finančního systému.
Přímo v Evropě je tento podíl menší - ve Velké Británii představuje 13 procent, v Německu pak pět, zatímco ve Spojených státech se jedná až o 40 procent.
Jak ale Rada pro finanční stabilitu varuje, celý svět včetně USA zastoupení stínového bankovnictví snižuje, pouze na starém kontinentu dochází k prudkému růstu.
| Čtěte také: Poučení z krize. Němci chtějí spoutat hedgeové fondy Krize nekončí, rizika trvají, tvrdí šéf výboru EU Pozor na půjčku od predátorů. Pomůže vám žebříček |
Samotná Komise stínové bankovnictví definuje jako podniky, které působí mimo regulovaný bankovní systém. Stejně jako banky tyto entity přijímají vklady a poskytují úvěry, využívají finanční páku, provádějí sekuritizace nebo repo operace.
O regulaci stínového bankovnictví hovořili zástupci skupiny G20 již na summitu v Soulu v roce 2010. Zástupci jednotlivých zemí tehdy požádali Radu finančního dohledu, aby ve spolupráci s dalšími mezinárodními orgány vypracovala doporučení, jak posílit dohled.
Rada následně na podzim 2011 vydala report, ve kterém zdůrazňuje, že pokud zůstane stínovým službám současná volnost, nutně se budou aktivity přesouvat ze sektoru tradičního bankovnictví právě sem.
