Zápis v registru dlužníků nevymažete. Změna zákona míří i na matoucí CERD

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
8. 10. 2015 6:26
Poslanci schválili novelu zákona o ochraně spotřebitele, která nově upraví i fungování registrů, ve kterých firmy sdílejí údaje o svých zákaznících. Nový zákon jasně řekne, že v nich bude možné za předem stanovených podmínek zpracovávat údaje o spotřebitelích i bez jejich souhlasu. Zákon míří i na falešné registry.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha – Takzvané registry dlužníků, přesněji registry klientských informací nebo úvěrové registry, dostanou od roku 2016 jasná pravidla. Skončí tak dosavadní nejistota, zda mohou lidé vzít zpět svůj souhlas se zpracováním osobních údajů v nich. Chybějící úpravu přináší novela zákona o ochraně spotřebitele, respektive pozměňovací návrh poslance Radka Vondráčka (ANO). Po středečním schválení poslanci teď novela míří do Senátu.

Vondráčkův návrh reaguje na spor mezi Úřadem pro ochranu osobních údajů a sdružením Solus, v jehož registrech sdílejí údaje o svých klientech úvěrové společnosti, mobilní operátoři nebo třeba energetické firmy.

Úřad vyhověl v říjnu roku 2013 stížnosti klienta, který předtím neúspěšně žádal sdružení Solus o výmaz z takzvaného negativního nebankovního registru (obsahujícího informace o lidech, kteří jsou nebo byli v prodlení se splácením). Podle úřadu jednalo sdružení v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Solus s tím ale nesouhlasí a "odvolal" se k soudu. O správních žalobách dosud Městský soud v Praze nerozhodl.

"Podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů může člověk kdykoliv odvolat svůj souhlas a provozovatel registru je potom povinen údaje z registru odstranit. Podle tohoto výkladu je vedení údajů v registrech pro subjekty (spotřebitele - pozn. red.) zcela dobrovolné," připomíná Vondráček.

Když splácíte, nemusíte tam být

Je proto podle něj nezbytné upravit provozování registrů zákonem tak, aby v nich bylo možné za předem stanovených podmínek zpracovávat údaje o spotřebitelích i bez jejich souhlasu. "Registry jsou užitečné jak pro samotné firmy, tak i pro spotřebitele. Slouží jako forma prevence předlužení spotřebitelů," vysvětluje svůj - úspěšně prosazený - návrh.

Zákon lidem umožní odmítnout zařazení do takzvaného pozitivního registru, v němž společnosti sdílejí informace o závazcích a smlouvách, které jejich zákazníci řádně plní. Typicky o lidech, kteří si vzali úvěr, ale nejsou v prodlení se splácením.

Přestože firmy nebudou potřebovat souhlas klientů ke sdílení informací o nich, neměli by se lidé dostat do situace, kdy nebudou vědět o negativním zápisu v registru. Firmy je o něm budou muset informovat. "O spotřebiteli by tedy byl v registru veden údaj (o nesplácení), o němž by nevěděl a jehož vedení v registru by neměl možnost zabránit tím, že příslušný dluh splní," vysvětluje poslanec.

Zákon nyní také jasně uvede, jaké údaje smějí firmy v registrech sdílet, a dává jim vyloženě svolení identifikovat klienty podle rodného čísla. Zároveň jim také nařizuje, že tyto údaje smí využívat jen pro prověření bonity a důvěryhodnosti klientů.

Konec předstírání

Novela zákona míří i na "falešné" registry, jako je například Centrální registr dlužníků (CERD). "Regulací činnosti registrů zákonem bude zároveň vytvořena překážka proti - v současné době častému - předstírání existence registru, který následně slouží k tomu, aby od spotřebitelů byly vylákány platby za výpisy o bezdlužnosti a podobná plnění, která pro ně nemají faktickou hodnotu," vysvětluje to Vondráček obecně. Přesně přitom vystihuje činnost CERD, na který jsou dosud české úřady krátké.

Registry budou smět provozovat pouze neziskové organizace a musí se do nich zapojit vždy alespoň deset bank, úvěrových společností nebo jiných platebních institucí. "To by mělo garantovat, že údaje v registru budou mít určitou relevanci. Navíc by úprava měla podpořit vznik pouze velkých registrů, které bude jednodušší kontrolovat. Nebude tedy možné vytvářet malé lokální registry o několika položkách, které by mohly být snáze zneužitelné," vysvětluje Vondráček.

Maximálně tři roky navíc

Zákon také jasně stanoví, že údaje v registrech mohou být zapsány po dobu, po kterou závazek (typicky úvěr) trvá, a dále po dobu tří let po jeho splacení, popřípadě jeho jiném ukončení (například promlčením nebo vypořádáním v insolvenčním řízení). Například Nebankovní registr klientských informací, který sdílí údaje úvěrových společností, dnes údaje uchovává čtyři roky po skončení závazku. Pokud nedošlo k uzavření smlouvy, bude moci registr obsahovat údaje nejdéle po dobu tří měsíců.

Lidé také budou moci kdykoli zažádat o výpis z registrů a zjistit tak údaje, které jsou o nich vedeny. Zákon přitom říká, že ho registry poskytnou za úhradu "odůvodněných nákladů", a nikoli za komerční cenu. Ta se dnes pohybuje zhruba kolem 100 korun. Pokud budou údaje v registrech nepravdivé, bude je muset provozovatel opravit.

Schválené podmínky se mají vztahovat na již existující Nebankovní registr klientských informací (NRKI), v němž údaje o svých klientech sdílejí nebankovní úvěrové společnosti, a také na zmiňované sdružení Solus. Obdobný registr, v němž informace sdílejí banky, už samostatně upravuje zákon o bankách.

"Solus již více než 15 let chrání na českém trhu věřitele i klienty, kteří si od nich půjčují, aniž by fungování klientských registrů upravoval speciální zákon. Je však pravdou, že jen v negativním registru Solus máme dnes záznam o 700 tisících lidech s dluhem po splatnosti. Právní zakotvení institutu, který se dotýká tolika obyvatel, proto v zásadě vítáme," říká k nové regulaci Miroslav Beneš, mediální zástupce Solusu. Úpravu vítají i zástupci společnosti CRIF, provozující bankovní a nebankovní registry klientských informací.

Oba registry dostanou poté, co začne být novela účinná (s největší pravděpodobností ještě do konce letošního roku), půl roku na to, aby své podmínky sladily s novým zákonem a nahlásily to Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten má nad registry dohlížet.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Soud v Senegalu obvinil opozičního politika ze znásilnění. Zemi zaplavily protesty

Senegalský soud v pondělí obvinil opozičního politika Ousmana Sonka ze znásilnění a na kauci ho propustil. Oznámila to agentura Reuters, podle níž by mohlo Sonkovo propuštění pomoci uvolnit napětí, které v zemi panuje od minulého týdne.

Sonkovi příznivci považují obvinění za vyřizování politických účtů. Několik dní proti Sonkově uvěznění protestovali a v pondělí měl začít další třídenní protest. Senegal byl dosud považován za stabilní zemi v jinak neklidné oblasti. Současné nepokoje jsou největší za mnoho let.

Sonko vznesená obvinění odmítl a řekl, že jsou motivovaná politicky. Jeho případ obrací pozornost na prezidenta Mackyho Salla. Podle opozice se bezdůvodně zaměřuje na politické soupeře. Panuje podezření, že bude chtít své působení ve funkci prodloužit nad ústavně povolený dvojí mandát.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Basketbalistky čeká na ME Francie, Rusko a Chorvatsko

České basketbalistky se na červnovém mistrovství Evropy utkají v základní skupině D ve Štrasburku s domácí Francií, Ruskem a Chorvatskem. Rozhodl o tom dnešní los ve Valencii, kde turnaj vyvrcholí. V případě úspěchu se tam svěřenkyně trenéra Štefana Svitka budou stěhovat na semifinále či zápasy o konečné umístění.

před 51 minutami

Praha poskytne šest bytů Bělorusům pronásledovaným režimem

Pražský magistrát poskytne šest bytů běloruským občanům, kteří se stali obětí represí režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Čtyři byty jsou určeny pro rodiny a dva byty pro jednotlivce. Nájemné bude 180 korun za metr čtvereční měsíčně. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Praha v minulosti podpořila opozici v Bělorusku například vyvěšením vlajky na magistrátu a nasvícením Petřínské rozhledny. O byty město požádal odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

"Stojím za svobodným Běloruskem a demokratickými hodnotami a odsuzuji násilí proti tamním obyvatelům. Teď se navíc ze symbolické roviny posouváme ke konkrétním krokům," uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Ve většině případů se podle dokumentu jedná o rodiny v mladším produktivním věku. Stát běloruským občanům nabídne podporu sociálních pracovníků, tlumočníka nebo pomůže se zaplacením prvních nájmů a základním vybavením bytů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy