Vyšší pokuty za práci načerno, ale i úlevy pro firmy

Petr Kučera Petr Kučera
15. 1. 2011 12:36
Uchazeči dostanou větší volbu při výběru rekvalifikačního programu
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Praha - Výrazně vyšší sankce za výkon nelegální práce navrhuje od roku 2012 ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Součástí chystaných změn v oblasti zaměstnanosti je také sjednocení kontrol pod inspektoráty práce.

Uchazeči o práci mají dostat větší volbu při výběru rekvalifikačního programu, při dražší variantě si však na něj začnou připlácet.

Kvůli častému zneužívání chce ministr zrušit firmám možnost takzvaného náhradního plnění. Na druhou stranu zmírní sankce za nesplnění některých administrativních povinností a ubere jim některé z dosavadních povinností.

Desetinásobně vyšší trest za práci načerno

Pokud Drábkův návrh získá podle očekávání podporu koaličních partnerů, zvýší se od roku 2012 maximální možná pokuta za výkon nelegální práce na 100 tisíc korun, tedy desetinásobek nynějšího stavu.

Fyzické osobě, která pracuje načerno, dosud hrozí pokuta maximálně 10 tisíc korun. Jestliže současně pobírala podporu v nezaměstnanosti, přijde o ni a musí také vrátit už vyplacené dávky.

Pro zaměstnavatele, který nelegální práci umožní, jsou už nyní sankce mnohem vyšší. Maximální pokuta činí od roku 2009 pět milionů korun. Z předchozího dvoumilionového maxima ji výrazně zvýšil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), nyní předseda vlády.

Od roku 2010 hrozí zástupcům zaměstnavatelů také trestní stíhání a v nejzávažnějších případech až tříleté vězení. Nového trestného činu neoprávněného zaměstnávání cizinců se však dopustí jen ten, kdo ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizinců mimo EU, kteří nemají platné povolení k zaměstnání a neoprávněně se zdržují na území Česka.

"Nelegální práce tak, jak je v současné době definována, je velmi obtížně prokazatelná. Z toho důvodu dochází k únikům v oblasti pojistného i daní. Proto definici upravíme tak, aby prokazování nelegální práce bylo snazší," plánuje zatím bez bližších podrobností Jaromír Drábek.

Novela má zakotvit vyvratitelnou právní domněnku odpovědnosti za přestupek a správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce. "Osoba, na jejímž pracovišti se vykonávala nelegální práce, bude tedy muset prokazovat, že nelegální práci na svém pracovišti neumožnila," upřesňuje Drábek.

Součástí chystané reformy je také sjednocení kontrolní činnosti v oblasti zaměstnanosti a pracovních podmínek. Ta je dosud rozdělena mezi úřady práce a Státní úřad inspekce práce - nově přejde kontrola pod inspektoráty.

Méně papírování pro zaměstnavatele

Na druhou stranu chce Drábek zrušit dosavadní povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa na úřadu práce. Hlášení zůstane dobrovolné.

Nově také nebudou zaměstnavatelé muset k žádosti o příspěvek v rámci aktivní politiky zaměstnanosti přikládat potvrzení o bezdlužnosti. To si úřad práce obstará (s výjimkou případů, kdy mu firma odmítne dát souhlas a rozhodne se, že potvrzení předloží sama).

Klesne také pokuta za administrativní provinění, konkrétně za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence podle zákona o zaměstnanosti - z nynějších maximálně 500 tisíc na 100 tisíc korun.

Větší volnost při rekvalifikaci

Chystaná novela poskytne uchazeči větší volbu při výběru rekvalifikačního programu, respektive jeho poskytovatele. 

Pro tento případ však bude stanoven maximální limit úhrady ceny. Jestliže si tedy uchazeč vybere finančně náročnější variantu rekvalifikace, měl by si ji částečně zaplatit.

Foto: Jan Langer
Čtěte také:
Pozor na "výpověď dohodou". Víme, jak neztratit podporu
Nový návrh: ministr je proti výpovědi bez důvodu
Nová pomoc nezaměstnaným: Tisíce při startu podnikání

Další navrhovaná změna umožní, aby úřad práce mohl více spolupracovat se soukromými agenturami práce.

"V praxi úřad vytipuje určitou skupinu uchazečů a s jejich souhlasem převede zprostředkování jejich zaměstnání na agenturu práce. Předpokládáme, že v takové skupině budou převažovat obtížně umístitelní uchazeči," upřesňuje Drábek.

Konec náhradního plnění

Kvůli častému zneužívání chce Drábek zrušit institut náhradního plnění. Ten nyní umožňuje firmám nákup zboží nebo služeb od společností, které zaměstnávají zdravotně postižené. Náhradní plnění je alternativou pro firmy, které samy nezaměstnávají zákonem stanovený podíl lidí se zdravotním postižením.

"Kromě možnosti přímého zaměstnání zůstane firmám i druhá dosavadní možnost, tedy odvod zákonem stanovené částky do státního rozpočtu jako kompenzace. Obě formy bude možné kombinovat," navrhuje ministr.

 

Právě se děje

Další zprávy